Avengers: Endgame

Zcela jiný film než jsem původně čekal. Minulé setkání s Thanosem mě přišlo filmařsky lepší a svižnější. Endgame na mě zpočátku působilo neskutečně utahaně. Nicméně je mě jasné, že filmu křivdím, protože do budoucna pro mě bude představovat výživnou látku k prozkoumání. Zkrátka cestování časem a hrátky s ovlivňováním přítomnosti, případně budoucnosti jsem v Marvelovce nečekal, ale přesto musím uznat, že Marvel svůj vesmír staví na neskutečně pevných základech. Tony Stark se Stevem Rogersem si řekli o působivou rozlučku. 80% (27.09.2019)

Na jednu stranu jsem rád, že Russoovci porušili sequelová pravidla „narvěte tam toho víc než minule“ a vydali se jinou cestou. Ale pravda je taková, že tahle cesta jde naproti spíš comicsovým fanouškům než lidem, co netuší, jak se ve skutečnosti jmenuje Ant-Man… ti ovšem do kina stejně nepůjdou, tak co? Endgame dovede hned v prvních deseti minutách několikrát šokovat, aby se pak vyvíjela směrem, který trailery prakticky ani nenaznačily. Režisérské duo to celé tentokrát pojalo v o dost komornějším módu, hodně spoléhá na fan servis a evidentně chce dát každému ze superhrdinských veteránů dostatek prostoru. Humor neabsentuje ani tentokrát, ale je fajn, že jsou se hrdinové pořád vědomi, že to minule podělali a každý se s tím musí vyrovnat po svém. Tenhle komornější mód Avengers sluší a dějí se tu díky němu věci, v jaké nejspíš nedoufali ani ti nejoptimističtější fanoušci. Paradoxně je však i tím největším problémem, protože opravdu velkolepé to začne být až ke konci. V samotné velkoleposti Endgame Infinity War nejspíš trumfne, ale přesto jsem měl pocit, že to celé mohlo přijít o trošku dřív. Minule mě to bavilo o malinko víc, nedovedu si ovšem představit, že bych si za pár let pustil Infinity War a řekl si, že na Endgame kašlu. Dohromady to funguje prakticky dokonale. A jako loučení s jednou filmovou érou i víc než důstojně. (28.04.2019)

Fenomenální a epická rozlučka za jednou ojedinělou filmovou érou, která nemá v Hollywoodu obdoby. Rozhodně bych uvítal méně humoru ve druhé třetině, který mě v určitých momentech vyloženě otravoval (viz. Thor), ale tím asi končí veškeré výtky, se kterými bych se s vámi chtěl podělit, neboť to, co se děje minimálně poslední hodinu, je doslova splněným snem, v který jsem ani nedoufal. Infinity War z hlediska filmového vyprávění drží lépe pohromadě (hrátky s cestováním v čase jsou pojaté velmi originálně, avšak samotná cesta a fan service přeskoky mezi jednotlivými časovými obdobími působí celistvě jen jakž takž), ale zato Endgame ve mně v závěru oproti přechozí týmové štaci vyvolalo pocity totálního nadšení a ultimátního diváckého prožitku. Marvel to každopádně s bratry Russoovými ustál s grácií a hlavou vztyčenou, a i přestože to není dokonalý film, tak společně s Infinity War funguje téměř dokonale. Další projekce bezesporu tak silné nebudou, ale to, co jsem prožíval v kině během vyprodané předpremiéry, mi už nikdo nesebere :-) Přes všechny možné chyby, hluchá místa a nepovedené pokusy o humor (jako on i ten Hulk je dost na hraně) se nemohu zbavit pocitu, že toto byl ten nejsilnější filmový zážitek, jaký jsem kdy v kině zažil. O budoucnost Marvelu se nebojím, ale tohle se už opakovat nebude a jsem vážně hrdý, že jsem u toho mohl být. Takhle si představuji největší událost naší generace. A mimochodem... i slza ukápla. Víc než jedna. I love it 3000 PS: Kdopak si také všiml Kačera Howarda? :-) 10/10 (Infinity Saga: IM 8/10 TIH 6/10 IM2 4/10 CA: TFA 4/10 Thor 7/10 Avengers 9/10 IM3 7/10 Thor: TDW 4/10 CA: TWS 8/10 GotG 8/10 Avengers: AoU 7/10 AM 6/10 CA: CW 7/10 DS 7/10 SM: Homecoming 7/10 Thor: Ragnarok 8/10 GotG Vol2 8/10 BP 9/10 Avengers: IW 10/10 AM&tW 6/10 CM 5/10) (27.04.2019)

První část Endgame naplno odkrývá, v čem Marvel léta selhává. Druhá, v čem nekompromisně vítězí. Pro ty, co se přiklánějí k první variantě, může stačit skutečnost, že jedinou ryzí filmovou emocí po desti letech zůstávají vtipné hlášky. Pro příznivce druhého snad neexistuje ve filmové historii lépe zvládnutý producentský projekt. S komiksovými hrdiny jsem díky železné oponě nemohl vyrůstat a žádný si mě během deseti let naplno nezískal. Přesto po poslední scéně nemůžu jinak, než v ústraní s respektem salutovat. (04.06.2019)

Realizační možnosti hollywoodského blockbusteru na maximu, o tom není sporu. Řemeslně vycepovaná jízda, která nemá čas váhat, ani škobrtat. Ale emočně mě to minulo víc, než jsem si byl v první moment ochoten připustit. Očekávání Thanosova nekompromisního bodycountu mizí lusknutím prstu a tam, kde se jiným kutálely slzy, už jsem jenom nervózně poposedával. V té velkolepé ždímačce emocí jsem si tak užil vlastně jednu hodně nečekanou, a to když si dva dospělí chlapi po cestě k autu jen tak pokecají. Zbytek mě minul. O Kevinu Feigem se jednou bude vyučovat, všechna čest. (06.05.2019)