Aféra

Psychologické drama od Showtime, to ve mně nevyvolávalo zrovna malá očekávání. Ovšem od samého začátku jsem byla vtažena do děje, byť ten je zpočátku záměrně lehce chaotický. Neotřelý styl vyprávění ze dvou různých pohledů, ženatého muže a vdané ženy, kteří si začnou románek během jeho letní rodinné dovolené, je hodně zajímavý. Má to neuvěřitelný náboj a nejen ten sexuální, takže na další díly jsem velice zvědavá. První dva díly - 100% Z The Affair se vyklubal jeden z nejlepších dramatických seriálů roku, který nadchne především náročnějšího diváka, který si dokáže vychutnat pomalejší tempo a skvělé herecké výkony. Při sledování i díky nejasné časové návaznosti vzniká řada otázek, polopatičnost je to poslední, co by tu hrozilo. V druhé sérii se rozhodně máme nač těšit. 1. série - 90% (27.10.2014)

„Velký americký román" o problémech dospělých formou vyspělého seriálu, který dělá tolik věcí tak moc dobře, že těch několik málo věcí, které zase až tak dobře nedělá, bije do očí o to více. Předně je to zpočátku na jedno brdo (každý z úvodního tria dílů je sice sám o sobě skvělý, ale dohromady jsou tak stejné, až jsou takřka k nerozeznání a v důsledku toho kolovrátkové) a poté i onen "rašamon" přístup nespolehlivého vypravěče, který je tu spolu s postavami alfou i omegou všeho. Pracuje se s ním v zásadě neskonale rafinovaně, promyšleně do sebemenších detailů i přehledně, ale místy přeci jen i lacině. Jedna věc je, že každý sebe sama vidí vždy lépe než jak ho vidí ostatní a že si pamatuje události jinak, něco si přibarví, upraví, zapomene či zatají, ale zde jsou ty pohledy nejednou tak prvoplánově odlišné (a to i s ohledem na možnost, že oba záměrně ve všem podstatném lžou, aby odvedli pozornost), protože příliš okatě cpané divákovi do ksichtu. Paradoxně tak bývají zajímavější linie těch dvou, když nejsou spolu a ty neustálé „rozpory“ jejich verzí neodvádějí pozornost. A poté zádrhel největší; bizarní rozhodnutí udělat z živoucí reklamy na půvab zrzek a nositelky nejvíce sexy britského přízvuku Ruth Wilson obarvenou brunetu s tuctovým americkým dialektem, grrr... Ovšem jinak je to kromobyčejně dobře zahraná narativně hravá temná intimní vztahovka, která je bezkonkurenční, když je plně soustředěna čistě na postavy a dialogy. A naopak poněkud skřípe, když se snaží o budování "vychytralé" zápletky. Každopádně to má náboj i nápad a ani v aktuální tsunami kvalitních seriálů se to neztratí. | S1: 4/5 | (05.01.2015)

Ona je vdaná, on ženatý a začnou si spolu, protože mají neovladatelné nutkání, ač se jejich dosavadní život zdá v pořádku a spokojený, ale znáte to - když je to v klidu, tak je to ňůďo a je potřeba s tim honem rychle něco udělat. Muž a žena se střídají ve vyprávění a přesto, že se vracíme v ději a sledujeme ho znovu, nenudí to, naopak je zajímavé sledovat, čemu přikládá význam žena, zatímco muž přeskočí k bodu, na který už třeba ona dávno zapomněla, jak se nám zdají co chvíli jiní než v okamžiku či díle předešlém, jak interpretují své pravdy. První díly jsem byla nadšená, výborní herci, jiskry lítaly horem dolem, práce s kamerou tak svěží a neotřelá, že jsem si kolikrát řekla, jak by ten záběr posloužil k namalování dokonalého obrazu. Ale - když to není za pět, musí tam být ALE! Jejich výpověď probíhá na policejní stanici a na psychologické drama se roubuje detektivka přes moc. Nechci prozrazovat, kam se to ubírá, ale ten směr se mi nelíbí, že by půda pro další sérii? Každopádně Muž a žena ... jako takoví ... by mi k dokonalosti naprosto stačili. (12.07.2015)

The Affair je trochu problematický, ale rozhodně zajímavý počin. Vypráví jeden příběh pohledem dvou různých postav, stárnoucího spisovatele Noaha a utrápené servírky Alison. Zajímavost celého seriálu pramení z konceptu, kdy půlku dílu sledujeme jeho verzi, půlku zas tu její. Sledovat, v čem se vzpomínky dvou protagonistů liší, a v hlavě si doplňovat, co se přesně odehrálo doopravdy (protože ani jedna z verzí samozřejmě není stoprocentně "pravdou"), je na celém seriálu to nejzajímavější, obzvlášť ve chvílích, kdy jsou diváku ukazovány emocionálně vyhrocené situace. Ty se totiž vždycky liší nejvíc, protože každý si z nich pamatuje to, co pro něj bylo nejdůležitější. V konceptu ale zároveň leží i kámen úrazu, protože příběh jako takový se odvíjí jenom velice pomalu, a emocionálně vypjatých chvil není zrovna přehršel. Většinu času se tak jedná o takřka kosmetické rozdíly nemající vliv na děj, respektive mnohdy se dá tahle Aférka z hlediska děje odvyprávět za polovinu času, vždycky za použití jen jedné z verzí (ať už Noaha či Alison), a sledovat totéž v bledě modrém má sice význam pro pochopení motivací toho druhého a dotvoření psychologického profilu postav, zároveň s sebou ale (často, nicméně ne vždycky) přináší neuvěřitelné množství nepotřebné vaty. Zkrátka a dobře, pomalé tempo nemusí vždycky znamenat záruku kvality či náročnosti, někdy je pomalé tempo prostě jenom... pomalé tempo. Jak jsem zmínil úvodem, The Affair je problematická. Má nápad, komplexní postavy a dech beroucí herecké kreace (Ruth Wilson). Na druhou stranu je fakt pomalá (fakticky! pro ty, co to ještě nepochopili, protože jsem to jenom tak lehce naznačil) a často irituje (horní ret Ruth Wilson). První série 70%, druhá 75%. (28.04.2015)

Seriál, který má úplně jiné rozměry než mnoho jiných. To je ovšem jen můj subjektivní názor. Celou první sérii jsem viděla snad někdy vloni a normálně se mi stává, že když po dlouhé době dávají další a další, tak jdu od toho, ale tady ne. Nějak magicky mě všechny postavy přitahují, takže jdu do toho a hned první díl dvojky mě zaujal, co bude dáááál............ (19.11.2016)