The Graham Norton Show

K této talk show jsem se dostala o něco později, předtím jsem dávala z nějakého nepochopitelného důvodu přednost americkým ale přitom tahle britská talk show patří mezi nejlepší a nejvtipnější vůbec a baví mě čím dál víc. Graham je sympaťák a působí na mě krásně vtipně, prostě mě nenudí. Díl s Robertem Downey Jr. a Judem Lawem byl naprosto bezchybný, ale takových je víc. Takže vřele doporučuju! (21.10.2012)

Je to zase jiná show než jsou ty americká, je hravá, lehce dětinská s typickým britským humorem, nesmím zapomenout na to, že je taky skvělá. U Grahama sedí hosté vedle sebe, přičemž se doplňují, to nemusí vždy sednout, vesměs se to ale daří. Jediný problém mám když si posadí na svůj gauč nějakého pravého Brita, kterému nerozumím ani pozdrav. (06.12.2012)

Samotnej Norton mi přijde malinko afektovanej (i když i tak výbornej), ale to nic nemění na tom, že jeho talk show je momentálně asi vůbec ta nejlepší, jejíž devízou je i ten fakt, že tu pozvaní hosté diskutují i mezi sebou navzájem. Díl s Martinem Freemanem, Karen Gillian a Noelem Gallagherem (všechno moji oblíbenci), to je neskutečná bžunda :-) (01.02.2014)

Boj s antipatií ... aneb jak jsem během několika měsíců změnil původní hodnocení o dva stupně. Norton mi je sice stále nesympatický, ale prostě musím uznat kvality jeho noční talkshow a vlastně i jeho stylu moderování, kterým exceloval například i u Euro(estrádní)vize. Spolu s Clarksonem asi nejlépe placení moderátoři na BBC. Zaslouženě. PS: Alan Carr má smůlu, tam to přes dvě hvězdy jít nemůže ;-) (12.11.2014)

Mám rád suchý anglický humor Grahama Nortona, jenž používá při svých rozhovorech s hosty. Graham Norton má tu úžasnou schopnost, že z hostů vytáhne všechno. A samozřejmě nesmím zapomenout na Grahamovo pověstné červené křeslo. Mým nejoblíbenějším dílem pořád zůstává díl s opilým Markem Wahlbergem, s nímž už tak dokonalá talk-show získala nový, zcela netušený rozměr. (15.06.2014)