Třicet případů majora Zemana

Tento seriál by mohl být v některých kruzích opravdu nebezpečný, ale nevěřím, že mohou existovat tak tupé okruhy, které by snad mohly v tomto seriálu ncházet něco víc než bondovku pro estébáky. Škoda, že drtivá většina dialogů je výplach, toho nejtvrdšího ražení. Třeba taková Studna. Tam má se vedou, tak debilní řeči, že je z toho na blití, ale těch pár okamžiků s Brůnou, ať chci, nebo ne, jsou opravdu horor. Škoda, že tak dobrých scén, ja tam tak pomálu. (21.11.2004)

Na komentáři jednoho z uživatelů (doufám, že to nebude brát jako urážku, protože to tak opravdu nemyslím) se dá pěkně vidět rozporuplnost a hlavně nesmyslnost vysokého hodnocení tohoto braku, který šlape po cti mučených a zavražděných lidí. Jak jinak si vysvětlit to, že někdo může považovat Zemana za geniální seriál, a u jiného, taktéž normalizačního, ale komediálního a velice odlehčeného, si stěžuje na nějakou nerealističnost? Pro mě naprosto nepochopitelné a věřím, že stejně nepochopitelné to bude pro každého, kdo se umí hlouběji zamyslet. The End. (24.05.2005)

Politicky je to samozřejmě naprosto zhovadilé a všepřekrucující, zakřivené a pokřivené "zrcadlo doby", z něhož se snadno udělá špatně. Ale po filmařské stránce nemá seriál nejmenší chybu. Zkrátka Sequensova režie ve spojení s Liškovou hudbou a (říkejte si, co chcete, a přečtěte si Oskarův výstižný a pravdivý komentář) dobrými herci, toť kombinace, která udělá zážitek i z takovéhle agitky. (22.06.2009)

Některé případy vytržené z kontextu celého seriálu působí hodně uboze a ideologickou manipulaci v nich obsaženou dokáže zhodnotit i malé děcko. Jako celek to ale má grády. Po zhlédnutí 14. epizody (Konec velké šance) jsem si uvědomila, že už je to na pováženou. Musela jsem okamžitě vidět další díl, protože jsem prostě neunesla Honzův stav a potřebovala, aby mu už bylo líp. U epizod kolem roku 68 moje sympatie, pravda, trochu ochably. Démonické jeptišky, kořenářky rozvracející státní ekonomiku a přestřelky s agentem Bláhou, který po plastické operaci vypadá úplně stejně jako před ní až na barvu vlasů, byly samozřejmě taky trochu trapné, ale v reinterpretaci Pražského jara už ta trapnost nějak přesáhla mez únosnosti a Honzova postava se strašně zemblematizovala. ___ Ad Studna: Většině lidí pochopitelně asi utkví postava starýho Brůny (a nepochopitelně taky ta památná hláška, která ve skutečnosti poněkud nezazní), a tak tolik nevynikne obzvláštní pitomost scénáře. Zeman spíš čaruje, než vyšetřuje. Jediné, co sám objeví, je ten ohořelý kyblíček, a to je stopa, která může netrknout opravdu jen dubčekovské kriminalisty. A to zlato za 300 000 je kde? To se rozpustilo? Nebo ho sebral Mirek Stejskal? ___ Konstantně dobří jsou herci, hudba a Jirka Hradec. (25.06.2010)

Hodnotit se to pravda nedá, ale pár perel: Návrat vyžraných vězňů z koncentráku. Budoucí plukovník Kalina má vanu, že nezapne pruhovanej mundůr. Agent Bláha, Zemanova Nemesis. Všichni faráři a mniši jsou fanatici, nebo kolaboranti (no, na tom něco bude). Všichni vysokoškoláci, kromě absolventů VUMLU jsou potencionální agenti CIA. Český James Bond Jirka Hradec a jeho Hradecgirl Hanka (jinak též Stardust). Flesh puzzle v Kvadratuře ženy. Industriální soundtrack v Prokletém dědictví. Mimoidní Vlach+Lábus jako smažky v Mimikrách. A je toho určitě víc. Navíc všichni víme (na rozdíl od Japonců), že do studny nepatří vlasatá holčička v bílejch šatičkách, ale Brůnovic chlapi. (28.07.2009)