Svět pod hlavou

Vaz tomu láme paradoxně převzatý formát. Protože hlavně ve druhé polovině se tomu daří fungovat jako "dobovka" podvratně se vymezující vůčí normalizačním seriálům – těm se vysmívá, zároveň docela dovedně opakuje jejich familiérní tón. Ani tady by neškodilo víc logiky a míň tlačení na pilu. Třeba hudební polo-citace Pitavalu spíš zbytečně sráží temně sarkastický tón, spojený s postavou Plachého. Čím víc se Svět pod hlavou soustředí na 80. léta a čím méně vpouští dovnitř hodně nezvládnuté delirické světlo, tím přesvědčivější je. Vlastně se mu úspěšně daří něco, čeho si vážím. Vůbec to není seriál o totalitě a totálním podmanění lidského vnímání ideologií, ale o oportunismu a kořenech kapitalismu 90. let, všech těch drobných i větších kompromisech a podrazech, které hlavně na Severu Čech vedly ke vzniku šíleného post-soc skanzenu. Svinské chování se rodí paralelně ke stranickým strukturám. Praví, kovaní soudruzi, jsou spíš užiteční idioti, kteří nechápou, že o komunismus už dávno nejde (Kroupova naivní víra v postavu Zemana). Jenže veliká témata, která se tu otevírají (v první polovině udavačství, ve druhé pak vzestup oligarchie), nakonec visí na dost tenké větvi fantasmagorického motivu kómatu / cestování časem. Katarze je tak hodně mlhavá a jasně ukazuje, kde má tenhle seriál svoje limity. Myslím, že kdyby se býval obešel bez lidských sirén a tajemných světel, mohl to být takový veřejnoprávní gamechanger. (08.03.2017)

Mám sice velké obavy z toho, jak se to celé vyřeší, ale ta cesta, po které se tenhle polda žene na rudý Mars, se mi zatím zatraceně líbí. Dobový pocit vynikající, skoro jako Pouta na pokračování bez vyšinutého hlavního hrdiny. No, i když...;) A to obsazení včetně vedlejších rolí, to je naprostá lahůdka - zatím samozřejmě vedou Sloky Luboše Nováčka a dokonalá vlasová kreace Marka Taclíka:))) Nechci si navozovat ten pocit, že nakonec budu kvůli scénáři hlavní linie muset jít s hodnocením dolů, tak zatím dám 70%. Ale po čtyřech dílech si myslím, že téhle práci v žánru "retro, které nemá být sranda" je třeba vzdát čest. Takže "Čest práci." A po velkém slavném finále si dovolím říct, že se nevyhnutelné těžkosti spojené s vysvětlením, co a proč se to vlastně dělo, podařilo zvládnout uspokojivě. Ne ideálně, ale uspokojivě, byť toho nevysvětlitelného (a nevysvětlovaného) mysteriózna bylo trochu víc, než bych rád viděl. Na druhou stranu blázinec a blouznění hlavního hrdiny, kterému se zjeví "maminka" jsou scény jako z Twin Peaks;) Postupné přitvrzování, ke kterému v průběhu seriálu dochází, myslím záměr tvůrců naplnilo beze zbytku, a Jan Budař si (s handicapem fyzické podoby se soudruhem Uljanovem) připisuje další z velmi "hezkých" záporných postav. 80% (23.01.2017)

Seriál Svět pod hlavou by mohl být obyčejným remakem britského originálu Life on Mars, kdyby nepřišel s celou řadou naprosto skvělých nápadů a dílů, kteří onu myšlenku povyšují do stavu dokonalosti. Ona totiž myšlenka probuzení Filipa Marvana v osmdesátých letech je opravdu jen okrajové mystično, které celým seriálem sice proudí, ale nijak zásadně ho nenarušuje. To podstatné je atmosféra osmdesátých letech a naprosto nekompromisní náhled na komunisty a policii v tehdejší době. To je totiž ta síla, která v tomto seriálu dominuje, a která se s britským originálem nemůže vůbec měřit. Stejně tak musím obrovsky pochválit i celou hereckou enklávu. Václav Neužil svojí nezúčastněnou postavu Filipa Marvana hrál naprosto přesně. Stejně tak jsem si užíval i Ivana Trojana, jehož postava se v průběhu jednotlivých epizod měnila. Stejně tak ale i Kopta nebo Jeřábek si zaslouží pozornost. A samozřejmě nesmím zapomenout na nejdokonalejší komunistický hovado Klementa v podání Honzi Budaře. Ten jeho nestranej straník byl tak přesnej, až mě z toho mrazilo. A to jsem přitom tuhle dobu ani nezažil. Stejně tak obrovsky oceňuji jak humor a cynismus v první polovině seriálu, který vrcholil s hudební skupinou Sloky a s dílem, kde se vyšetřuje vražda v jedné tamní putice, tak vážnost, která se váže k druhé polovině seriálu. Jediná kaňka na dokonalosti je závěr, který je sice solidní, ale po něm zbyde více otazníků, nežli vyřešených otázek. I tak musím říct, že se jedná o český seriál, který jsem vysloveně hltal vteřinu za vteřinou a užíval jsem si jak postavy, tak atmosféru tehdejší doby. Dlouho se mi to nestalo a nevím, jestli se mi to zase někdy stane. Svět pod hlavou byl naprosto úžasný zážitek a já jsem neskutečně rád, že jsem se na něj každé pondělí na ČT1 mohl těšit. Díky tvůrcům za naprosto úžasný filmový zážitek! (09.03.2017)

Na Svět pod hlavou jsem se neskutečně těšil a pak byl dost zklamán, když jsem zjistil, že je převzatý. Od těchto tvůrců jsem skutečně čekal něco víc původního. Po prvním zmateném, druhém detektivně chabém díle začalo být vyprávění hutnější. Pro hlavního hrdinu to začíná být osobnější v rodinné i profesní rovině, normalizace je špinavá a díl 7 - 9 připomíná opravdu ty drsné kriminálky. Ano, časové paradoxy jsou nezvládnuté, díl poslední příliš rychlý (osobně bych byl rád, kdyby Filipovi vyřešení zabralo třeba dva, tři), ale přístupem k minulosti a stylem zpracování mi seriál zkrátka a dobře konvenoval v osobní rovině. A v neposlední řadě mě přivedl ke knihám Ondřeje Štindla. Je nutné počítat vše. 70%. (13.03.2017)

Seriál, o kterém se píše jako o převzatém, je dle mého pouze inspirován svým britským kolegou. Ono cestovat časem je jedna věc, ale cestovat do jiného politického zřízení je velkým povýšením původního nápadu. Hodnotil jsem postupně jednotlivé díly, tak pouze shrnu hodnocení celého seriálu do silného nadprůměru české seriálové tvorby. Díly jako "Orchidej na smetišti" a "Rodinná záležitost" se mohou zapsat dějin stejně jako Honzíkova "Studna" :). Ne náhodou oba režíroval Radim Špaček, jehož díly měly svojí kvalitou nad Najbrtovými výrazně navrch. ... Škoda toho uspěchaného závěru. (14.03.2017)