Vláda

Ojojoj, kde je čtvrtá a pátá série? Šestá? Při uvažované pokračující výživnosti a gradaci téhle nadmíru povedené sexy politické instruktáže by to k plnému uspokojení ještě dvě nebo tři lektorské řady nutně potřebovalo. A pak klidně i víc, protože skutečná dnešní politika, její zákulisí, initmní prožívání i mediální zobrazování budou vždycky o řadu nových rysů napřed, o to není strach. Připadám si teď jako navnaděné dítko, které po sytých dnech příliš brzy odstavili od mámina prsu. Přijdu si ještě hladová, nedovyvinutá, iritovaná, oloupená - lačním po celé řadě dalších důležitých vhledů a oblastí, které by nás nutně čekaly, kdyby seriál pokračoval dál. Tohle je jako zůstat na rozhledně trčet uprostřed schodiště, které končí nicotou. Ale jo, jasně, já vím, o tom to nakonec bylo nejvíc, že život holt nikdy není fér, a co nás žene dál a činí tu a tam o trochu lepšími lidmi, je ustavičné překonávání pocitu frustrace. Ale himl hergot donrvetr kruncajs element! To by bylo tak strašně správně, kdyby tenhle seriál pokračoval doaleluja, že to vesmír podle vnitřních pravidel na planetě Zemi prostě nedokáže připustit. *~ (30.04.2017)

Pozoruhodný dánský seriál o skutečné tváři současné politiky a tenkém rozmezí mezi věcí obecnou a sobectvím "těch nahoře" zobrazuje s chirurgickou nemilosrdností a v reálně úzkém rozmezí, kde se tyto tendence prolínají. Grónský "model" nemilosrdně sleduje ambice samosprávy strádající nedostatkem fyzického obyvatelstva i jeho neschopnosti, jež je dána přírodně, se samostatně uživit. Kontrapunkt političky premiérky, ministryně a vyčerpávající se novinářky je dalším působivým bodem pozoruhodného, navíc nanejvýš nápaditého scénáře. "Střeva" americké zahraniční politiky, která přebírá jeden americký prezident od druhého, jsou také nepřehledná. Velmoci zůstávají velmocemi. Zmínku zaslouží i obě dvě titulní dánské herečky Sidse Babett Knudsenová a Birgitte Hjort Sörensenová; jsou vynikající a Dánsko v nich má světové osobnosti globální Thálie. I premiérčin (ministrynin) poněkud lehkovážný a píli a kázeň nepřehánějící syn, který je své matce tolik podobný, a jednorozměrnost jeho nedospělého rádobybouřliváctví, jež by spíše odpovídalo 15 letům propukajícího jinošství, je tu pojednáno pozoruhodně věcně. A schopnost udržet dramatickou dějovou linku a obohacovat ji doslova gejzírem až rafinovaně promyšlených a citlivě do tkáně příběhu zasazovaných prvků je až dechberoucí. Skandinávská kvalita je zkrátka jedinečná a dechberoucí. Nepochybně špičkově světová. Není asi náhodou, že vznikla v dílně dánské veřejnoprávní televize. (23.08.2023)

Tak nějak by to mohlo fungovat. 1) Fiktivní pohled do zákulisí dánské vládní politiky je trochu suchý, chvílemi nevyrovnaný, ale přesto zajímavý._____ 2) Hlavní postavy si mě získaly a jejich dějové peripetie jsem sledoval se zájmem. Příběhům nechybí lidský rozměr ani optimismus._____ 3) Zaujali mě 32letý Christian Tafdrup (programový ředitel Alex, co pořád prudil) a 29letý Anders Juul (pohledný televizní reportér Simon Bech)._____ 4) Tak uvažuji, koho v Česku představuje idealistická premiérka Birgitte Nyborgová, pragmatický liberál Lars Hesselboe, představitel opoziční Strany svobody prasoidní Svend Age Saltum, průmyslník Joachim Crohne, prezident Turgistánu, šéf bulvárního Ekspresu Michael Laugesen, kariérista a nový šéf Centristů Jacob Kruse, o manažerovi na baterky novém programovém řediteli zpravodajství Alexovi Hjortovi ani nemluvě. Uměl bych k uvedených postavám přiřadit vždy hned několik našich politiků. Jo, jo..._____  11.9.2023 - Čtvrtá řada nezklame ani ve stylu vyprávění, ani v tématu či naléhavosti sdělení. Zaujali mě 22letý Lucas Lynggaard Tønnesen (Birgitin syn Magnus), oblíbený grónský herec a filmař Ujarneq Fleischer nezjištěného věku - zabitý Malik a 33letý Simon Bennebjerg (Birgitin tajemník Oliver). (17.06.2017)

/Brigitte Niborgová má před sebou první velkou vládní výzvu na postu premiérky. Musí prosadit nový návrh státního rozpočtu. Jenže má koaličně k dispozici pouze těsnou většinu a dva z poslanců za Stranu práce odmítají její návrh podpořit./ XD))))))))))))))))))))))))))))))))) O tomhle se fakt točí seriály? A lidi na to koukají? A baví je to? Jako fakt? Časosběrný dokument rostoucího stromu je zábavnější. (01.10.2016)

Borgen snese porovnávání s House of Cards. Mě to vtáhlo hned od začátku, politický systém v Dánsku je mnohem bližší tomu našemu než ten americký, takže si člověk může říct, že takhle nějak to doopravdy funguje. Oproti HoC má i o něco uvěřitelnější a realističtější vývoj, což se mi líbí. Hlavní hrdinka Birgitte Nyborg se dostane k postu premiérky tak trochu jako slepá k houslím a o to je zajímavější sledovat její přerod z pozitivní postavy, která dělá kompromisy do tvrdé ženy, která prosazuje svou. Cestou musí obětovat přátelství, odsunout stranou rodinu a začít se spoléhat na lidi, kterým nevěří. Pro mě je to jedno z nejuvěřitelnějších dramat o politice, co jsem viděl v seriálech či filmech. Rozhodně mě to zaujalo a slibuju, že se časem dokopu i k tomu, abych se podíval na druhou a třetí sérii. (07.04.2016)