Spider-Man: Homecoming

Už si ani nepamatuji, kdy naposledy comicsový film 1) byl tak zábavný, 2) měl tak dobrého záporáka. ad 1) Comicsové filmy mohou být napínavé, dramatické, ale čistou zábavu, ve smyslu nadhledu a humoru, jsem v takové koncentraci již delší dobu postrádal. Píšou to tu asi všichni, nový Spider-man funguje nejlépe v humorných scénkách ze střední školy, akční scény jsou až na druhé koleji. (A za mě, ta poslední s neviditelným letadlem, byla ta nejvíc nepřehledná a zmatečná akční scéna, co pamatuji.) Ad 2) Četl jsem to už kdysi jako komentář k Bayově Skále - kvality akčního filmu se odvíjí od záporáka. Proto byla tak super Skála nebo Nebezpečná rychlost. A na druhou stranu, kdo si dnes vzpomene, jaký byl záporák v Ant-Manovi nebo Thorovi 2? Michael Keaton je perfektní a jeho postava je sice záporák, ale stejně jako pro generála Hummela pro ni mám jisté pochopení. Netuším, jestli jak hodlá Marvel se Spider-manem pokračovat, ale takto za mě ano. Určitě Spider-maní TOP3. (25.07.2017)

Zhruba to, co čekáte. Spidey je přízemní comicsovkou, která se snaží vecpat do žánru teenagerské komedie, bohužel tak ale činí trochu neohrabaně. Stopáž se vlastně dělí na oddechové superhrdinské blbnutí a klasický romcom o středoškolském loserovi, takže dostáváte dva filmy sešroubované do jednoho. Trpí tím hlavně tempo, které na těch 133 minut vážně není závratné. Jakmile se ale film (asi v půlce) dostane do Washingtonu, začne konečně šlapat a finále má několik vyložených highlightů. Bohužel mezi ně nepatří akce, která strhne jen výjimečně (nic na úrovni metra ze Spider-Mana 2 se prostě neurodí). Všechno tak musí odtáhnout Holland s Keatonem, kteří se obratně vyhýbají průšvihům minulé série a dělají z „Návratu domů“ hodně solidní žánrovku. Musíte na ní do kina? Žádná povinnost to rozhodně není. Pořád jsem se totiž nezbavil pocitu, že to celé mohlo být ještě dramatičtější, dojemnější a hlavně proboha kratší! (01.07.2017)

Trvalo to sice patnáct let a byla zapotřebí šestice pokusů, ale nakonec se přeci jen podařilo převést Spider-mana na plátna ve zdařilé podobě. Sice to není Spider-man jako spíše Iron Man Junior, ale stačí i to. Někdy se více zadařily parkerovské středoškolské osudově melodramatické patálie, jindy zase spíše Spideyho akrobatické eskapády. Až Waits však zvládá obě polohy tak, že působí jako dvě spojité nádoby, což jde ruku v ruce s tím, že vůbec poprvé dualita Parker/Spidey nepůsobí jako dvě nesouvisející postavy, ale jen jako puberťák Parker bez/s lyžařskou kuklou přes ksicht, který má mnohem větší ambice a ideály než na co má aktuálně schopnosti. Přesto nejlepší inkarnací Spideyho zůstává ta od Insomniaců. Škoda jen zdlouhavé nepřehledné finální noční akce, nulového prostoru pro tetičku May, ignorovaném pavoučím smyslu a nutnosti roubování na „Avengers MCU“; je to tu příliš cpané do popředí a není to zapotřebí (jakkoli výchovná videa Kapitána Ameriky za trochu té trpělivosti stojí). Jinak si Waits s látkou pohrává, srší to nápaditými detaily (à la obtíže mimo městskou zástavbu), sidekick neotravný, humor funguje, záporák je funkční včetně motivace, padawanský (ne)origin dobře pojatý a vůbec se jede na sympaticky uvolněné vlně „nezachraňujeme svět a nepadají u toho mrakodrapy, ale zato umíme vytvořit dusno mannovských proporcí ze setkání s fotrem před maturiťákem". (07.07.2017)

Příjemné překvapení. Prvních třicet minut mě drželo v neskutečném tranzu, přičemž se povedhlo hlavně kvůli hudbě (konečně se zadařilo! <-> Michael Giacchino) vykonstruovat pocit, že opravdu jsem na něčem novém, neokoukaném a oku lahodícím. Až jsem zíral, jak moc byly trailery tuctově sestříhány a vůbec nekorespondovaly s tónem filmu. Pak bohužel poklesne tempo až jsem se přistihl, že tady (cca v půlce) bych to skutečně pokrátil a trošku zrychlil, ovšem Jon Watts dokázal zajímavé režijní nápady rozprostřít po celém filmu, takže se nenajde část, kdy by nás nepřekvapil dynamickou akcí, dalším trýčkem s pavučinou, který jsme během předchozích 5ti filmů a Civil War neviděli a v úplném závěru dokonce přijde několik naprosto nečekaných momentů. Ty do velké míry souvisí s rozvíjením nyní už velmi spletité sítě Marvel Cinematic Universe a ačkoliv to samozřejmě v době oznámení dohody mezi Sony a Marvelem bylo hojně propírané téma, stejně mě překvapilo, jak je tenhle nový reboot bez originu plný všemožných narážek a lákadel na věci budoucí. Co se týče herců, tak v době natáčení dvacetiletý Holland zvládá patnáctiletého Petera Parkera v rámci možností dobře (jasný cíl na mladší diváky, mě tenhle styl extra nesedí), okolo postavy Disney hvězdičky Zendayi se množilo mnoho spekulací, ale pokud člověk nezkoumal každý drb, tak ho vývoj středoškolských postav ještě překvapí a Robert Downey Jr. je zde dle očekávání málo, i když má alespoň dostatek nadabovaných scén. Jestli tento v trailerech vyboostovaný krok má dopomoci k tíženému znovu-obrodu značky, tak to jsem schopen překousnout, zvláště když Spider-man Homecoming velí nekompromisní Michael Keaton, jehož Vulture je nejen dobře vypadající protivník, ale taky Spideymu dokáže pořádně zatočit (zvláště v civilu). Kolem a kolem pro mě bylo překvapením, jak moc vypadá tenhle film jinak než se prezentuje, kolik postav z velmi bohaté spider-manovské mytologie si ještě šetří do budoucna a nebýt těch problémů s tempem bych i snad šáhl po pěti hvězdičkách a to jsem po těch všech zprávách a castingu opravdu neměl nikterak vysoká očekávání...8/10...[5.7.2017_Cinema City IMAX_Flora] (06.07.2017)

Oukej, tak jsem si to nechala rozležet hlavou. Nejenže se mi moc nelíbil ten film, který extrémně spoléhá na to, že je divák obeznámen s veškerým mýtusem kolem, že si sám pro sebe nechává jenom sérii (občas celkem dobrých, uznávám) džouků a extrémně nemotivovaného záporáka, který je mnohem děsivější, když je jenom Michael Keaton (ale pořád bezdůvodně). Oblouk emocionálního poučení o rodině a zodpovědnosti je na úrovni dějového oblouku jedné epizody Kroku za krokem a čím víc člověk přemýšlí nad tím, jestli tam něco dává smysl, tím míň tam cokoliv dává smysl. Ale hlavně jsem taky dospěla k závěru, že asi nemám ráda Spider-Mana jako postavu/hrdinu. Ten permanentně excited a over-emotional klučina s neustálou potřebou komentovat svůj každý krok a uvědomující si nula zodpovědnosti za věci, co dělá a způsobuje (protože velká spousta toho je pro smích diváků v kině, ale proč by se tak chovala postava v rámci svého světa?), mi asi po deseti minutách začal lézt na nervy a už se potom nevykoupil. Teta May by měla být v titulcích uvedená vyloženě jako MILF, protože jak se vždycky a chová a je oblečená, tak mě vyloženě překvapila, že se jim tam někam někde nevešel alespoň jeden lap dance. A taky mi hodně, hodně začíná vadit RDJ a jeho provedení pana Starka. Už se vyloženě omezuje na to mluvit tak rychle a tak bez výrazu, jak to jenom jde, a taky mi přijde, že tak polovinu všech věcí dělá jenom proto, aby to vypadalo cool, a ne že by mu na tom doopravdy záleželo, takže proč by mi na něm vůbec mělo záležet? Bohužel jsou DC, nebo kdokoliv jiný, neschopni vytvořil Marvelu funkčního konkurenta v tom novém trendu nesmyslně drahých primárně (a pouze!) zábavných filmů mimikujících "realistický" svět natolik, aby vytvořili zdání, že v nich není vše vyrobeno z papíru. A tak mám dojem, že MCU, které bylo zpočátku slibovalo, že bude zábavné a svěží, postupně vyhnívá zevnitř, protože jeho filmaře nic nenutí být invenční, místo toho jsou jenom čím dál víc sebereferenční a vyprázdnění na všech špatných místech. Pořád si stojím za tím, že jediný film z celé série, který nevypadá jako režírovaný účetními roboty, je Winter Soldier. A možná trošku první Avengers, ze zpětného pohledu, ale to jenom proto, že ty ostatní beztvárné filmy včetně Homecoming v mých očích neustále snižují laťku. (31.10.2017)