Cesty domů

Šel domu cestičkou, do lejna šláp, bulvy naň vyvalil, coufalej cap... A ty náš Adámku, co ty děláš, že všechny ty sračky rozmazáváš... %-[.. . . . Čokli vyjí, čudlárna jede dál... Howgh! - - - - - (Nahlédnuto ryze ze studijních důvodů, duševně odesláno kam je dáno, šmytec! - hovnocení 1880., komentsrář zde jako stopitý - 20.1.2012) (20.01.2012)

Takže je to o tom, že něčím se tvůrci a herci živit musí. Vzhledem k tomu, že takové seriály nejsou můj šálek kávy, přistupoval jsem k němu s despektem. Ten se naplnil. Po třech dílech, kdy mi osud hrdinů byl ukradený a seriál mě absolutně nezaujal jsem to vzdal. Takže ode mě jedna hvězda za snahu a pana Švehlíka. Nikdy více. (22.02.2011)

Tuhle zhovadilost si pamatuju z dětství a nedávno jsem na ni narazil v jakési repríze. Strašný seriál. V hlavních rolích - nachlastaný, odporný, špinavý, idiotský a úchylně šeptající Etzler s počínajícím mulletem a cédéčkem na hlavě, který smrdí přes obrazovku až do vašich obývacích pokojů, pitomá ženská, která neví jestli šukat s manželem, nebo s milionářem, dva otravní malí skřeti, kteří herecké nadání neviděli ani z jedoucího vlaku a věčně uprskaný dědek trpící syndromem pána tvorstva. Všem postavám bych tam nejradši natřískal, až na toho milionáře... Ten jediný je jakž takž snesitelný. Všichni se tam navzájem podvádějí s někým jiným a celé to vlastně stojí na tom, že se X dílů čeká na to, kdy to konečně praskne. Hrozná a utahaná perverzní představa o tom, jak má vypadat dramatický seriál. (20.04.2023)

Cesty Primy jsou nevyzpytatelné a tak se bohužel tým nějakých skutečných odborníků na masovou zábavu vrhl směle do další práce a dal stvořiti sitcom Cesty domů. O to je vtipnější, že domů nikdo nedošel, stále se ti lidé bincají po studiu a tvoří a tvoří. Nekonečně mnoho dílů nás ještě čeká a tak nezbývá, než stanici vymazat ze své televize a nahradit zábavu něčím hodnotnějším, třeba procházkou po střepech, přiškrcováním nebo plováním v septiku. (07.03.2012)

Co se nám to zase urodilo jako jeden z nejambicióznějších hitů letošního podzimu na Primě? Nová rodinná sága Cesty domů vsadila na tvář Mirka Etzlera, den předem si ho posadila ke Krausovi a voila, nedělní primetimový závan pominul stejně rychle jako ranní opar na okně. Nikoli náhodou CD připomínají už na první pohled rozředěnou Pojišťovnu, vedle Mirka je za kamerou osvědčený Adamec. A jestli dalšími tahouny mají být taková jména jako Švehlík, Smutná nebo Potměšil, tak děkuji, nechci. Všechny ty další Jeníkové, Zadražily, Limry a Dolanské si také odpustím a patrně upřu právo na zaujetí těm novým starům. Ale tak co už, v momentě, když jsem při dosledováni úvodního dílu došla v dalším měsíčníku, který napsal sám život, k tak povznášejícímu tématu, jako je Buďte lepší v organizaci lednice, protřela jsem zrak a řekla sbohem a šateček i letošní nové a báječné soapce. Toto opravdu není šťastný výsledek zdravého konkurenčního prostředí, které nám bují již šestým rokem. ...a uplynulo pěkných pár týdnů a po testu dílu druhého jsem jen zalitovala, že jsem tomu dala šanci. Kam se na tohle hrabe trendy umělost nováckých serošů a sterilní zkostnatělost ČT. (20.09.2010)