Iron Man 2

Vše při starém. Dokud je Downey sám sebou (a nebo Starkem, chcete-li) je to většinou zábavné, jakmile nasadí hledí a dojde řada také na jinou než slovní akci, tak začíná nuda, rutina a... jedna nuda navrch. Příště by to chtělo podstatně více podobně "tokavých" komediálních scén v duchu té ve Starkově bývalé ředitelské kanceláři a mnohem méně akce. Nebo režiséra, který ji umí. (03.05.2010)

Robert Downey Jr. je pravý Iron Man. Vo viacerých ohľadoch podobné ako úvod do sveta Tonyho Starka ale predsa s o trošku väčším nábojom, k čomu pomáha aj kvalitnejší záporák, charizmatický líder Avengers Nick Fury okupujúci dôležitejšiu rolu a smrtiaca agentka Natasha Romanoff. Okrem nich zostávajú takmer rovnaké pozitíva a negatíva ako v jednotke, ale i tak som narozdiel od mnohých ešte spokojnejší. Minimum akčných scén je na škodu ale teší aspoň ich nápaditosť a finále oproti prvému dielu ponúka výrazný kvalitatívny upgrade. Rezervy sa samozrejme nájdu ale že Favreu neprepadol megalomanstvu a znova vsadil skôr na kvalitných hercov a zmysluplné dialógy je do istej miery výhrou. A minimálne výmena Ramina Djawadiho za Johna Debneyho na poste hudobného skladateľa sa dá označiť za naozaj výrazný krok vpred. 85% (03.05.2010)

Kde je ta uzavřenost a spád jedničky? Kde je Starkovo silné osobní kouzlo? Dvojka je rozbředlý, roztěkaným a strašně nezáživným blábolením hvězdně obsazených postav, jejichž dialogy a vtípky mnohdy působí jako z pera pětiletého dítěte (přiznávám, že vina může být na straně dabingu, ale to bohužel jen těžko můj dojem změní, dokud neuvidím titulkovanou kopii). Favreauovi jsem v první díle jeho rutinérství odpouštěl, protože Downeyho charakter měl šťávu. Ve dvojce je většina krásného pryč, zbývá jen plkání, vyšeptalý humor a překvapivě Downey, který jakoby byl tak přesvědčený o vlastní neodolatelnosti, že úplně ignoruje prázdnost svých výroků. Na komiksáku, který mě během dvou hodin nenadzvedne ze sedadla ani jediným kulervoucím momentem, není něco v pořádku. Víc než jednu hvězdu dabované verzi dát nemůžu... (27.04.2010)

"Úspěšně jsem privatizoval světový mír. Co ještě chcete?" Do létajícího kusu plechu bylo málokdy při výrobě naválcováno tolik egoistického sarkasmu, jako do toho ze Stark Industries a to je dobře. Druhé poletování tryskami překypujícího týpka se mi totiž líbilo ještě o pár úderů bičem do formule víc, než seznamovací pokus a jako nenáročný konzument si dovolím vyjádřit spokojenost s duněním beden, využíváním všech barev světelného spektra i s úrovní ruského inženýrství. (15.04.2016)

S dabingem utrpení, v originále... vcelku slušná zábava. Ukecanost mi nevadí, protože když se Downey a spol. rozjedou, jsou jednoduše k nezastavení, mezi Pepper a Tonym to stále jiskří a Sam Rockwell (s tradičním tanečkem) vykouzlí nejeden úsměv na tváři. Jen ta akce by si zasloužila větší péči, a obávám se, že příště už za ni budu Favreauovi silně strhávat body. Ne že by ji špatně komponoval, anebo si neuměl pohlídat její smysl a triky (vadily mi snad jen formule), jen ji neumí vůbec prodat způsobem, který by mě trochu zaujal. Prostě tu hromada CGI lítá vzduchem, v pozadí vybuchuje všechno možné, a mně je to úplně jedno, protože se v záběru ani na vteřinu neukáže kamarádka dynamika, aby dodala potřebný říz. Iron Man 2 nenudí, jen je zjevné, že se Favreau pokouší vydat jinou cestou, než na kterou jsou všichni zvyklí, a ne každý je ochotný mu volbu "ukecaného blockbusteru" bezezbytku baštit. Prozatím zůstávám na jeho straně, ale nepopírám, že mě na IM2 nejvíc baví odkazy na Avengers a za největšího borce považuji agenta Coulsona. 7/10 (04.06.2010)