Vláda

Politika všedního dne a role žen(y) i médií v ní. Je chvályhodné, že se tvůrci nevydali vděčnou cestou mafiánských praktik korupcí prolezlé politiky a ani naivní cestou přikrášlené politiky plné dobrých duší se sluníčkovými zájmy. Politika tu je výsledek zákulisního jednání/kutí piklí nesourodé skupiny, z nichž někteří politiku dělají kvůli záři reflektorů, jiní kvůli moci, jiní jako službu veřejnosti a jiní jsou budižkničemu co nic neumí. A všichni se to snaží dělat tak, aby na svém dobrém bydle vydrželi i pro příští volební období. Běžná epizoda (výjimku tvoří úvodní volební díl) tu vypadá tak, že po celou dobu se tucet postav v interiérech pokoušet najít schůdný kompromis, aby prosadili „tu svou“ a to prostřednictvím tuny dialogů, které jsou mnohdy spíše o tom nevyřčeném než proneseném. Pro našince je to pak o to zajímavější, že se tu řeší podobné vnitropolitické problémy jako v té naší poslanecké kantýně. Když k tomu přičteme, že Lindholm nejen že dosti věrně reflektuje aktuální situaci, ale dokonce je před ní i napřed (hned k několika problémům/událostem, které nastaly v seriálu, došlo následně i v reálu), tak výsledek nelze než doporučit všem, kteří neopovrhnou reálným pohledem do zákulisí něčeho, co se nás sice denně dotýká, ale do čeho zase až tak moc zvenčí nevidíme. PS: Miroslava Němcová musí být skalní fanynka seriálu, když se (značně neúspěšně) snaží v posledních měsících profilovat jako tuzemská kopie zdejší Nyborgové. (05.06.2013)

Mafiánskými praktikami politiků z House of Cards (který rovněž a mnohem lépe atraktivní svět propojil s neméně atraktivním světem médií) jsem teda přesycený nebyl, protože politická kariéra Birgitte Nyborg klouže tak moc po povrchu, až se musí divák nejednou ušklíbnout. Právě dítě Beau Willimona bylo ukázkou vysoké školy scenáristiky, výrazné atmosféry a výborných herců. Tady platí snad jen to poslední. Ale z počátku fajn, rychle se zorientujeme mezi postavami a hlavně sledujeme volební úspěch předsedkyně (fiktivní) strany, jež se navzdory všem očekáváním stane první ženou v čele dánské vlády. Je inteligentní, má vystupování, ale o autoritě či pevných názorech bych fakt nemluvil. Viděna sice jenom polovina PRVNÍ SÉRIE, ale působí jak politický amatér, nechápe koaliční matematiku, tvrdá data se dozvídá z novin, mnohé dialogy působí tak, aby je pochopil i divák novácké tvorby. Navíc každou epizodu řeší jiný problém, takže se nějaká zajímavost či poutavost ještě víc tříští. Zůstává a jednotlivými díly prostupuje (skoro) jen fakt, co dělá funkce předsedkyně s rodinným životem vdané matky, ale i to je podané poměrně naivně a povrchně. K systému novinářské práce bych měl taky nejednu výtku, ale omezím to jen na konstatování, že televize má v rukou exkluzivní odhalení, ale vysílání vypršel čas? Těm 87 procentům za první sérii vůbec nerozumím. Na Dány je to špatně vylouhovaný čaj. (16.01.2024)

Po prvních dvou dílech mám pocit, že se jedná o tendenční seriál podporující politiku současného Evropského establishmentu a iracionální liberální iluze o krásném multikulturním světě, který ve skutečnosti, ale neexistuje. Hlavní hrdinka je klasická středová liberálka bez vyhraněného ideového ukotvení, ale plná naivismu a ovládaná politickou korektností prostě taková Dánská Merkelová. Nepřekvapuje mě, že nejhůře je vyobrazen lídr socialistů, který má ale jako jeden z mála racionální názory na migraci a také na systém, ve kterém žije a nedělá si žádné hloupé iluze a pak ultrapravičák od Svobodných, který je čistý pragmatik a jeho představitel mi trochu vzhledem připomíná Zemana. Zatím bych tedy řekl, že Vláda je sice pěkně natočený produkt, ale pořád jen obyčejná agitka obhajující současný neoliberální politický mainstream, který ale jednoznačně selhal a pomalu prohrává všude v Evropě. (21.09.2016)

Čistě politické, a přesto naprosto ohromující. Nebývá časté, aby politická dramata měla tolik silných okamžiků. Pozdní večery s Birgitte Nyborg jsou tedy příjemným osvěžením. Na straně druhé, nedělám si iluze, že politika Dánska je jaksi zvlášť morálně ušlechtilejší, ale přeci jen o fous solidnější. Je tu jedna věc, které stojí také za povšimnutí. Na první dojem člověk ani nepřehlédne, že Kodaňané milují jízdní kola. Dosvědčuje to třeba i předsedkyně Birgitte Nyborg, jak do práce jezdí na obyčejném kole, aniž by jim to ubíralo na půvabu. Vlastně i úřednici a státní zaměstnanci. Nebývá časté, aby politická dramata měla tolik silných okamžiků. Zbývá mi jen dodat, že tohle pěkné setkání s Dánskem určitě nebude poslední. (05.10.2016)

Borgen je opravdu vynikající seriál. Klaním se před tvůrci (herci jsou taktéž skvělí) a smekám. Při vší úctě k seriálům ostatních žánrů - zabodovat detektivkou, sci-fi či fantasy je podstatně snadnější mise, než přijít s fenomenálním kouskem z politického prostředí. Borgen je uvěřitelný a zároveň dramatický. Funguje i v osobní rovině, díky zachycení náročného rodinného života pracovně plně vytížené premiérky seriál působí tak realistickým dojmem a s děním a s aktéry lze snadno sympatizovat. Na přetřes přicházejí velká geopolitická témata, ale i všední zákonitosti a zákoutí politického dění. Je fascinující sledovat, jak liberální premiérka musí uzavírat mnohdy morálně zavádějící kompromisy jak se svými oponenty a s médii, tak zejména se svým vlastním svědomím. Vše působí naprosto autenticky a divák nemá problém uvěřit tomu, že nemalý zástup Brigitte Nyborgových křižuje chodby politických kuloárů celého světa. (20.07.2021)