Batman se vrací

Pozoruhodně úchylný a nepříjemný film (k čemuž měl našlápnut už první díl), přičemž ta úchylnost se násobí spojením s komiksovou pohádkou a mainstreamovým blockbusterem. Znetvořený, krutý a vilný Tučňák je opravdu nechutný - někdo měl Burtonovi vysvětlit, že NIKDO nechce vidět De Vita mluvícího o sexu a už vůbec ne, když má černé zuby a žere syrové ryby (asi to Burtonovi nikdo nevysvětlil, protože si všichni mysleli, že to je věc, kterou tak nějak každý automatický chápe a ví) - a jeho zrod i plán na únos gothamských dětí vyloženě hororový. A Catwoman - jediná postava, kterou má Burton zajímavější než Nolan - je rozpolcená hysterka na pokraji nervového zhroucení, která ani po navlečení kočičího kostýmu a převzetí aktivní role nepřestává být obětí mužů kolem sebe. A navrch se to celé odehrává na pozadí Vánoc, což tomu dodává až apokalyptickou atmosféru. Dětem, které pobrekávaly už u prvního filmu, vstup přísně zakázán, tady by se nervově zhroutily. (29.11.2015)

Na druhém Burtonově Batmanovi mám nejradši postavu Catwoman, kterou ztvárnila Michelle Pfeiffer doslova úžasně. Perfektní mix femme fatale, šílenství a ženského elementu. Hned za ní řadím krásně slizkého Tučňáka, kterého by jistě nikdo jiný neztělesnil tak jako DeVito. Až za nima jsou v pozadí výkony Keatona/ Batmana a Walkena/ Shrecka, ale to je celkem pochopitelné. Klasicky burtonovský "feel" už je samozřejmostí, všude jsou šašci, kreatury, většinu filmu je noc a sněží a do rytmu k tomu hrají Elfmanovy sonáty... Co víc si přát? Snad jen o trochu propracovanější akční stránku a výraznějšího Batmana... 90% (07.04.2007)

„Nabudúce ju vyhodím z vyššieho poschodia.“ Monumentálne pokračovanie gotického originálu. Burton dostal nielen vyšší rozpočet, ale najmä viac slobody na vyjadrenie svojho šialeného prístupu. Je to vidieť. Svojho času to dokonca viedlo k zdeseným reakciám rodičov, ktorí na snímku (ktorá je skutočne temná a deťom by som ju na rozdiel od FAUNOVHO LABYRINTU neodporúčal, viď. napríklad vyvražďovanie detí armádou vyzbrojených tučniakov) išli s potomkami, lebo reklama lákala na bezstarostné rodinné dobrodružstvo. Ha-ha-ha. No nič. Dvojka rozhodne detská nie je (ale veď to nebola ani "jednotka..."). Čo pravdaže neznamená, že je zlá. Naopak, je to zábavný film. Za seba však musím dodať, že originál sa mi zdal v určitom smere lepší. To, že sa Burton odtrhol z reťaze (tentokrát si to už aj produkoval) nezanemená, že je to geniálny film. Proste je toho na dve hodiny priveľa (všetkého). Radšej ale vyzdvihnem bombastickú hudbu Dannyho Elfmana, čarokrásnu temnú výpravu, skvelé masky Stana Winstona, pôsobivé Zlo (Walken, Pfeifferová, DeVito), kvalitné akčné scény, drsný humor, dobre napísané dialógy a vôbec, čo to tu trepem, je to parádna vec. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/157914/Batman-sa-vracia-80.html (08.11.2004)

Atmosféra zůstává, ale namísto jasného a řízného duelu z jedničky se tady účinek možná až příliš drolí mezi všechny zúčastněné. Potěšily Elfmannovy reminiscence na "The Nighmare Before Christmas" (třeba motiv z písně "Making Christmas" během přepadení u vánočního stromu) i když zrovna ty asi nejširší publikum plně nedocení. Oproti hrůze, která bude následovat, si ale oba první díly drží odstup několika filmových pater. (12.09.2005)

Takové to když se s odstupem takřka tří dekád kouknete na film, který na vás udělal dojem v raných nácti letech, a zjistíte, jak je překvapivě bizarní, vyšinutý, zvrhlý, nadržený, unikátní a nádherný. V dnešní éře důkladně plánovaných blockbusterů, které se sice marketingově tváří jako ohromně novátorské či originální, ale při tom jsou úzkostlivě kontrolované v zájmu korporátní image, působí Burtonův druhý Batman jako skvostně antisystémový počin. Nejen, že Burton ignoruje komiksový kánon obsedantně střežený fanoušky, na které zcela vědomě kašle. Zaštítěn štědrým rozpočtem a tvůrčí kontrolou spřádá romanticky chorou a slizce krásnou antitezi různých amerických mýtů od politického systému přes superhrdiny až po Vánoce. "Batman se vrací" je jako sněžítko obrácené vzhůru nohama, jehož dno odhaluje skrývané ošklivé nitro kýčovité idyly na jeho nyní odvrácené straně. S až operní rozmáchlostí Burtnon diriguje fantasmagoricky stylizované výjevy, v nichž se snoubí gotická monumentálnost s vychýleností expresionismu. V tomto světě pak nechává řádit cirkusácké zjevy, od nichž se zdejší hrdinové i padouši liší jen v tom, že z různých důvodů nemohou dávat průchod svým niterným tužbám. Spandex byl vystřídán latexem, přičemž masky a kostýmy tu nevyznívají jako silácká brnění, nýbrž fetišistické oblečky, které marně zkouší před vnějším světem skrýt dětská traumata i dospělácké perverze, obsese a sny o nespoutané moci. Burtonův batmanovský biják ale při tom všem není nabubřele temný a vážný jako ty z nového tisíciletí. V jeho groteskní vizi je ponurost stejně zásadní jako klasická komiksová nevážnost až slapstickových rozměrů. Stejně jako zdejší svět, také jeho logika, násilí i sami antihrdinové jsou poťouchlí, teatrální, dětinsky zlovolní, ale také plní zármutku, bolesti a naivní touhy po něčem lepším. Nakonec stejně jako všechny správné vánoční bijáky i tento pojednává o rodině, sounáležitosti a spočinutí v náruči blízkých. Jen s tím rozdílem, že zdejší hrdinové o tom mohou pouze snít. (27.12.2022)