Northangerské opatství

Tak to bylo z toho slabšího soudku. Příběh se od začátku snaží až příliš okatě hrát na mysteriózní strunu, což se vůbec nepovedlo. Mimo to se nějak pozapomnělo na romantickou linku, která nedostala příliš prostoru a tak v závěru působila nuceně a nepřirozeně. Chemie ba i dokonce lásky jsem si mezi hlavními aktéry po celou dobu vůbec nevšimla. Navíc jsem očekávala nějaký zvrat související s manipulátorem panem Thorpem, celé jeho zlé záměry nakonec vyzněly naprázdno. Stejně tak to bylo s nepříjemnou Isabellou. Ze stolu byli oba smeteni až moc rychle. A největší kámen úrazu vidím v hlavní hrdince - já opravdu nevím, jak striktně se film držel předlohy, jestli je to vinou herecky ploché Felicity nebo špatně napsanou postavou, ale neskutečně mi vadila. Po silných a inteligentních hrdinkách působila jako hrozně naivní husička s neustále otravně pootevřenými ústy a tupým výrazem. To by mě zajímalo, co na ní milý pan Tilney viděl. Mohla bych pokračovat kritikou nevydařených kostýmů a ledabyle upravených účesů, ale to kvalitu filmu zase tolik neovlivnilo. Ty tři hvězdičky jsou pravděpodobně jen za krásnou anglickou krajinu a mou slabost pro dobovou romanci, bohužel (a charisma JJ Fielda se na tom asi taky trochu podílelo). (29.12.2013)

Já jsem takový Jane Austen freak :D Knihy znám nazpaměť a viděla jsem většinu adaptací. Opatství Northanger je můj nejoblíbenější román a tuhle adaptaci zbožňuju. Skvělý výběr herců, skvělé zpracování. Samozřejmě trochu moderněji pojaté (viz scéna s kapitánem Tilneym a Isabellou v té době takto určitě neproběhla), ale i tak se mi to moc líbí pokaždé, když na to koukám (a že to už bylo hodněkrát :). Bath je úžasné město, sama jsem tam byla a hlavní hrdince se nedivím, že se jí tam líbilo. Catherininy představy byly vtipně zpracovány, mnohem explicitněji než v knize, ale na škodu to vůbec nebylo. Také byl přidaný vztah neznámého gentlemana a Eleanor, který byl v knize jen použit pro rozuzlení hlavní zápletky. (23.02.2011)

Adaptace románu Jane Austenové? Určitě ne způsobem, který jsem si představovala (a mé srdce tudíž plesalo...). Tohle byla neskutečná drzost a fraška! Představte si béčkové porno, ovšem bez toho porna, k mání jsou pouze vzdechy, živůtky a korzety. Romantiku, která je parodií na romantiku. Ne, byly tu záblesky, takže jsem se dodívala do konce, ale stydím se za to. (13.02.2010)

Jane Austen je sama o sebe “skvost” a ak sa k jej knihám pridá aj skvelé natočený film …nie je o čom. Northanger Abbey je vydarený, avšak nato, aby som si dokázala príbeh správne austenovsky vychutnať, potrebujem viac, ako len sympatických hlavných predstaviteľov a jemnú zápletku. Hľadala som akési “iskrenie a napätie", ktoré som v tejto adaptáciii nejak nepostrehla… (26.03.2009)

„Nejhorší zločiny jsou zločiny srdce.“ Trávit čas na stránkách románů je skoro stejně škodlivé jako odpočívat u pohyblivých obrázků. Když to přeženete a navíc máte od sudiček ve vínku a hlavě přebujelou fantazii, může se snadno stát, že se vám realita poněkud zašmodrchá. Jenže mě fitness nikdy nic neříkal a tak si občas ráda nezdravě odpočinu u příběhu, kteří znají i něco jiného než kancelářskou židli a postel. Převlékají se ke každému jídlu, stolují se stříbrem (kdepak pizza a seriál :), vyšívají, chodí na dlouhé procházky, píší dopisy, předčítají z tlustých knih a zasněně hledí na krajinu. I když jsou mnohem lepší adaptace Jane Austen než tato (Henry sice vypadá jako jeden můj kamarád, ale Catherine je strašná husa, moralizování na konci fakt nemuselo být a stavba příběhu stojí za starou belu), úplný malér to taky není (opatství je pěkné a zlý bratr taky). No a teď zpátky do rachoty. (17.01.2017)