Pýcha a předsudek

Tohle je snad nejlepší zpracování Jane Austen vůbec. Konkurovat mu může snad pouze Rozum a cit z roku 2008 také podle scénáře Andrew Daviese a z produkce BBC. Opravdu velmi těžce bych tady hledala nějaké chyby. Herecké výkony byly vynikající. Obzvlášť mistr Darcy v podání Colina Firtha a Elizabeth Bennet v podání Jennifer Ehle jsou nepřekonatelní. Nepředstavila bych si je lépe. Kromě těchto dvou musím poukázat i na vynikajícího Davida Bambera jako pana Collinse, Juliu Sawalhu jako Lydii a Annu Chancellor jako miss Bingley. Ani bez nich by to nebylo ono. Snad jenom Jane Bennet, starší sestra Elizabeth, mi tam moc nesedí, představovala bych si ji trošku více subtilnější. V tomto případě bych dala více přednost představitelce Jane z filmu Joe Wrighta z roku 2005. Ale jinak všichni excelentní. A produkce BBC si je toho určitě velmi vědomá, protože zatím, co obvykle přetáčí každou knihu Jane Austen maximálně po patnácti letech, tady to bude za chvíli let 20 a nová verze se nechystá. Dnes by ji zřejmě přizpůsobili rychlejší době, tak jako Rozum a cit z roku 2008, což by nemuselo být úplně na škodu, protože stejně kvalitní seriál ve stejném duchu znovu neudělají, musí být jiný, aby to stálo za to. Dokud nebude, tak se dál několikrát za rok, neřkuli jednou měsíčně budu dívat na tento :) (24.05.2014)

Naprosto věrná adaptace. A to je ten problém, je to natolik věrná ilustrace předlohy, až je to spíše jako audiokniha, ve které vám jeden herec přečte celou knihu. Všech jednašedesát kapitol pěkně pohromadě. Akorát tady je to navíc v pohyblivém formátu se skvěle hrajícím osazenstvem. Ovšem až na toto pozdechnutí zcela bez výhrad. Herecké výkony nemohly být lepší, ironie nemohla být ironičtější a jiskření mezi slečnou Lizzy a panem Darcym nemohlo být jiskřivější. PS: Nutno vidět v originále, lahůdková angličtina! (14.05.2010)

Asi nejvěrnější knižní adaptace, co jsem kdy viděla. Herci byli vybráni naprosto perfektně, nedovedu si představit nikoho lepšího. Dlouhá stopáž vůbec nevadí, pro nás "austenofily" je důležitá každá věta v knize, tudíž jakékoli krácení je na škodu. Dokážu pochopit, že je to pro někoho, kdo předlohu nečetl (nebo četl a nijak zvlášť ho nenadchla) možná trochu zdlouhavější, ale já si každou scénu dokonale vychutnala. A ač jsem postavu pana Darcyho v knize moc ráda neměla (arogantní a sebestředný snob), tak díky Colinu Firthovi jsem si jeho charakter nakonec oblíbila. Protože Colin Firth JE pan Darcy. :) (01.12.2010)

Môj najobľúbenejší a najpríjemnejší filmový zážitok! Milujem tento príbeh a obdivujem Austenovú pre jej fantáziu, jemnú iróniu a majstrovstvo slova, a tiež tvorcov seriálu za obdivuhodnú a takmer vernú adaptáciu románu. Ehle a Firth boli neprekonateľní a veľmi im to svedčilo. Táto mimoriadne vydarená miniséria BBC je typicky austenovská: anglická, vidiecka, svieža, poučná, ironická, rodinná, výstižná, jemná, vášnivá, romantická i dramatická, pravdivá, kritická, dotvorená nádhernou Davisovou hudbou........jednoducho KRÁSNA! (05.08.2008)

Nenapadá mě, co bych téhle adaptaci vytkl. Snad jen role Jane Bennetové byla obsazena poněkud neuváženě - její představitelka působí příliš nezdravě a zakřiknutě, spíš jako vyplašená srna než jako plnokrevná hrdinka z Austenové románu. To je však jen malý vroubek na kráse. Zbytek je skvělý - včetně obsazení: těžko si přestavit archetypálnějšího Darcyho než je ten v podání Colina Firtha a oduševnělejší Elizabeth než Jennifer Ehle. --- Čtu komentáře kolem a neodpustím si poznámku na okraj k denunciátorům Jane Austenové, k těm "chlapům", kteří ji mají za pramatku červené knihovny a vzdálenou příbuznou Danielly Steelové. Rozum do hrsti, pánové! To, že se zápletky jejích knih často točí okolo vdavek, nemusí hned znamenat sentimentalitu. Naopak: pozorný čtenář (a divák snad též) u ní najde mnohem více ironie a kritické racionality než neředěného citu. Kdepak rozněžnělá mimóza - Austenová je hlavně bystrou a neskonale vtipnou pozorovatelkou lidských charakterů, odhalovatelkou neřestí a učitelkou ctnosti. A to prosím není můj soukromý názor. Jeden z nejpřednějších morálních filosofů 20. století Alisdair MacIntyre ji jmenuje jedním dechem s Aristotelem jako výsostnou představitelku etiky ctností (viz "After Virtue") a chválu na ni pěje i C.S. Lewis (viz "Note on Jane Austen", in: Selected Literary Essays). V obou případech se přitom jedná o myslitele mužné, ba přímo robustní, ne o zjemnělé duše básnické. Jaká škoda, že je J.A. v hlavách mnohých takhle nespravedlivě onálepkována jako "ženská literatura". Moc téhle diskriminaci nerozumím. Je to snad méně absurdní, než kdybychom Dostojevského románům říkali "literatura mužská"? Takže shrnuto a podtrženo: přiznávám, že ji čtu rád, ba co víc, přál bych si ji potkat a slyšet; kochám se její angličtinou, jejím důvtipem i moudrostí; romantiku u ní nehledám a nenacházím (tu lze v mnohem koncentrovanější podobě získat třeba od Shelleyho, Novalise či Julia Zeyera) - naopak, užívám tuhle dámu jako lék na nerozum a na vlastní občasnou přepjatě romantickou roztouženost. Takže, nactiutrhači lady Jane nechť očekávají brzkou návštěvu mého sekundanta. (Sraz před úsvitem ve Stromovce. Volbu zbraní nechám na vás. Co takový hod knihou? Přineste si proti mé tenoučké J.A. třeba tlustého Clancyho nebo ještě tlustšího Stephena Kinga - klidně i Dana Browna se všemi jeho "anděly a démony".... uvidíme, co má větší váhu). (05.08.2009)