Třicet případů majora Zemana

První desítka dílú z poválečné doby jednoznačně přečnívá ty následující, které jsou buď poznamenány politikou, či nevýrazností témat(většinou se drží tyto nešvary při sobě), kdy se u epizod stává nejzajímavějším počinem hravé popichování Zemana a Stejskala, či rozverně laděné(a skvěle zahrané) lidové postavy podvodníčků, kapsářů a pěkně po socialisticku ztracených existencí (Bek, Skořepová, Filipovský, Kepka...), kteří si často vypěstovali k Honzovi Zemanů a jeho dobračiskovému mentorování až láskyplný vztah. Bohužel čím dál metastázující politický podtext seriál nejen zdiskreditoval, ale hlavně obsahově znehodnotil. Zaznamenal jsem zde několik zajímavě formulovaných soudů, které brojily proti upřednostnění řemeslné zručnosti nad celkový dopad manipulace diváka. Osobně s tím nesouhlasím, zvláště jako divák v roce 2010. Necítím tak úplně právo vžívat se jako někteří jiní do pozice politického vězně, a ustanovovat toto neoddiskutovatelné negativum seriálu zásadním vetem pro jakékoliv jiné hodnocení, nežli odpadové. Ony totiž skoro stejně zřejmé jsou i plusy tohoto projektu. Co naplat, jakmile zazní charakteristická znělka seriálu, nemohu se jako spousta ostatních ubránit nostalgii a až s fanouškovskou chutí si vychutnávám herce, atmosféru a zejména Vladimíra Brabce, který je pro mě jedním z nejelegantnějších herců ....kdy zvláště ovládání jeho neopakovatelně zabarveného hlasu je naprosto mistrovské a i když se časem jeho "spravedlivě rozhořčené výstupy" poněkud opakují, stále svým charismatem zůstává nejvýznamnějším bodem seriálu. Navíc s trochou humoru si člověk dokáže vychutnat i nenápadné(ve skutečnosti ale doslova demonstrativní) narážky propagandistické. A to jak v dílech, kdy byly jen okolností okatě naroubovanou na kriminalistické vyšetřování, tak i v dalších, kdy byly nosnou konstrukcí a příběh jako takový byl jen nájemnou kulisou. To je charakteristické třeba pro Babické případy ve VSVP a Štvanici, které mě doslova unášely do světa skvěle procítěné totální lži, způsobem jakým si dovolily zneužívat dávné reality a převracet role skutečných viníků v jejich kárce. Hlavně mám od malička v hlavě pana Haničince s panem Hlušičkou a jejich společnou "lázeňskou“ scénu v Rubínových křížích. Také vím, že světlo na blatech nám vždycky nemusí svítit zrovna ke světlé budoucnosti. Hodně zapamatovatelný byl i Vilém Besser ať už v ruce třímal harmoniku, nebo volant autobusu plný "pacientů" ve Vyznavačích ohně. Nenápadný, introvertní tatínek pana Crhy, jenž měl šedesát kilo i se sekyrou, nám svým extrovertním činem taky dokázal roztáhnout dětské zorničky. Jen bláhový by se točil byť jen na vteřinu zády k agentu Bláhovi a školenému hřbetu jeho dlaně......Koneckonců ani další Bláha, (tentokrát Josef) nám jako Leopold Fanta k srdíčku nejspíš nepřirostl a i když se našinec ondy často přímo toužil dostat k moři, určitě ne způsobem, kterým tam Leo poslal Ivo Holana. A dalo by se pokračovat . Takže co říci závěrem..... Ano vím o zlu, jenž sebou seriál přinášel, ovšem jak jej záporně zhodnotit, když ho mám prostě rád. Potom by to byla čistě rozumová póza, podobně falešná jako některé zmíněné aspekty tohoto "monstrdíla" 1. díl – Smrt u jezera (1945) 70-80% +atmosféra krimi 2. díl – Vyznavači ohně (1946) 70-80% +atmosféra krimi 3. díl – Loupež sladkého „I“ (1947) 60% 4. díl – Rubínové kříže (1947) 90% +atmosféra krimi 5. díl – Hon na lišku (1948) 30% 6. díl – Bestie (1949) 80% +atmosféra krimi 7. díl – Mědirytina (1950) 60%+milé komediální scény (Zemanovo plaché dvoření je skvost) 8. díl – Strach (1951) 50% 9. díl – Loď do Hamburku (1952) 40% 10. díl – Vrah se skrývá v poli (1953) 60% +zajímavá propaganda 11. díl – Křížová cesta (1954) 50-60% 12. díl – Kleště (1955) 30% 13. díl – Romance o nenápadné paní (1956) 40% 14. díl – Konec velké šance (1957) 50-60% 15. díl – Kvadratura ženy (1958) 70-80% +atmosféra krimi 16. díl – Dáma s erbem (1959) 40% 17. díl – Prokleté dědictví (1960) 30% 18. díl – Bílé linky (1961) 40% 19. díl – Třetí housle (1962) 20% 20. díl – Modrá světla (1963) 50% 21. díl – Pán ze Salcburku (1964) 70% 22. díl – Tatranské pastorále (1965) 50% 23. díl – Šťastný a veselý (1966) 30% 24. díl – Klauni (1967) 20% 25. díl – Štvanice (1968) 60%+zajímavá propaganda 26. díl – Studna (1969) 80% kombinace atmosféry+naivity+zajímavá propaganda 27. díl – Rukojmí v Bella Vista (1970) 60% 28. díl – Poselství z neznámé země (1971) 40% 29. díl – Mimikry (1972) 30% 30. díl – Růže pro Zemana (1973) 30% Průměrné hodnocení mi vyšlo na 50% Celkově jsem ale nucen akcentovat ty nejlepší momenty. Koneckonců, nikdo Vás nenutí sledovat všech třicet příběhů. Takže za 80% (26.02.2008) (méně) (více)