Aféra

Ona je vdaná, on ženatý a začnou si spolu, protože mají neovladatelné nutkání, ač se jejich dosavadní život zdá v pořádku a spokojený, ale znáte to - když je to v klidu, tak je to ňůďo a je potřeba s tim honem rychle něco udělat. Muž a žena se střídají ve vyprávění a přesto, že se vracíme v ději a sledujeme ho znovu, nenudí to, naopak je zajímavé sledovat, čemu přikládá význam žena, zatímco muž přeskočí k bodu, na který už třeba ona dávno zapomněla, jak se nám zdají co chvíli jiní než v okamžiku či díle předešlém, jak interpretují své pravdy. První díly jsem byla nadšená, výborní herci, jiskry lítaly horem dolem, práce s kamerou tak svěží a neotřelá, že jsem si kolikrát řekla, jak by ten záběr posloužil k namalování dokonalého obrazu. Ale - když to není za pět, musí tam být ALE! Jejich výpověď probíhá na policejní stanici a na psychologické drama se roubuje detektivka přes moc. Nechci prozrazovat, kam se to ubírá, ale ten směr se mi nelíbí, že by půda pro další sérii? Každopádně Muž a žena ... jako takoví ... by mi k dokonalosti naprosto stačili. (12.07.2015)

Lidé podvádějí z různých důvodů, ale většinou nevěra plyne z faktu, že jsou oba nebo jeden, nešťastní. Skrze sebedestruktivní chování tedy riskují všechno, jen aby naplnili své potřeby... The Affair má hodně pomalý příběh a vzhledem k tomu, že každý den je v jedné epizodě převyprávěn dvakrát, vyvíjí se děj opravdu šnečím tempem. Mimochodem, je zajímavé, jak změna přízvuku může pošramotit charisma, které Ruth Wilson rozhodně má - i bez svých hlavních předností však držela The Affair nad vodou právě ona. Tak trochu se totiž jedná o červenou knihovnu převlečenou za psychologické drama, ale ono to překvapivě funguje až do nastavovaného konce. Celou dobu jsem doufala, že půjde opravdu o AFÉRKU a tvůrcům se z toho podařilo vykouzlit skoro romantické klišé, v němž se do sebe hrdinové zamilovali. To je podle mě strašná škoda. Ztotožnit jsem se s nimi také nedokázala, protože nevěra je mi nade všechno odporná (a taky jsem celou dobu nemohla uvěřit, že by někdo dal přednost stárnoucímu Westovi před Jacksonem). Největší výhodu má The Affair v originálním stylu vyprávění a v tom, že dost často odsouvá jejich poměr do pozadí - a buďme upřímní, Noahova dramata v rodině a Alisonin srdceryvný příběh baví daleko víc, než jejich (s prominutím) šous*ání kde se dá, proložené vynucenými dialogy. Konec nepotěšil, vzhledem k tomu, že ze seriálu pravděpodobně chtějí dělat detektivku. I přes své nedostatky The Affair zůstává opravdu vítaným svěžím vánkem v řadě tuctových seriálů. (13.02.2015)

Psychologické drama od Showtime, to ve mně nevyvolávalo zrovna malá očekávání. Ovšem od samého začátku jsem byla vtažena do děje, byť ten je zpočátku záměrně lehce chaotický. Neotřelý styl vyprávění ze dvou různých pohledů, ženatého muže a vdané ženy, kteří si začnou románek během jeho letní rodinné dovolené, je hodně zajímavý. Má to neuvěřitelný náboj a nejen ten sexuální, takže na další díly jsem velice zvědavá. První dva díly - 100% Z The Affair se vyklubal jeden z nejlepších dramatických seriálů roku, který nadchne především náročnějšího diváka, který si dokáže vychutnat pomalejší tempo a skvělé herecké výkony. Při sledování i díky nejasné časové návaznosti vzniká řada otázek, polopatičnost je to poslední, co by tu hrozilo. V druhé sérii se rozhodně máme nač těšit. 1. série - 90% (27.10.2014)

The Affair je trochu problematický, ale rozhodně zajímavý počin. Vypráví jeden příběh pohledem dvou různých postav, stárnoucího spisovatele Noaha a utrápené servírky Alison. Zajímavost celého seriálu pramení z konceptu, kdy půlku dílu sledujeme jeho verzi, půlku zas tu její. Sledovat, v čem se vzpomínky dvou protagonistů liší, a v hlavě si doplňovat, co se přesně odehrálo doopravdy (protože ani jedna z verzí samozřejmě není stoprocentně "pravdou"), je na celém seriálu to nejzajímavější, obzvlášť ve chvílích, kdy jsou diváku ukazovány emocionálně vyhrocené situace. Ty se totiž vždycky liší nejvíc, protože každý si z nich pamatuje to, co pro něj bylo nejdůležitější. V konceptu ale zároveň leží i kámen úrazu, protože příběh jako takový se odvíjí jenom velice pomalu, a emocionálně vypjatých chvil není zrovna přehršel. Většinu času se tak jedná o takřka kosmetické rozdíly nemající vliv na děj, respektive mnohdy se dá tahle Aférka z hlediska děje odvyprávět za polovinu času, vždycky za použití jen jedné z verzí (ať už Noaha či Alison), a sledovat totéž v bledě modrém má sice význam pro pochopení motivací toho druhého a dotvoření psychologického profilu postav, zároveň s sebou ale (často, nicméně ne vždycky) přináší neuvěřitelné množství nepotřebné vaty. Zkrátka a dobře, pomalé tempo nemusí vždycky znamenat záruku kvality či náročnosti, někdy je pomalé tempo prostě jenom... pomalé tempo. Jak jsem zmínil úvodem, The Affair je problematická. Má nápad, komplexní postavy a dech beroucí herecké kreace (Ruth Wilson). Na druhou stranu je fakt pomalá (fakticky! pro ty, co to ještě nepochopili, protože jsem to jenom tak lehce naznačil) a často irituje (horní ret Ruth Wilson). První série 70%, druhá 75%. (28.04.2015)

1.série: 4 a půl hvězdičky. Velmi zajímavý seriál, který neuškodí sledovat. Jsem velmi zvědavá na další sérii, otázek k zodpovězení není málo. 2.série: předčila první! Už to není jen povrchní románek plný žhavé vášně, už na scénu nastupují trable a neštěstí a růžové brýle padají. Čtveřice postav je skvělá, i scénář a prostředí, zkratka jasných 5 hvězd. Konečně jsme se i dozvěděli rozuzlení napínavé zápletky z konce 1.série, ale jen abychom dostali další nezodpovědné otázky, které se vyjasní až ve 3.sérii. 3.série: bohužel poměrně slabá :( (02.03.2015)