Prokletý ostrov

Tá nádhera pri druhom pozeraní..../Vitajte don Quijote. Prehliadka je Vaša... SEKTOR A: Hobit rozprestrel svoje kupolovité javisko a Amor pulzuje svoj tep do erotických rovín, ukazuje bucľatým prstom na pery a psst....nikomu nehovor, že som si podrezal hrdlo. Neveriacky sťa polonahý beduín vkráčam poslušne, ale rozpačito do budovy posiatej vojnovými listinami váľajúcimi sa po americkom dôstojníkovi, ktorému nevyšiel seba deštrukčný pokus o prevtelenie sa do podstaty anjelského telesa. Nevšímavo, s pohrdnutím Dolores kráča ďalej a podáva cigarettes, ktoré hanebne odmietam (poučený Rachel) v opojných gestách anglického gentlemana. Terapia bočných dverí s miestnosťou sa pri mojom letmom pohľade mení na súboj mantichorských ošetrovateľov s abcházskymi pacientmi. S napnutým žalúdkom pochodujem bez vzdoru, ale so strachom do izby, z ktorej predsa nemohla ujsť. Utvrdzujem sám seba o zdravom rozume, túžim stískať studenú vodu. „Ukáž mi smer, prosím“! Slabosť na čaj prejavujem pred Dr. Engelem a obranný mechanizmus nefunguje. Začínam precitlivelo reagovať, rúcam sa s otázkou „pomôžte mi vstať“. Na noc zaspávam v....SEKTORE B: Temnosť noci a sna padá sťa popol z neba a Dolores čaká kým sa oblečiem. Nevyhnutnosť Markovej prítomnosti mi pomáha odolávať výčinom veternej smršti, záhrobiu, nacistickej prítomnosti. Dr. Martin, pohlavár beznádejnej a systematicky milej ustanovizne, pozorne sleduje každý krok. Urobí všetko. Vystagnuje dym, oživí mŕtvych Judes, zápalky dochádzajú, obľúbené auto vznesie do neb, deti nechá napospas nespravodlivému osudu v zvrátenej kráse s prírodou. Neviem, či bdiem a či spím, myslím a či súložím, oheň v skalnom previse však určite vidím. Blízko je pravda, nemoc prvorodených. Tajomná rieka ukázala smerom na prekliaty ostrov, preto vravím „Zbohom bejbi“, idem vyšetriť zločin. Zločin šialenstva, zrady, poznania. Ten sa má skrývať v....SEKTOR C: 10 portlandských rán existenčne vnímam za pazvukov arabských starovekých nástrojov. Potkany, je ich neúrekom, bez čarovnej píšťaly som nútený vziať si len žiarivý biely oblek a jasnosťou mysle oslobodiť utláčaných. Rozprávam sa s lobotomistami, ktorí nevydávajú zvuky, ale záhrobný spev nútiaci zabudnúť na všetky moje túžby. Vycítim však smer. Maják nádeje. Zlorečená je cesta k nemu, avšak fantázia znásilňuje myseľ sústrediť sa na nenabitú Springfieldku. Výsmech dostávam od zúčastnených v Majáku pravdy. Zvraciam od reality, veľký to nával, Martin hovorí, veď som to čakal. Čaj si spraviť ísť musím, na trajekt dostať sa takisto skúsim. Kravata škrtí, klobúk zachytáva vodu, do FBI trielim, pustiť všetkých na slobodu. Žijem ako dobrý alebo zlý? It´s time for a cursed pill, Mr. Dominique! // Režisérsko-scenáristické orgie kumštu, duchaprítomnosti, existencie strachu, šialenstva, zvrhlostí a pokory zároveň. Bravó všetci Scorsesemu prespevujú. Tá nádhera pri ďalšom pozeraní...(30.12.2010, BD) (01.01.2011)

Abych byl upřímný, tak Scorseseho díla v novém tisíciletí (kromě The Departed) šla dost mimo mě. Proto jsem přistupoval k Shutter Island dost skepticky .... Tentokrát jsem ale už od prvních záběrů zjišťoval, že Scorsese je v úžasné formě a že mě čeká vyjímečný zážitek. To, co se ve mě dělo po dopadu významu poslední věty, zažívám u filmů vůbec nejraději .... Pokud bych svůj zážitek mohl k něčemu přirovnat tak snad k honu na zajíce. Scorsese mě v průběhu více než dvou hodin mistrovsky nadháněl. Já se všem jeho "střelám" vyhýbal a ujišťoval jsem se v tom, jak je ve svém honu předvídatelný. Těsně před koncem jsem si oddechl s tím, že jsem si hon užil a hlavně ho přežil. Při poslední větě jsem si ale uvědomil, že mám kulku v srdci .... (29.03.2010)

Shutter Island je tak trochu ako vybrané depalmovky – nevyhovie každému, ale koho chytí, toho položí na lopatky... Začalo to plavbou a príjazdom na tajuplný ostrov, ktoré čo do kamery, strihu a použitia hrozivej retro hudby v štýle Miklósa Rozsu predstavujú rovnako hodnotný študijný manuál k vytvoreniu absolútne pohlcujúceho filmového openingu, akým je úvodné vylodenie vo Vojakovi Ryanovi. A skončilo to ani nie tak pointou, ktorá otočila naruby predošlý dej (tento námet ostatne nie je vo svete filmových scenárov až tak originálny), ale jej dodatkom – poslednou scénou a vetou filmu, ktorá “ten thriller s DiCapriom, na ktorý sa pohrnú masy” vyniesla o tri poschodia vyššie. Všetkému medzi úvodom a záverom sa dá vytknúť miestami gýčovitý nádych, prehnane dezorientovaná orientácia medzi realitou a halucináciami (ktorá nastoluje zopár kostrbato zodpovedateľných otázok), alebo chladný prístup k postavám. Lenže to všetko je súčasťou prefíkanej hry režiséra, ktorému nejde o zimomriavky z maniakov v celách bloku C, ani o sentimentálne dojatie nad osudom hlavnej postavy. Pretože tento režisér hrá na úplne iné husle. +++ Po druhom zhliadnutí sa mi triasli ruky ako po vyfajčení krabičky cigariet od doktora Cawleyho. Výnimočný film z inej, nadzmyslovej dimenzie. (15.02.2010)

Filmařsky bezvýhradné. Hitchcock v hrobě určitě nevertiguje! Dá se tomu vytknout jen pointa tak průhledná, že nepotřebujete ani "Šestý smysl" a hlavně nešťastná volba hlavního představitele! Rocco Siffredi sice od "Železné masky" (Ano, to je ten film, kde tak brilantně ztvárnil rozdíl mezi hodným a zlým dvojčetem tím, že se škaredě zamračil) ušel kus cesty, ale pořád mu spíš, babyfaceovi, sedí role tonoucích milovníků! Škoda že na Ostrově šutrů nebyli emo upíři. To už by tam rovnou mohl hrát PATYZÓN, či nějaký jiný "talentovaný" pornoherec. (24.03.2010)

Velmi hustá atmosféra podpořená perfektně zvoleným prostředím skalnatého osamělého ostrova zatíženého anglickým počasím. Perfektní výkon Leonarda DiCapria, který se mi s každým novým filmem líbí čím dál víc a smělými kroky míří stále výš v pomyslném žebříčku současných herců. Navíc mysteriózní téma, které, když se dobře udělá, patří mezi moje nejoblíbenější... Bohužel ale občas se mi zdálo, že se scénář zamotával tak trochu sám do sebe a děj se někdy jen obtížně posouval kupředu. Rozhodně jsem se nenudila a "Prokletý ostrov" považuji za dobrý film, který jsem rozhodně neviděla naposledy. Nicméně na 5* to u mě prostě není. (19.04.2010)

Skvělá atmosféra, výborní herci a to nejen ti hlavní představitelé, v čele samozřejmě vede DiCaprio - ten zraje jako víno a hraje tu dost komplexní postavu, dále mě nadchlo velmi lahodné prostředí psychiatrického léčebného ústavu na odlehlém ostrově a to vše navíc diriguje taktovka jednoho z nejlepších režisérů minulosti, současnosti a snad i budoucnosti, pana Scorseseho. První co vás jistě zaujme je kupodivu Teddyho kravata, ta je opravdu strašná a nejeden módní návrhář by se obracel v hrobě. Říkáte si, proč proboha takovou výstřednost, kterou byste čekali spíše na někom jako je Joker z Batmana, vůbec má na sobě. Samozřejmě to má svůj důvod, ale ten se dozvíte až mnohem později. Jak už jsme zvyklí, příběh se zdá být zprvu zdánlivě banální a pátrání po pohřešované pacientce jako jednoduchá rutina, ale vyšetřování se (ne)očekávaně začne komplikovat. Obdivoval jsem vymazlenou kameru, vizuální zpracování a krásy nehostinného prostředí ostrova. Teddyho halucinace, sny a válečné flashbacky také nadmíru zdařilé a hned po hereckých výkonech, jsou asi tím nejlepším, co může film nabídnout. Vizuální stránka je navíc doprovázena patřičným ambientním hudebním doprovodem, takže souhra obrazu se zvukem je místy skoro dokonalá. V tomto směru ale exceluje hlavně Max Richter, kterého jsem objevil teprve až s příchodem filmu Waltz with Bashir a i když tu má v podstatě jen jedinou skladbu - "On the nature of daylight", dokázala mě zkrátka dojmout i božsky ukolébat současně a hned jsem se naladil na tu správnou strunu. Drobné výtky mám spíše jen k samotnému zakončení. Kdyby se Teddy třeba probudil na operačním sále, stačila by už jen jedna šokující věta na dovysvětlenou a bylo by vymalováno. Takhle mi ta závěrečná 1/3 snímku připadala až moc natahovaná a zároveň i zbytečně detailně dovysvětlená. Shutter Island není bezchybný, nemám však mnoho, co bych mu mohl vytknout. (9/10) (15.02.2010)

„Už jsem něco takového viděl.“ Budu trochu spoilerovat, čtěte proto raději až po zhlédnutí. Napoprvé a až do zdlouhavé vysvětlovací pasáže paranoidní, z Hitchcockova odkazu a béčkových hororů čerpající krimi thriller. Napodruhé atmosférické drama zatěžkané otázkami, které si Scorsese klade v celé své filmografii (je horší emocionální, nebo fyzické násilí?; zůstat v přijaté roli, nebo odhalit svou pravou tvář?; přijmout vinu, nebo se jí nechat pohltit?). Druhé zhlédnutí bohužel neodhaluje jenom promyšlenou distribuci indicií vedoucích nás k finálnímu odhalení, ale také neschopnost filmu fungovat současně na obou rovinách. Potěchu ze zručně natočené, třebaže ne úplně hladce plynoucí žánrovky (záběry do sebe nezapadají stejně elegantně jako třeba v Casinu), narušují dlouhé dialogové scény, v nichž se řeší Velké téma, které zase Scorsese nemůže pořádně rozpracovat, protože by tím sebe i nás připravil o radost z přítomnosti brakových doplňků, jako jsou nacisti, masové vraždy, tajuplný maják nebo lobotomie. Zkrátka kazí zábavu tím, že z ní chce vytěžit něco víc, což se projevuje i výrazným zredukováním vtipných slovních výměn mezi Chuckem a Teddym z knižní předlohy (která se mimochodem čte jedním dechem i jako žánrová jednohubka i jako napínavý příběh, za nímž se možná skrývá něco víc). Inspirativnější mi proto přijde sledovat Prokletý ostrov, i za cenu lehké nadinterpretace, jako víceúrovňovou psychoanalytickou lahůdku pro všechny žižekovce (Teddy neustále přechází mezi různými patry, jež můžeme vnímat jako „levely“ jeho mysli; doktor Cawley obeznámený s Teddyho sny zosobňuje podvědomí; Chuck, oslovujícího ho „šéfe“, naopak představuje jeho – zdánlivě – kontrolované ego), která svým narativem – zřejmě nezáměrně – připomíná videohru (restartování mise, sbírání předmětů a luštění hádanek, Teddy coby Laeddisův herní avatar…). Vyberte si, co je vám bližší. Jakékoli má chyby, jedna návštěva Prokletého ostrova vám skoro jistě stačit nebude 85% Zajímavé komentáře: POMO, Marigold, tron, FlyBoy, Šakal, Desperado, Zandelee, Triple H, Martinius (30.08.2012)

Průhledné, ze začátku zbytečně a nevím proč, melodramatické. Už mám celkem po krk filmů, které chtějí jednou větou na konci udělat snímek více zajímavým, co z toho, když ten devadesátiprocentní zbytek skutečně znatelně pokulhává. První velké zklamání roku. Aspoň, že ten jindy nevýrazný Mark Ruffalo se vytáhl. (14.04.2010)

Podobný pocit nadšení z dokonalé filmařiny jsem u nových filmů zažil naposled u Inglourious Basterds. Už u úvodního příjezdu na ostrov mi bylo jasné, že tohle bude výjimečný film, naladěný na stejnou notu jako já. Někdy to prostě člověk pozná hned podle první scény. Scorsese mistrně buduje atmosféru (záběry na detaily, údernou hudbou, vizuálními vychytávkami - různé svinstvo poletující vzduchem), přičemž jsem nezaznamenal snad ani jeden atmosféricky slabší úsek - Shutter Island je nasycený stotřicetiminutový roztok deprese, mystéria a šílenství. K naříkání některých diváků nad neoriginální, respektive předvídatelnou pointou se sluší poznamenat, že to, co oni pokládají za pointu, není pointa, nýbrž pouze vyřešení klasické dějové mystifikace (v tomto ohledu ten film nutně může mít jen dva způsoby řešení - takže není žádná machrovina tu jednu správnou "odhalit"), které následně poslouží jako půda pro pointu skutečnou, nenápadnou, originální a velmi chytrou. Když to shrnu, tak je pro mě Shutter Island zajímavějším filmem než všechny Martyho slavné gangsterky. (25.02.2010)

"Veľkú pointu" som vedel vopred, ale napriek tomu (alebo práve preto?) som celý čas chrochtal blahom a uvažoval, kedy som naposledy videl taký perfektne premyslený, tematicky vrstevnatý, žánrovo hravý, výborne napísaný, bravúrne zahraný (Oscara pre Lea, prosím, je najvyšší čas) a skvele natočený film. Marty strikes back. Vo veľkom štýle. Pri scéne s jazierkom som plakal ako dážď - parádny výbuch postupne gradovaných emócií. Zatiaľ jasný film roka. (02.03.2010)

Martin Scorsese snad poprvé nevypráví příběh, ale lepí scénky, které jsou spíše vizuální masturbací jeho a kameramana. Snaživí herci (DiCaprio tradičně skvělý, Mark Ruffalo i přes zbytečné upozadění taktéž) vedou fajn dialogy, ale děj se nikam neposouvá, snímek tak postrádá jakékoliv napětí a postavy tonou ve zmateném pobíhání po ostrově a levných vzpomínkách na Dachau. A čekat téměř dvě hodiny na pointu mi přijde sakra laciné na to, že to měl režisér původně prodat jako vyšperkovaný thriller roku. Při vší úctě k mistrovi… špatný (a únavně skrz naskrz pronuděný) film. (21.03.2010)

Měl jsem tušit, že si pro mě duo DiCaprio a Scorsese připraví něco naprosto nadpozemského. A to jsem se na ten film chystal docela dlouhou dobu. Jenže jakmile začaly první minuty, okamžitě jsem si řekl, že to bude nářez. A od půlky filmu, kdy se to skutečně rozjelo, jsem měl držku otevřenou dokořán a čekal jsem na závěrečný hvizd, kde nám tvůrci vysvětlí jak to vlastně všecko bylo. Tohle čekání se nakonec zvrhlo na neskutečně těžký dvě hodiny čekání, kde režisér ukázal, jaký je skutečný borec a atmosféru nahustil na naprosto nejvyšší možnou stupnici. Na konci DiCaprio pak dorazil se scénou, na kterou u něj do konce života nezapomenu a budu si jí v hlavě promítat napořád. On opravdu dokázal, že je abnormální herec. Já teda vím, že to ukázal už v prvním filmu, co natočil. Jenže já ho měl zažitýho jako nějakýho floutka, co se ovívá větrem na loďi snů, nebo se snaží zfetovat na thajských pláží a nikdy by mě nenapadlo, že bych po pár letech mohl tvrdit, jak Leonardo DiCaprio je pan herec. A on skutečně je. Momentálně je to pro mě nejlepší herec současnosti. I když za to může i fakt, že se objevuje v kvalitních filmech. Vždyť jak by to vypadalo, kdyby knižní předlohu točil někdo jiný, než právě Martin Scorsese...Vždyť já si i myslím, že samotná knižní předloha musela být nesmírně náročná na zfilmování, protože kolik myšlenek se ve filmu objeví, tolik já nenajdu ani za sto let v kelímku od limonády. A závěrečný hvizd nastolí tisíc otázek, kdy teda jedna by měla být správná, a každý na to bude mít stejně svůj názor. Já se ale spokojím s tím svým, a to tím, že tenhle film je darda, která mě po dlouhé době donutila o filmu přemýšlet. (04.07.2010)

║Rozpočet $80miliónov║Tržby USA $128,012,934 ║Tržby Celosvetovo $296,831,073▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $8,408,980 //počet predaných kusov 324,048║ Tržby za predaj DVD v USA $25,825,191 //počet predaných kusov 1,468,852 ║ ťažký film, na Scorseseho až moc zamotaný, podľa ukážky som myslel že pôjde o niečo schématicky iné ala rád sa vždy nechám prekvapiť, určite film na viac pozretí /60%/ (09.03.2010)

Klíčové otázky zní: nabídne Prokletý ostrov něco víc než jen dobře vystavěnou, ale pozoruhodně nevyrovnanou žánrovou historku? Není pocit zmatenosti, který nastupuje po jeho shlédnutí, vlastně jen odrazem vnitřní prázdnoty vyprávěného? Dokáže šokující pointa nejen vysvětlit, ale i ospravedlnit všechny podivuhodnosti (logické, časoprostorové i ideové) předchozího děje? Nemohu říci, že bych byl blíže odpovědi ANO... Což je v případě filmu M. Scorseseho dosti tristní výsledek. Navzdory absorbující atmosféře, navzdory DiCapriovi, navzdory pár opravdu skvělým momentům jsem dalek toho, abych tvůrčí hru, jakkoli ji dokážu přijmout, též ocenil. Spíše bezradně kroutím hlavou nad dílem, které je mnohem více efektním trikem než promyšlenou manipulací. Možná kdyby se film zdržel zbloudilých pokusů o přesah a bez mučení si přiznal, že je POUZE čístou a v jádru tupoučkou žánrovkou, odcházel bych z kina spokojenější. (15.02.2010)

Přestože jsem pointu prokoukl po cca půl hodině, přestože si myslím, že Martin Scorsese je pár filmů za svým vrcholem, přestože jsem byl skeptický k jeho novince a přestože mě ten film i během výroby a "problémům" s nasazením stále míjel obloukem, jsem ve výsledku naprosto spokojen. Geniální filmařina ve 137 minutách dokonalé vizuální, hudební i atmosférické dokonalosti pod taktovkou mistra svého řemesla. Detaily jako "vracející se dým" nebo působivé přechody mezi snem a realitou dává i feelingu krásných 50. let punc neopakovatelnosti. Kdyby od teď točil Martin všechny filmy takto stylizované, precizní a nabité, nezlobil bych se. (04.06.2010)

Scénář: Laeta Kalogridis .. Bůh miluje násilí. Žádný morální pořádek neexistuje. ___ Hravé, plné velkých traumat, se zdařilou atmosférou opuštěné léčebny i flashbacků, údernou hudbou, fantastickou kamerou od mistra cechu a excelentní hereckou partií, které vévodí Leonardo DiCaprio, hrající svůj obvyklý vysoký standard. Skvělá je i Scorseseho filmařina, řemeslo stále ovládá, vypráví obratně, nenudí. Čistokrevná žánrovka s psychologickým příběhem, který mi seděl, s vyústěními, které mají podstatu. Škoda místného nadužívání digitálních efektů, které je ovšem neodvratné a lehkého šimrání "tam vzadu," zda to celé nebylo lehce zbytečné, pouze efektivní, ... ale já si to užil. (25.02.2010)

Pan reziser Martin Scorsese narozdiel od Francisa F. Coppolu nestraca rokmi nic zo svojho umenia, hoci ja som nikdy nebola jeho velky fanusik. Shutter Island je ale pre mna ovela stravitelnejsi, ako jeho ostatne filmy, s vynimkou Departed. Zistila som, ze pokial Martin natoci pre mna zaujimavu temu, hned sa z toho stane majstrovske dielo, z ktoreho naskakuje husia koza. Skvela hudba, vynikajuca atmosfera 50-tych rokov, zdanliva "odtazitost a chladnost" postav, plus spravna davka sialenosti a mysterioznosti prekryju aj ten ocakavany koniec. (21.02.2010)

Omluvy nebo dokonce pochvaly typu "pohrávání se s klišé", "žánrové hrátky" nejsou na místě. Shutter Island mi připomněl některá moje stylistická psaníčka z dob rané mladosti - mnoho odkazů, překombinovanost, dramatické flashbacky (pravda, trauma ze zmrzlých Židů v Dachau překvapilo i mě), mimózní dobový kontext vyčtený z wikipedie (Výbor pro neamerickou činnost, wtf?), celkově takové hochnóbl. Jediný rozdíl tkví v tom, že mě nezfilmoval Scorsese, který si tímhle doufám vybral svou senilnější chvilku. Oscara už má, tak ať brnkne De Nirovi, Pescimu a bandě herců s taliánským přízvukem a vrátí se do Vegas, to mu šlo vždycky skvěle (stejně jako vést herce, škoda upozaděného Ruffala). ... Když už letos jít na paranoidní thriller, volím mistra oboru Polanského, snad mě Ghost Writer nezklame... (06.03.2010)

Tenhle film jsem si opravdu užíval - Scorseseho dynamický styl, tajemná atmosféra, vše "jakoby" jedna velká halucinace - divoká bouře, stahující se mračna, osamělý maják, krysy na skále, šílení násilníci všude kolem, sklenička s vodou - moc pěkné. (03.04.2010)

Film, pri ktorom uz v jeho prvej tretine odhadnete jednu z point (a ta dalsia sa vyrovna usmevu Oh Dae-su v zavere Oldboya, aby som si az par minut neskor uvedomil, ze ta v Shutter Island zachadza este ovela dalej, resp. spat do minulosti v pribehu) a zaroven si aj napriek tomu dokazate vychutnat kazdy dalsi moment az do zaveru, sa neda nemat rad. Urcitym sposobom je to synonymom onoho znameho mudra "nie je dolezity ciel, ale cesta k nemu a co vsetko na nej prezijes". (25.02.2010)