Pýcha a předsudek

Asi nejvěrnější knižní adaptace, co jsem kdy viděla. Herci byli vybráni naprosto perfektně, nedovedu si představit nikoho lepšího. Dlouhá stopáž vůbec nevadí, pro nás "austenofily" je důležitá každá věta v knize, tudíž jakékoli krácení je na škodu. Dokážu pochopit, že je to pro někoho, kdo předlohu nečetl (nebo četl a nijak zvlášť ho nenadchla) možná trochu zdlouhavější, ale já si každou scénu dokonale vychutnala. A ač jsem postavu pana Darcyho v knize moc ráda neměla (arogantní a sebestředný snob), tak díky Colinu Firthovi jsem si jeho charakter nakonec oblíbila. Protože Colin Firth JE pan Darcy. :) (01.12.2010)

Vždycky jsem si přál vidět televizní seriál "Pýcha a předsudek", kde prý nejenom podle Bridget Jones je úžasný Colin Firth. Také věhlas, který Firthův výkon provází byl i důvodem jej obsadit na roli Darcyho právě v komediích s Reneé Zellweger. Díky společnosti HCE, která film přináší v pošetkách do prodeje se mi přání splnilo a musím konstatovat, že Colin Firth jako pan Darcy je skvělý a zpracování je velice věrné knižní předloze... (30.06.2009)

Paní Bennetová je správně šílená. Mezi Lizzie a panem Darcym to vesele vře. Bingley a Jane spolu taky jdou dobře. Je hezky vidět, kde si bral inspiraci Lizzie Bennet Diaries (potažmo i ostatní adaptace). Zejména Lizzie a pan Collins jsou si dosti podobní v obou verzích. Všichni zde ale vypadají příšerně staří, zejména George Wickham vypadá, že by mohl být otec Lizzie. Na sérii je znát, že se nepočítalo se stříbrným plátnem, od kulis po zvukový doprovod je vše na úrovni veřejnoprávní televize. Trochu jsem si u toho vzpomněl na o 10-15 let starší zpracování Shakespearových děl. Jak kvalitou, tak věrností zpracování (myšleno jako kompliment). Rozhodně je ale znát posun k lepšímu od skutečného o 15 let staršího zpracování. (08.10.2017)

O dokonalém zpracování bych úplně nemluvila, je to spíše lehčí nadprůměr. Díky některým dialogům skvělé. Na druhou stranu je méně přijatelné herecké obsazení některých rolí (například údajně nejkrásnější dcera Bennetových). Od bohatých sídel bych očekávala větší přepych. Největším kamenem úrazu je ovšem takřka nesnesitelná,všudypřítomná, přehnaná karikatura matky Bennetové, která se snaží provdat své dcery za každou cenu. Herečka hodně přehrává. Dokonce i ten její nadabovaný hlas! Přespříliš absurdní postavičky v dramatech obvykle sráží filmy dolů, byť je záměrem zvýraznit něčí nepříliš vhodné chování. (16.08.2017)

Nenapadá mě, co bych téhle adaptaci vytkl. Snad jen role Jane Bennetové byla obsazena poněkud neuváženě - její představitelka působí příliš nezdravě a zakřiknutě, spíš jako vyplašená srna než jako plnokrevná hrdinka z Austenové románu. To je však jen malý vroubek na kráse. Zbytek je skvělý - včetně obsazení: těžko si přestavit archetypálnějšího Darcyho než je ten v podání Colina Firtha a oduševnělejší Elizabeth než Jennifer Ehle. --- Čtu komentáře kolem a neodpustím si poznámku na okraj k denunciátorům Jane Austenové, k těm "chlapům", kteří ji mají za pramatku červené knihovny a vzdálenou příbuznou Danielly Steelové. Rozum do hrsti, pánové! To, že se zápletky jejích knih často točí okolo vdavek, nemusí hned znamenat sentimentalitu. Naopak: pozorný čtenář (a divák snad též) u ní najde mnohem více ironie a kritické racionality než neředěného citu. Kdepak rozněžnělá mimóza - Austenová je hlavně bystrou a neskonale vtipnou pozorovatelkou lidských charakterů, odhalovatelkou neřestí a učitelkou ctnosti. A to prosím není můj soukromý názor. Jeden z nejpřednějších morálních filosofů 20. století Alisdair MacIntyre ji jmenuje jedním dechem s Aristotelem jako výsostnou představitelku etiky ctností (viz "After Virtue") a chválu na ni pěje i C.S. Lewis (viz "Note on Jane Austen", in: Selected Literary Essays). V obou případech se přitom jedná o myslitele mužné, ba přímo robustní, ne o zjemnělé duše básnické. Jaká škoda, že je J.A. v hlavách mnohých takhle nespravedlivě onálepkována jako "ženská literatura". Moc téhle diskriminaci nerozumím. Je to snad méně absurdní, než kdybychom Dostojevského románům říkali "literatura mužská"? Takže shrnuto a podtrženo: přiznávám, že ji čtu rád, ba co víc, přál bych si ji potkat a slyšet; kochám se její angličtinou, jejím důvtipem i moudrostí; romantiku u ní nehledám a nenacházím (tu lze v mnohem koncentrovanější podobě získat třeba od Shelleyho, Novalise či Julia Zeyera) - naopak, užívám tuhle dámu jako lék na nerozum a na vlastní občasnou přepjatě romantickou roztouženost. Takže, nactiutrhači lady Jane nechť očekávají brzkou návštěvu mého sekundanta. (Sraz před úsvitem ve Stromovce. Volbu zbraní nechám na vás. Co takový hod knihou? Přineste si proti mé tenoučké J.A. třeba tlustého Clancyho nebo ještě tlustšího Stephena Kinga - klidně i Dana Browna se všemi jeho "anděly a démony".... uvidíme, co má větší váhu). (05.08.2009)