Třicet případů majora Zemana

Spíše jen průměrný díl seriálu uvádí do děje nejen Zemana, ale také jeho dva důležité přátele - dr. Veselého a zejména Václava Kalinu, pozdějšího příslušníka Státní bezpečnosti. Zásluhou Kaliny vstoupili do SNB Zeman i Veselý. Vrahem Zemanova otce je příslušník národně socialistické strany, což byl zejména propagandistický záměr tvůrců. Národní socialisté se stali po roce 1945 nejvážnějšími rivaly komunistů v českých zemích a po roce 1948 jimi byli dost pronásledováni. Četnická pátrací stanice i místní četník jsou líčeni jako neschopní a bázliví. Tvůrci seriálu demonstrují, že četnictvo patřilo do starého železa a jen takoví kovaní komunisté jako Jan Zeman byli schopni "zavést zákony a pořádek po našem". (10.03.2021)

Vynikající epizoda a zároveň i nejkratší z celého seriálu. Příběh se nikdy nestal a pokud měl skutečně nějakou předlohu, muselo se jednat o příběh diametrálně odlišný. Nesouhlasím však s názory, že seriál je kromě viditelné komunistické propagandy (většiny dílů) rovněž protiněmecký. Protinacistický totiž neznamená protiněmecký. Kdyby byl seriál opravdu protiněmecký, pak by nikdy nemohl uspět v socialistickém východním Německu. Právě v NDR se seriál o Zemanovi těšil největší popularitě (kromě ČSSR), před lety dokonce seriál vyšel v Německu na DVD nosičích. Herecké výkony v tomto dílu jsou výborné, totéž platí o hudbě a celkové atmosféře epizody. (18.03.2021)

Průměrná epizoda seriálu, jejímž největším kladem je uvedení důležité postavy Jiřího Hradce do děje. Zatímco padouši v prvním díle patřili k národním socialistům, minimálně jeden ze záporáků této epizody (role Kloudy zahraná Josefem Langmilerem) je členem lidové strany. Důkaz toho, že propagandistické zacílení má téměř každý díl Zemana. Záporného člena KSČ si v seriálu vůbec nevybavuji. (15.03.2021)

Státobezpečnostní složky pošlou Zemana mezi ukrajinské banderovce a jejich spojence, poněvadž Zeman se nápadně podobá nedávno zastřelenému banderovci Richardu Lipinskimu. Vzhledem k tomu, že Lipinski uměl perfektně nejen česky a německy, nýbrž rovněž polsky, jednalo by se o poslání Zemana na jistou smrt. V ději se Zeman potká s Lipinskiho známým Kleiberem, který Zemana brzy zcela prokoukne, přesto není Zeman zlikvidován. Žádný příslušník SNB se zřejmě nikdy nevydával za banderovce, v tomto případě se tvůrci asi inspirovali polským seriálem Kapitán Klos. I s rubínovými kříži jako poznávacími znaky banderovců se zřejmě jedná jen o autorskou licenci scénaristů. Přes tyto výhrady se jedná o mou velmi oblíbenou epizodu seriálu, která velmi rychle uteče. Jeden z nejakčnějších dílů seriálu o Zemanovi. Ukáže se v něm rovněž, že bitky nejsou rozhodně Zemanovou silnou stránkou. (22.03.2021)

Jeden z nejpolitičtějších dílů celého seriálu (na rozdíl od dílu Klauni má alespoň nějaký děj). Jak by taky ne, když se epizoda vyrovnává s komunistickým převratem z února 1948. A činí tak optikou normalizační komunistické propagandy. V dílu se poprvé objevuje několik zcela zásadních postav seriálu (zejména Blanka Svobodová - později Mutlová a nakonec Zemanová, Pavel Bláha - bývalý příslušník RAF, drsný policista a nakonec západní agent, Žitný - výrazný příslušník StB). Naposledy se nevidíme ani s Aloisem Bártíkem, manžely Čadkovými či Karlem Mutlem, naopak se zde loučí Vydra. Ten je v tomto dílu vylíčen jako nepříliš schopný příslušník SNB (do roku 1945 četník), u Bláhy je zdůrazněna jeho značná agresivita, což je nejvíce zřetelné, když mučí zadrženého Němce. A také dvojakost, když předstírá, jak mu jde o dodržování pořádku, přitom ve skutečnosti komunikuje vysílačkou s nepřáteli komunistů. Dobový divák měl pochopit, že jedině takoví příslušníci SNB jako Zeman, Žitný či Bártík byli ti správní strážcové pořádku a zákonnosti (Zeman to prokázal dokonce tím, že se se zbraní v ruce postavil za dělníky proti továrníkovi - objektivně zcela jasný případ zvůle). Scénu, kdy Bláha mučí Jägera nesnáším, protože jestli měl někdo sklony k mučení, byli to zejména komunisticky smýšlející členové SNB (zejména StB), případně vojenské složky OBZ. Po únoru 1948 se tito sadisté plně pustili do díla a jejich častými oběťmi byli právě bývalí příslušníci (nejen) západního odboje (viz Antonín Maděra v seriálu Zdivočelá země). Poslední postřeh - Zeman zde v krátké potyčce přemůže Hanse Jägera, jedná se o jedinou potyčku/rvačku, kdy Zeman viditelně svého soupeře přemohl. Stalo se tak navíc za dohledu i povzbuzování Pavla Bláhy. (26.03.2021)

Spolu s Kvadraturou ženy, Poselstvím z neznámé země a Koncem velké šance jeden z nejlepších dílů, možná ten vůbec nejlepší. Drastický příběh s místy hororovou atmosférou, skutečný námět (vrah Pilčík alias Petlan, žádný "Král Šumavy"), výborní herci podávající výborné výkony (I. Kačírková, M. Kopecký, F. Filipovský), Stella Zázvorková v roli ženy lákající nebohé oběti do bažin. Škoda jen, že díly první desítky mají max. 65 minut. Tento díl mohl být delší (až 80 minut). 95 procent (08.09.2017)

Dějově v rámci první desítky seriálu nejpohodovější díl. Žádní Banderovci, žádný převrat, žádní vrazi, žádní agenti. Z těch klidnějších dílů je to jeden z nejlepších. Výborná Světla Amortová v roli vychytralé babky kořenářky. Do děje jsou zde uvedeny dvě důležité postavy seriálu - budoucí první Zemanova manželka Lída (podle scénáře rodačka z Prostějova a její představitelka pocházela z Brodku u Přerova) a zejména kriminalista Miroslav Stejskal, který se pak objevuje až do 26. epizody. Ano, rovněž Ladislav Skládal (Ivo Niederle) se poprvé objevuje v epizodě Mědirytina. (19.03.2021)

Ne náhodou si tvůrci seriálu vybrali z ozbrojených skupin třetího odboje Mašíny a spol. a pak tzv. Babický případ. Podobně kontroverzní byl snad už jen případ zavraždění Anny Kvášové na Kutnohorsku na začátku roku 1952. Epizoda Strach zachází s případem Mašínů velmi volně, divák se vlastně dívá na jiný případ. Skupina bratří Mašínů nezabila řidiče sanitky (na rozdíl od partyzánské skupiny Jermak-Porošin, která na konci druhé světové války v dubnu 1945 zastřelila na Prostějovsku udavače, jeho ženu i řidiče sanitky), ani samozřejmě nebyla dopadena. Většina událostí z historie odbojové skupiny bratří Mašínů není v epizodě Strach vůbec zmíněna. Díl obsahuje jeden z největších výlevů kriminalisty Jana Zemana: "Divná doba - zmatená. Nám vyčítají každého lumpa, kterého trochu zmáčknem, a sami podřezávají, vraždí..." Přitom samozřejmě řádil a vraždil především "bolševik", zvláště v letech 1949-1953. Josef Vinklář zahrál psychopata dobře, rovněž Tříska byl přesvědčivý, ale Vízner svou roli zahrál až příliš afektovaně. Průměrná epizoda celého seriálu, kvalitou patří někam doprostřed. (11.03.2021)

Tento díl má z první desítky dílů seriálu nejdelší stopáž. A to celkem zbytečně, poněvadž se jedná o jeden z nejslabších dílů první řady. Ani přítomnost agentů z obou stran železné opony (Bláha, Hradec), ani sympatická role lodníka Šimka (Jiří Krampol), ani ostatní postavy v čele s vychytralým lodníkem Bínou (František Filipovský) nedokázali učinit z dílu příliš velkou zábavu. (10.03.2021)

Jeden z nejpolitičtějších dílů, který se pokouší stoprocentně obhajovat proces kolektivizace. To byla velmi temná a násilná kapitola historie, což díl vůbec nereflektuje. Naopak komunista Karel Mutl říká Zemanovi, do kdy si to násilí "kulaků" ještě nechají líbit. Babické události byly komunisty využity k brutálním represím, mj. k více než deseti popravám (včetně nezúčastněných osob). Na druhé straně není pravda, že šlo v případě střelby ve škole (tři mrtví, čtvrtý předstíral mrtvého a přežil) o akci vyprovokovanou komunistickou Státní bezpečností. V Babicích stříleli antikomunističtí fanatici větší než příslušníci tzv. skupiny bratří Mašínů. Zejména to platilo o Ladislavu Malém, jenž rozhodně nebyl žádný dvojitý agent (takže v tomto bodě nebyli tvůrci daleko od pravdy). Čistě divácky mám desátý díl seriálu celkem rád (dramatičnost, spád i pár menších akcí), v rámci první řady je to můj čtvrtý nejoblíbenější díl. (15.03.2021)

Díl seriálu, v němž se tvůrci vyrovnávají především s církví. Ve skutečnosti byla řada klášterů zrušena již v roce 1950, kdy proběhla i represivní akce K namířená proti klášterům (neplést s jinými akcemi K, proti soukromému zemědělskému sektoru a proti překročitelům státních hranic). Nedělám si o římských katolících i jiných křesťanských směrech iluze, ale případy ubičování dvou řádových sester v roce 1835? Tady tvůrci pustili svou fantazii hodně z uzdy. Snad dobře, že Hradec (Rudolf Jelínek) nepopsal, co se mělo v ženském klášteře přihodit v roce 1944. Zjevně se jednalo o narážku, že církev čile spolupracovala s nacisty. Ve skutečnosti se řada farářů i jiných představitelů církve zapojila do protinacistického odboje, což však tvůrci normalizačního seriálu z pochopitelných důvodů ani nenaznačili. Křížová cesta je nejen nejslabší díl s Pavlem Bláhou (Radoslav Brzobohatý), ale také jedna z nejslabších epizod seriálu vůbec. Taky nechápu, proč zde opět vystupuje herec Josef Čáp, kterého diváci viděli v jiné roli předminulé epizody (Loď do Hamburku). (10.03.2021)

V tomto díle je mj. vidět, jak režim po roce 1948 zničil život schopnému podnikateli Ing. Čadkovi (výborný Ilja Prachař), který měl velké trápení i s nevěrnou manželkou (Carmen Mayerová), k čemuž svým způsobem rovněž přispěl poúnorový režim. Autoři seriálu nad tím takto určitě nepřemýšleli, ale já to v tom příběhu vidím. Zeman dokonce na konci Čadka nijak nešetří a označí světonázor jeho a jeho ženy za divný, přestože se oba vrací od hřbitova, kde je pohřbena zavražděná Čadková. Na druhé straně tvůrci vykreslili odpůrce režimu až odporným způsobem - zejména primáře Honse (Eduard Cupák), který v tomto směru zcela zastiňuje i agenta Pavla Bláhu (Radoslav Brzobohatý). Po Konci velké šance nejlepší "bláhovský" díl seriálu. (10.03.2021)

Tento díl jsem si postupem času celkem oblíbil. Jedná se o druhou a poslední epizodu, v níž dostane větší prostor Zemanova první manželka Lída. Na rozdíl od Třetích houslí má tento díl smysl i jakýsi náboj. Vyšetřování zpronevěry na nádraží je odlehčením mezi dvěma perfektními díly o Bláhovi. Výborné výkony Vránové, Hudečkové, Klema i Fišera. Při včerejším sledování mě též napadlo, že je zde Zeman nejlidštější v rámci celého seriálu. Scéna, kdy zachraňuje v kolejišti paní Vondrovou je vynikající (natočena navíc bez kaskadérů). Z druhé řady se mi méně líbí epizody Křížová cesta, Dáma s erbem, Prokleté dědictví a Třetí housle. (22.03.2021)

Nepřátelé komunistů zlikvidovali policistovi a komunistovi Zemanovi nejen otce, ale i první manželku. Vrahem Lídy Zemanové nemohl být nikdo jiný než Pavel Bláha, který byl v Československu nelegálně dlouhých pět let, aniž by dosáhl nějakého úspěchu. Tvůrci cílili na city diváků, kterým měl Bláha připadnout jako nanejvýše odporný a zákeřný jedinec. Podle toho, co jsem četl, se jim to moc nepovedlo. Nedivím se, na mě Bláha v seriálu také nepůsobí příliš negativně. Nikdy jsem nečetl, že by nějaký agent chodec zastřelil manželku příslušníka SNB, navíc na podzim 1957, kdy již byla doba střelců (spíše agentů-chodců) skutečně již minulostí. (10.03.2021)

Jeden z nejlepších dílů celého seriálu, případem a jeho děsivostí je to obdoba dílu Bestie z první řady a epizody Studna z poslední řady seriálu. Vladimír Salač v ještě zápornější roli než v epizodě Smrt u jezera. V tomto případě se dá výjimečně tvrdit, že byl příběh doopravdy natočen podle skutečné události. K případu zavražděné a rozčtvrcené ženy však došlo již roku 1951, nikoliv až 1958. Vrahovi pomáhaly matka s dcerou, nikoliv sestry jako v seriálu. Jinak je případ natočen v podstatě tak, jak se stal a jak byl vyšetřen (legendárním kriminalistou Zahrádkou). Zároveň se jedná o jeden z mála skutečně apolitických dílů. (10.03.2021)

Po dvou strhujících dílech pokračuje seriál neslaným a nemastným příběhem, kde se bývalá rakouská či německá šlechtična a nacistka podílí na krádežích starožitností z mobiliáře zámků socialistického Československa. Začátek dílu mě celkem bavil, ale scény, kde Zeman i Stejskal předstírají zájem o dvě zločinné ženy, epizodu celkem potopily. Pamatuji se na dokument ČT k této epizodě - na inkriminovaném případu krádeží cenných historických předmětů se nepodíleli příslušníci bývalé šlechty ani nacisté. Archiválie z natáčení seriálu (viz kniha Daniela Růžičky) to jednoznačně potvrzují, takže výsostně propagandistický díl, který měl jednoznačně očernit šlechtu. (15.03.2021)

Ještě o něco horší díl než předchozí epizoda Dáma s erbem. Stopáž dílu je příliš dlouhá a hudba pro tento díl se Liškovi moc nepovedla. Nebavily mě příliš dlouhé výslechy několika recidivistů, naopak dialogy mezi Zemanem a Blankou i rodící se vztah mezi nimi se mi líbily. Nebýt Ledvinkovy zmínky o jeho bratrovi - pachatel loupeže, toho času v cizinecké legii, jednalo by se o naprosto nepolitický díl. Nicméně zločinci této epizody patří k dělnické třídě, byť se jedná většinou o recidivisty. (15.03.2021)

Kvalitní díl - velmi silné čtyři hvězdičky. Tvůrci chtěli seriálem oslavit celý SNB, proto dokonce zapojovali kriminalistu Zemana do špionážních akcí, zde dokonce v samotném Berlíně. Ve skutečnosti něco takového těžko mohlo připadat v úvahu. Navíc důležitý dokument z Hacklova trezoru veze Zeman s sebou během jízdy rychlíkem. Hradcovy bitky s Hacklovými kumpány jsou super, rovněž odzbrojení Hackla Hradcem. Skladba Wirf ab das Faltenkleid je působivá a k striptýzovým scénám se hodí. Kvalitou tento díl řadím na konec první desítky, ze druhé řady se jedná o čtvrtý nejlepší díl (po Konci velké šance, Kvadratuře ženy a Kleštích). (23.03.2021)

Nejhorší díl seriálu o Zemanovi, dokonce i epizoda Klauni je snesitelnější. Komediálně laděný díl o svatbě důležitého pražského policisty se vyloženě nepovedl. Navíc se jedná o jeden z nejdelších dílů vůbec. Když se opakovaně dívám na celý seriál, zpravidla již tuto epizodu vynechávám, jako jedinou! (26.03.2021)

Solidní špionážní drama. Zároveň jeden z dílů, který tak trochu vybočuje z celého seriálu. Tajné dokumenty z ČSSR chce Holan výhodně prodat, aby mohl začít žít mimo Evropu. Když zjistí, že jeho seznámení s Irenou nebylo náhodné, rozhodne se jí opustit. Místo ní chce žít v Brazílii spolu s Hanou Bízovou. Nicméně ta chce asi dokumenty získat zpět pro Československo. Totéž má stoprocentně v úmyslu rozvědčík Jiří Hradec. Z imperialistického tábora chtějí dokumenty získat Hackl (pro britskou tajnou službu) i jeho úhlavní nepřítel Fanta (pro své americké chlebodárce). Nakonec se dokumenty dostanou zpět do ČSSR, o což se zaslouží Hradec. Nepřátelé socialismu se totiž vyvraždí navzájem - Irena, Ivo Holan, Leopold Fanta, Arnold Hackl. Spolu s posledním jmenovaným umírá rovněž jeho milenka Hana Bízová. Ze záporných postav přežijí Fantova družka Rosemarie a Fantův vrah Honzulka Böhm. Rovněž Salaba přežije, avšak po zásluze je zatčen. Hudba v této epizodě patří k nejlepším v celém seriálu. (24.03.2021)