Thor: Temný svět

Těžko říct, kdo v tom lítá jak nudle v bandě víc, jestli Thor a nebo Alan Taylor. Rutiní, nezajímavá a spotřební pohádka, která ze sebe setřásla Shakespearovský odér a vydala se po stopách Star Wars. Už dávno neplatí, že to co má na sobě nálepku MARVEL musí být zákonitě božské a Thor: The Dark World to jen potvrzuje. (06.02.2014)

Musím připustit, že druhá procházka přes Homofröst do Assgardu už nevede tolik růžovou zahradou jako ta první a docela by se mi to i bývalo líbilo, kdyby! Kdyby se z té mykologie nesnažil nějaký čurák udělat Hvězdné války, ona totiž ta plasmová děla a intergaylaktické stíhačky nejdou se severským panteonem dvakrát dohromady a buďme rádi, že Mjölnir nebylo třeba vracející se světelné, bateriové kango, ale jen jakýsi nástroj na zatloukání tventyháčků do růžových stěn, protože nikdo z těch zaoceánských sionistů nikdy neviděl, jak má vypadat skutečné hetero bojové kladivo. Kdyby jeden z temných elfů nebyl negr, pardon, chtěl jsem říct Afroniflheiman, kteří se na severu objevili snad až jako důsledek přehnaně benevolentní, azylové politiky vůči Somálsku a Luther se schválně díval jinam a ten Bifröst nehlídal. Kdyby Natálka opět nepředvedla, že umí hystericky přehrávat i v kdejaké pomatené, homixové sračce. Kdyby, kurva, někdo za celou dobu ucedil aspoň kapku krve a desetiletí smradi si museli zakrývat oči. Kdyby na konci nedělali všichni v Londýně bordel jako pištivé třináctky při premiéře Heryho Potrata. Kdyby scénář nepsal nějaký bezmozek, kterému v zející dutině lebeční visí na háčku mícha, a likvidace Malekitha by tím pádem nebyla taková do očí bijící kokotina. A to je dohromady příliš mnoho kdyby. Takže zase dvě a Spánemthorem. (07.12.2013)

Vzdejte hold novému králi Marveláckého filmového universa, sláva Thorovi 2! Po velkém zklamání po třetím dobrodružství Tonyho Starka je živá voda v podobě téhle záležitosti krásně osvěžující, funguje tu lépe akce, humor i to napětí. Škoda jen, že všechny zvraty dojdou do mozku divákova min. o dvacet vteřin dřív, než se zjeví na plátně, ale naštěstí i tak fungují výborně. navrch se přidává i nezábavnější cameo všehomíra a nálož humoru všeobecně, náladu mi neskazilo nic, snad krom lokiho, který se vinou čehosi asi na dvacet vteřin zasekl zády k diváctvu a dělal hlasité DZZZZZZZ. První Marvelfilm (myšleno od Marvelu přímo), který si zaslouží plný poček. Sváva Thorovi! (08.11.2013)

Kdybych věděl, že Alan Taylor udělá z fantasy vesmíru Asgardských devíti světů Hvězdné Války, asi bych mu poděkoval za jeho prezentaci a odstavil ho od režisérského křesla. Fakt je, že druhý Thor dokáže být monumentální, a nic menšího v podstatě ani není ve filmařské logice (při vědomí toho jak vypadala jednička) možné. Ale i když tu přibylo osobních motivací, krutých ztrát a v zásadě i herectví, pořád mi to nějak nesedí dohromady, a jakkoliv je to kacířské, Natalie mi tu přišla divná. Co funguje, to je jednoznačně humor, a řešení akčních scén je taky celkem nápadité - závěrečná bitva okořeněná gravitačními anomáliemi byla slušným oživením. Jenže co se týká zúčtování s hlavním záporákem, je bohužel z podobně slabšího soudku jako třeba u prvních dvou Ironmanů - nebo prvního Thora, že ano. A je to škoda, protože Christopher Eccleston srší charismatem na všechny strany. Jít na to do kina, asi bych poněkud zalitoval peněz za lístky. 70% (15.08.2014)

Papundekl vrací úder. Nejsterilnější marvelovka se dočkala chudého pokračování od televizního nudaře, který by si zasloužil okamžitě odlifrovat zpátky do bedny a tam točit leda novou verzi To je vražda, napsala. Bitvy jsou mdlé, akce vyzívaná, audiovizuál na úrovni Fraserovy Cesty do středu Země (pár šutrů ve studiu a na to přilepené hnusně digitální oblohy) a mezitím jednorozměrné postavy bez pořádných motivací nebo nahastrošení paňáci, jimž by se i v Narnii vysmáli. K tomu suverénně nejhorší 3D, jaké jsem v IMAXu kdy viděl, a výsledkem je fantasy pro desetileté kluky (a pro dívky zakoukané do Thorových bradavek), možná svižná a nákladná, ale inspirující asi jako rána kladivem do hlavy. 50% (09.11.2013)