Batman se vrací

Gotham Nightmare Before Christmas.. Mrtvolné make-upy, cirkusáci, grotesknost, zasněžené hřbitovy, atmosféra vánoc na šibeničním vrchu a kočka, co chce sprovodit ze světa přerostlou myš s křídly. Pokračování Batmana trpí na absenci jakékoliv dech beroucí scény, burtonovsky tradičně do detailu precizní, ale samoúčelnou formu a nevýrazné padouchy. Tučňák v zaprděných podvlíkačkách ať se vrátí zpátky do kanálu - mně chybí Jackův kyselinový úsměv od oka k oku a tance s ďáblem za bledého svitu měsíce. Je tu nějaký muž, který by se nechtěl stát chovatelem koček, když by mu na klíně vrněla M.Pfeiffer..? Mňau..! (29.08.2008)

Ďalšie a jedno z mnohých filmových pravidiel, ktoré prischlo prvým dvom Batmanom. Ako aj atmosféra a kulisy. Tu sa zaskvel nechutne a paraziticky vyzerajúci DeVito, ktorého by som normálne ani nerozonal. Škoda, že Michelle mi akosi nesadla, rolu psychomaniačky nejak nezvládla a často prehrávala. 80%. (10.09.2006)

Takové to když se s odstupem takřka tří dekád kouknete na film, který na vás udělal dojem v raných nácti letech, a zjistíte, jak je překvapivě bizarní, vyšinutý, zvrhlý, nadržený, unikátní a nádherný. V dnešní éře důkladně plánovaných blockbusterů, které se sice marketingově tváří jako ohromně novátorské či originální, ale při tom jsou úzkostlivě kontrolované v zájmu korporátní image, působí Burtonův druhý Batman jako skvostně antisystémový počin. Nejen, že Burton ignoruje komiksový kánon obsedantně střežený fanoušky, na které zcela vědomě kašle. Zaštítěn štědrým rozpočtem a tvůrčí kontrolou spřádá romanticky chorou a slizce krásnou antitezi různých amerických mýtů od politického systému přes superhrdiny až po Vánoce. "Batman se vrací" je jako sněžítko obrácené vzhůru nohama, jehož dno odhaluje skrývané ošklivé nitro kýčovité idyly na jeho nyní odvrácené straně. S až operní rozmáchlostí Burtnon diriguje fantasmagoricky stylizované výjevy, v nichž se snoubí gotická monumentálnost s vychýleností expresionismu. V tomto světě pak nechává řádit cirkusácké zjevy, od nichž se zdejší hrdinové i padouši liší jen v tom, že z různých důvodů nemohou dávat průchod svým niterným tužbám. Spandex byl vystřídán latexem, přičemž masky a kostýmy tu nevyznívají jako silácká brnění, nýbrž fetišistické oblečky, které marně zkouší před vnějším světem skrýt dětská traumata i dospělácké perverze, obsese a sny o nespoutané moci. Burtonův batmanovský biják ale při tom všem není nabubřele temný a vážný jako ty z nového tisíciletí. V jeho groteskní vizi je ponurost stejně zásadní jako klasická komiksová nevážnost až slapstickových rozměrů. Stejně jako zdejší svět, také jeho logika, násilí i sami antihrdinové jsou poťouchlí, teatrální, dětinsky zlovolní, ale také plní zármutku, bolesti a naivní touhy po něčem lepším. Nakonec stejně jako všechny správné vánoční bijáky i tento pojednává o rodině, sounáležitosti a spočinutí v náruči blízkých. Jen s tím rozdílem, že zdejší hrdinové o tom mohou pouze snít. (27.12.2022)

„MŇAU!“ Ze žravého caparta se po ne zcela ideálním dětství stává maniakální tučňák uvězněný v lidském těle… Tak mě napadá, čím si v dětství musel projít Tim Burton, režisér s aprobací na morbidní vyprávěnky pro dospělé děti a odpůrce vánočních svátků. Od Vánoc se hlavní příběh začíná odvíjet a jsou to Vánoce vskutku atypické, svou stylizací v mnohém připomínající Nightmare Before Christmas. Poklidný průběh vánočního večera v Gotham City totiž naruší výstřední cirkusové zrůdičky, jež si kouzlo Vánoc přebraly po svém. Tim Burton také mnoho věcí přebírá po svém a je to ten hlavní důvod, proč tolik obdivuji jeho tvorbu. Mít podobnou imaginaci, neprodleně si kupuji litr absintu a letenky do Paříže. Gotická vizuální stránka, hravé slučování roztomilého s nechutným a štědrá nadílka černého humoru jsou jednou stranou mince, pak je zde druhá, jinak označována jako „vyprávění příběhu“. Ne, Tim není z nejschopnějších vypravěčů, kdyby ovšem byl, těžko by v Hollywoodu hledal konkurenci. Batman, hlavní hrdina filmu, se na scéně například objeví cca po dvaceti minutách filmu, aby vzápětí zmizel zpět v útrobách své rezidence. Tvrzení o vlivu padouchů na výsledné filmové kvality jistě nejsou zcestná a padouši v druhém Batmanovi patří k těm obzvlášť lahůdkovým, což ovšem neospravedlňuje upozadění titulní postavy a naprostou rezignaci na její pečlivější charakterové prokreslení. O nějaké promyšlené dramaturgické struktuře rovněž nemůže být řeč. Dobře se na to kouká, ale dost se to loudá. Je to jen střídání úchvatně ponurých výjevů a požitkářsky šílených nápadů, ke kterým často a hlasitě hraje Elfmanova specifická hudba. Sorry Time, ale takhle si nadprůměrný film nepředstavuji. 70% Zajímavé komentáře: Marigold, Mr.Apache, Faidra, Vitason, Aiax, PALINO, Yojimbo (11.01.2009)

Burton se vrací a tentokráte jej nikdo nehlídá. Druhý díl netopýřího muže je zcela bezpochybně nejvíce Burtonovským filmem všech dob. Atmosféra zasněženého Gothamu tento fakt ještě podtrhuje. Oproti minulému dílu tento působí více hravě zároveň ale i temněji. Nedostižného Jacka Nicholsona zde nahrazují dokonce 3 záporáci, přesto to nestačí. Kočičí žena věrohodně balancující mezi dobrem a zlem. Tučňáka asi těžko mohl hrát někdo jiný než DeVito. Mě se ovšem nejvíce líbil Christopher Walken jako Max Shreck. Kdo by vydržel v ringu 15 kol s Mohammedem Shreckem? :) Suma sumárum v druhém díle dostal méně prostoru samotný Batman, ale zase přibylo akce a hudba se stala téměř operní. 90% (02.08.2011)