Superman II: Verze Richarda Donnera

Ano, tato verze je jiná...tedy je mizerná z jiných důvodů, než ta Lesterova. Ovšem už jen z principu, že jde o verzi tvůrce, neovlivňovanou tupouny, ji hodnotím lépe. Přestože je to komiksárna, takže by se člověk neměl zatěžovat detaily, jako že tam spousta věcí nedává smysl, nenašel jsem pro spoustu blbin pochopení. Superman je tady navíc znázorněn jako ubožák, který je bez schopností ufňukaná bábovka a dokonce je i mstivý...když dostane přes hubu, tak hned jak získá schopnosti zpět, nelení se vrátit a oplácet. To byl dost creapy moment, který zastínilo jen superhloupé vracení času zpět a u toho nějakým zázrakem i mazání paměti... . Ale jak jsem psal, je to jen komiksový film, na motivy časopisů, kde se děly podstatně bizarnější věci. Ale abych jen nenadával. Několik momentů bylo velmi dobrých, které stojí za zapamatování. Ale jinak je to pořád chlápek v rudých trenkách, kterého z nějakého důvodu nenapadne, že může s Lois normálně chodit jako Kent... . Za mě nejlepší Superman je s Cavilem. Tam už jsou některé stupiďárny přefiltrované. Tímto kapitolu starých DC filmů uzavírám, není oč stát. (04.06.2022)

Poslední pokušení Kal-Ela. Výrazný upgrade Lesterovy nechtěné parodie. Podíl komického a tragického je dokonce vybalancovanější než v prvním filmu. Vážné je od nadsazeného zřetelně odděleno. Otázky takřka existenciálního rázu (nesvoboda spasitele odsouzeného k zodpovědnosti nad osudem lidstva) se řeší v romantické linii. K odlehčení slouží trampoty vesmírných návštěvníků, kteří přesto budí více respektu než Luthor a dokáží si postupně podmanit ideologický (média, vláda) i represivní aparát (policie, armáda). Prezident se sice stále dobrovolně podřizuje Supermanovi, ale vlezle patriotistický nádech ve filmu již chybí (ačkoli všechny symboly USA, Washington Monument, Socha Svobody i reklama na Coca-Colu, musí být v závěru uvedeny do původního stavu) – důležitější než vlast je pro vyprávění osud rozpolceného protagonisty. Epilog není zasvěcen nadosobním ideálům, jde v něm o hrdinovu osobní satisfakci. Rozumně dlouhý režisérský sestřih druhého Supermana je mnohem více než jednička ukázkou ekonomického vyprávění. Hlavní dějovou linii něčím obohacuje každá z postav, motivace jsou – vyjma slečny Tessmacherové (která po jedničce nemá důvod Luthorovi dále pomáhat) – zřejmé, paralely výstižné (Luthor se má ke generálovi jako Lois k Supermanovi), v každém prostředí se setrvává tak dlouho, dokud není plně vyčerpáno (čím dialogové scény působí lehce divadelně). Druhý Donnerův Superman není tak bohatý na hloub ukryté významy jako ten první, ale minimálně skutečnost, že otec pro syna představuje překážku v započetí plnohodnotného milostného vztahu, jistou psychoanalytickou hodnotu má… 85% (17.06.2013)

Tak nakoniec sa Donnerov Director´s cut predsa len prebojoval na csfd. A narozdiel od T2 som nebol veľmi nadšený. V prvom rade film obsahuje veľké množstvo logických dier, ktoré vznikli vďaka zlepovaniu archivných záberov s hotovými scénami z Lesterovej verzie. Týka sa to najmä poslednej scény s chlapíkom v reštaurácii kde Clarkova replika: "trochu som posiloval" stratila na význame nakoľko v tomto zostrihu nešťastne figuruje vracanie času podobne ako tomu bolo u 1. dielu. Vytratili sa narážky na Pulitzerovu cenu, pomarančový džús, chýba úvodná akčná scéna na Eiffelovke, scény na Niagarských vodopádoch zostrihané príšerným spôsobom, zle zosynchronizovaná hudba....aby som len nekritizoval musím pochváliť podstatne lepšie triky a skvelú scénu s Marlonom Brandom po tom, čo sa Clark rozhodne vrátiť do svojej kryštáľovej pevnosti aby získal svoje schopnosti späť. Oficiálna verzia je však akčnejšia, zábavnejšia, romantickejšia skrátka takmer po každej stránke lepšia. 65% (10.06.2008)

Režisér Richard Donner sa po dlhých rokoch vrátil k svojmu začatému projektu Superman II s ktorého bol pre nezhody so štúdiom odvolaný a dostal možnosť dokončil ho podľa daných možností, do filmu mohol konečne použiť zábery čo boli pre nezhody pozastavené. A ja poviem že z celkového hľadiska spravil o stupeň lepšie pokračovanie, než bol pôvodný počin z roku 1980, čo išiel vo svojej dobe do kín. Už len samotná postava Jor-El v podobe Marlona Brando dala do príbehu novú energiu a vnútornú podstatu. _„Tento film sa stáva pre fanúšika komiksovej postavy Supermana, veľkým nezabudnuteľným návratom do dôb keď tento fenomén mal zaslúžene miesto na hviezdnom výslní.“ (20.04.2008)

Mno tak existence Donnerovic cutu alespoň pomáhá uklidnit divoké teorie o tom, jak zlé studio sebralo mladému auteurovi jeho nekompromisní vizi ve prospěch prostoduché rodinné zábavy. Připitomnělé jsou totiž obě verze naprosto stejně. Při znalosti obou cutů ale můžeme alespoň studovat ten střet dvou naprosto odlišných režijních přístupů - donnerova dynamického, postmoderního a novohollywoodského a Lesterova veskrze staromódního, odkazujícího svojí tříkamerovou metodou do období Hollywoodu 50. a začátku 60. let. Chybějící příšerné scénické sekvence z Paříže či od niagárských vodopádů, za kterými Lester stojí, budiž největší odebranou hodnotou tohoto sestřihu. Druhý díl jinak zůstává i nadále líně napsanou pitominou, která strádá zejména kvůli špatným záporákům a z toho vyplývajícího nefunkčního spektáklu. Dokud jsme v prvním díle viděli, jak Superman čelí přírodním katastrofám a lidským úkladům, mohli jsme si uvědomovat jeho schopnosti a síly na povědomých elementech. Když se ve vzduchu zpomaleně pere se třemi personifikovanými archetypy zla (touha po moci, touha po násilí, touha po utrpení), naráží akorát na limity tehdejších technologií. Superman II nebyl dobrý film v žádné verzi, ale při znalosti obou střihů alespoň nabízí zajímavý náhled střetu mezi mladou a klasickou režijní vizí. A můžete se zde alespoň rozloučit skrze některé dříve nepublikované scény s přece jen strašně roztomilou dvojicí Christopher Reeve a Margot Kidder. (24.02.2021)