Anna Karenina
Anna Kareninová
Režie:
Joe WrightScénář:
Tom StoppardKamera:
Seamus McGarveyHudba:
Dario MarianelliHrají:
Keira Knightley, Jude Law, Aaron Taylor-Johnson, Kelly Macdonald, Matthew Macfadyen, Alexandra Roach, Domhnall Gleeson, Alicia Vikander, Emily Watson (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Mladá a krásná Anna je manželkou vysoce postaveného carského úředníka Karenina, se kterým má syna. Je oddanou manželkou a milující matkou, žije poklidným, i když trochu nudným životem. Poté, co dostane dopis od svého záletného bratra Oblonského, ve kterém ji žádá, aby mu přijela pomoci zachránit manželství s Dolly, odjíždí Anna do Moskvy. Na cestě se seznámí s hraběnkou Vronskou, na kterou na nádraží čeká její syn, charismatický důstojník jezdectva. Anna se do něj bezhlavě zamiluje a stane se jeho milenkou. Vášnivá aféra vyvolá v petrohradské společnosti skandál. Karenin se zpočátku snaží zachovat dekorum, Anninu nevěru však bere jako obrovské osobní ponížení. Hrdá Anna je přesvědčená, že má právo svou lásku neskrývat, zachází stále dál a dál... (TV Nova)
(více)Recenze (781)
Plný počet hvězd. Uznávám, že kdybych nečetl knihu a neviděl několik divadelních/filmových představení, byl bych o jednu hvězdu skromnější. Není to úplně oddechové zpracování a vyžaduje opravdu plnou pozornost. I když, na jedné straně vyžaduje, na straně druhé tu pozornost plně přitahuje. Na tomto zpracování bych nejvíc ze všeho ocenil scénografii Sarah Greenwoodové, a kameru Seama McGarveye. Jedno i druhé je skvělé. Pozadu nezůstává ani Stoppardův scénár a herecký výkon Keiry Knightley jako Anny Kareniny. Naopak, výkon Taylor-Johnsona v roli mně neseděl vůbec. Nicméně, film byl vizuálním pohlazením a dokážu jej s klidným svědomím doporučit. Tedy každému, kdo již viděl jiné, klasičtější provedení. Nebo si přečetl román - ale uznávám, že v dnešní době cca 900 stránek taky není pro každého :-) ()
Četla jsem knihu a musím uznat, že tak obsáhlé dílo se pro účely filmu zkrátilo dost dobře (i když na tom asi nebylo nic těžkého vzhledem k tomu, že je to prachobyčejné, ač geniálně napsané vztahové drama zasazené do ruské společnosti). Navíc jsou tyhle role pro Kieru Knightley přímo stvořené (Vévodkyně Pýcha a předsudek ) Celkově mě to téma moc nechytlo a možná by nebylo na škodu ten film pojmout lehce vážněji a nenechat ty herce tak přehrávat (ono to bylo záměrně, ale nesedí mi to). Je to hezké, skončí to dramaticky, je to podle skvělé knižní předlohy, hraje v tom Kiera, ale pořád to není dostatečně dobré, abych to mohla považovat za něco víc, než jen neoriginální historické drama, které se pustím večer z nudy a do týdne ho zapomenu. ()
Annu Kareninu jsem četl a Lev Nikolajevič Tolstoj do ní zapracoval řadu svých osobních postojů. Třeba to, že pracoval na poli spolu s poddanými. Co se týče jiných verzí, tak jediné srovnání mám s A. K. z roku 1997 v hlavní roli se Sophií Marceau a Seanem Beanem. Pravda je, že tady se jednalo o velkofilm a podle toho celý film vypadá. Ať už kostýmy či celková výprava. Navíc Keira Knightley je výborná herečka a mám ji moc rád. Jude Law je též skvělý herec, který zvládá opravdu rozličné polohy. Nedá se říct, že by tato klasika ruské literatury byla dílem, na nějž se člověk chce dívat pravidelně. Ono je vlastně jedno, zda se díváte na ruskou či francouzskou šlechtu. Pokaždé to bylo stejné. Tato sorta společenství měla zcela jiné starosti a podle toho i k životu přistupovala. Takové divadlo vztahů pro člověka nahlížejícího zvenčí, protože z dnešního pohledu se to dá jen těžko chápat. ()
Jak to dopadne, to jsem věděla dopředu, takže jsem se dívala jen kvůli zvědavosti na obsazení a výpravu. Výprava až dechberoucí, inscenační pojetí zarámované divadlem bylo zajímavé tak prvních deset minut, pak se z toho stala manýra. Co mi z toho zůstalo v hlavě - šklebící se Keira jako usmívající se Anna, postpubertálně působící představitel Vronského, kterému chybělo jakékoliv charisma, a pak osobitě ošklivá Ruth Wilson. Tanec a vůbec různé krásně choreograficky pojaté scény. Samotný příběh v dnešní době je již v podstatě nepochopitelný, ne že by lidi nepáchali sebevraždy, ale ty motivy bývají jinak posazené. Jo a moc se mi líbila Olivia Wilson v roli hraběnky Vronské. ()
Emocionální stránka snímku mě minula. Stěžejní prvky fungují skvěle, ale proměna jednotlivých lokací dostává na frak svou nejednotností. Když už snímek má být v kulisách, tak proč v nich nezůstane po celou dobu? Jednotlivé střídání nepůsobí dobře a kazí tak dobrý dojem s filmu. Přitom musím uznat, že některé proměny se opravdu vydařili a svou obrazotvorností posunuli děj příběhu do jiných rovin. Škoda, viděno v kině, 70% ()
Většinou bývám na začátku filmů nadšený a postupně, jak scénáristům dochází dech, jdu s hodnocením níž a níž. Tenhle film byl opakem. Zpočátku mi vadilo to panoptikální pojetí, ale postupně jsem ho akceptoval. Dostala mě jedna scéna, ve které režisér mistrně dokázal shodit náběh ke kýči. Je to moment, kdy Kitty hraje se svým nápadníkem a budoucím mužem písmenkové Domino. Dojemné, tklivá hudba, sladkobol. Až se z toho rozplakal i chlápek, který seděl nedaleko od nich a musel vytáhnout kapesník. Hudebně, vizuelně mistrovská záležitost. Ale zřejmě je třeba přečíst si tu nemožně tlustou knihu, aby jeden Annu opravdu poznal. ()
Vůbec jsem netušil, že Joe Wright pojme svou Annu Kareninu tímto způsobem. První minuty jsem nevěděl jak tenhle filmovej tvar uchopit (podobně jako kdysi Moulin Rouge), ale po pár minutách jsem si zvyknul a začal si film doslova užívat. Vizuál je naprosto úchvatný! Moc se mi líbilo zajímavé propojení divadelního jeviště a skutečných reálií. Spousta neotřelých filmových nápadů, spousta emocí, povedený soundtrack a v neposlední řadě vynikající herci. Na Keiru Knightley se nejen dobře dívá, ale opět se mi potvrzuje, že v rukou zkušeného režiséra se promění v paní Herečku. A velkou pochvalu si zaslouží i Aaron Taylor-Johnson, který svůdníka Vronckého vystřihl s neskutečným přehledem. Škoda jen, že si film neudržel tak hezky nastolené tempo z první poloviny až do konce. Třeba vidět v kině. 4,5* ()
Anna Karenina s perlou. No, problémem všech těchhle "dechberoucích" dramat je fakt, že se celý film opírá o výkon jednoho herce. Tady je to stejný případ, kdy Keira Knightley hraje sice nadprůměrně dobře, jenže sama o sobě nemůže v tom dějovém vzduchoprázdnu divákovi nabídnout víc než pompézní nudu ozdobenou právě o její výkon. A když se po dobu stotřicetiminutové stopáže nemůžu zbavit dojmu, že se na plátně stále nic zásadního neudálo, tak to není úplně dobře. K dobru je potřeba režisérovi příčíst fakt, že zfilmovat takovouhle látku bude vždycky problémem, nicméně to neomlouvá výsledek. Ten je totiž velké, nafintěné, kýčovité nic ve zlatém pozlátku. P.S. Po Mužích v naději psali všichni moralisté o hrozné české fuj fuj společnosti skrz naskrz prolezlé nevěrou. Ptám se - proč v případě nevěry v ruském impériu z konce 19. století nikdo nic nenamítá směrem ke hrozné východní nevěrné společnosti? Nebo tady už o reflexi společnosti mluvit nelze, protože se jedná o jiný žánr? Ajajaj, tak to máme opět dvojí metr....takže vyhlašuji celostátní pátrání po troše objektivity. ()
Ach... Já ho prostě žeru!! Pan Wright opět čaroval... A ty kostýmy...nemohla jsem se vynadívat! Herci taky krásní a výteční - zkrátka tento film je pastva pro duši a oči... Mě se to líbilo moc! ()
Pastva pro oči! Takhle režijně nápaditá a vizuálně nádherná kostýmní podívaná tu nebyla přinejmenším od Moulin Rouge! Některé scény jsou dechberoucí (odchod z kanceláře do restaurace natočený na jednom místě v divadle, ples /na kolikátý pokus se jim asi podařilo natočit ten nádhernej dlouhej záběr tančící Anny s Vronským?/, ohňostoj, dostihy, závěrečná vlaková scéna). Kameraman čaruje neuvěřitelně krásné obrázky, režisér srší nápady, hudba krásně dotváří atmosféru. Jo a "pan Darcy" je zde skutečně k nepoznání :-). ()
Ani ona teatrálnost, vizuální efekty a kostýmová scéna mě nepřesvědčily o tom, že se vlastně mělo jednat o srdceryvnou romanci aspirující na zdařilou adaptaci literární klasiky. Výsledkem totiž je mechanický sled událostí postrádající jakoukoliv hloubku a lidskost. A největší průser není to, že jsem v polovině usnula, ale skutečnost, že linie Konstantin Levin vs Kitty byla mnohem uvěřitelnější než postava v samotém názvu snímku... ()
Do kina jsem šla s velkým nadšením, které bohužel postupně opadalo...Velice si cením jakým způsob to bylo pojato a kolik skrytých symbolů sebou toto pojetí neslo. Nicméně je tam pomalý rozjezd - rychlý spád - pomalý konec...film se táhne, neděje se tam v podstatě nic zajímavého =( Jen jediná scéna mě nadchla nade všechno a je to pro mě od té doby scéna lásky NUMBER ONE - Domhnal Gleeson (Levin) se vyznává Alicii Vikander (Kitty) pomocí kostek - nádhera - i slza ukápla =) ()
určitě bych si to ráda přečetla a pak se na to znovu podívala..myslím, že jako neznalci mě tam pár věcí uniklo. Rozhodně oceňuji nápaditou scénu, i když trochu vyčítám, že se tohoto koncepty nedrželi po celý film. Keira je výborná, jí prostě tyhle role a historie sedí.. ()
Wrightova krasojízda pokračuje i s adaptací Tolstého. Anna Karenina představuje jeden z vrcholů knižních adaptací, kdy forma jde ruku v ruce s obsahem, monstrózní předloha se adaptuje způsobem, kdy se i ve dvou hodinách vše stihne odvyprávět a prostorů na výtky je naprosté minimum. Ano, smetlo mě to. A nesmírně se těším na další a další setkávání, protože ten film nabízí nevýslovné prostory pro analýzy horem i spodem. ()
Joe opět odvedl výbornou práci. Přesto ale nedokázal vystihnout ruskou duši, ruskou...náturu. To dokážou pouze rusové. Přestože obsazení bylo výborné našla jsem pár věcí, které mi vadily. Za prvé to byl nedostatek vášně,který byl mezi Annou a Vronským. Jelikož vášeň je náplní většiny Tolstého knihy mi tento nedostatek dost kazil pravdivost jejich hereckého výkonu. Na druhou stranu jsem byla nadšená z obsazením Levina. Myslím, že lépe ho vybrat nemohli a víceméně přesně vystihli mé představy o něm z knížky. Za druhé mi chyběl v knize zmiňovaný odpor a hnus Anny vůči Kareninovi. Ve filmu z něj udělali chudáka, který neustále odpouští své ženě navzdory všemu co dělá. V knize je tomu však docela jinak. Za třetí pak, a to už není nikterak důležité, mi nestačilo vyobrazení přerodu mladé veselé rozjančené Kitty v dospělou rozumnou ženu. Myslím, že pokud bych se na film dívala aniž bych četla knihu vyšel by mi z toho trochu jiný příběh (což mohu pouze potvrdit mojí kamarádkou a mojí mámou,které obě film viděli aniž by četli knihu a líbil se jim o poznání méně než mně). Avšak i přes všechny své chyby , které ten film měl, to bylo velmi povedené zpracování a Joe Wright společně s ostatními na něj může být právem hrdý. ()
Na Wrightovi si cením především odvahy, protože i já čekala po Pýše a po Pokání něco v podobném duchu. Že se pustí až do takové stylizace, mi nenapověděl ani trailer. Wright se kromě divadelních prken nejspíš inspiroval i starými, ještě kolorovanými výtvory ruské kinematografie, protože takovou pestoru škálou nedisponuje snad ani Ermitáž. Líbí se mi, jak výprava osciluje mezi nefalšovanými kulisami a momenty, kdy se na nějakou umělou scénu nehraje. Vrcholem je pro mě pak možná až lehce kýčovitý venkov, kde se zase vyžívá úžasně čistá kamera. Kříšťálově čisté jsou i herecké výkony, byť mě osobně spíš lákalo ono pozlátko, než děj ruské klasiky. Tady mimochodem tleskám znova, protože Wright si nehraje ani na žádnou doslovnost a k nějakému zkracování a slepování dějových linek i přes obsáhlost předlohy přistupuje sympaticky laxně. Keira jako Anna je klasicky výborná a já jsem skálopevně přesvědčená, že v korzetu a dlouhý vlečce se prochází i v civilu. Stejně tak Vronsky Aarona Taylor-Johnsona je ztvárněnej s patřičnou rozervaností. Brilantně hraje ale i zbytek a pozornosti si zaslouží naroveň s ústřední dvojicí (trojicí), což už o něčem vypovídá. Za pět. P.S.: Karenina a Wright je pár hodný filmovýho plátna, s notebookem na klíně to zážitek za čistých pět pro někoho být nemusí. ()
Milostné drama mě nijak neoslovilo. Děj se pohyboval snad jen kolem nevěry Anny a jejího osobního problémového života. Určitě Anna stojí ale za shlédnutí, především za nádherné kostými a kulisy, jen mě film prostě nebavil, protože na můj vkus tam bylo málo akce a hodně dialogů. Jinak této ruské klasice dávám 45% - dvě hvězdy. ()
tohle zpracování mi prostě nějak nesedlo... ()
Umelecká záležitosť, ktorá svojou troškou inovácie a neotrelosti opäť prináša niečo nové do žánru i do hereckej zbierky Keiry Knightley, ktorá viac než čokoľvek patrí do dobových filmov. Divadelné predstavenie a film v jednom, výprava tak prostá a predsa očarujúca, kostými nádherné, hudba pôsobiaca na vnútro diváka a herecké výkony jednoznačné a isté. Malo to v sebe poéziu sladkých i trýznivých pocitov, malo to v sebe bolesť, šťastie i vášeň. ()
Související novinky
Znáte novou švédskou superhvězdu?
Seznamte se s Alicií Vikander. Možná si teď nemůžete její obličej zařadit a marně přemýšlíte nad tím, kde přesně jste ji viděli. Takže nápověda: Pokud občas utečete mimo mainsteamovou klasiku,… (více)
Cruise vyměnil špionáž za... jinou špionáž
Dlouho plánovaný celovečerní remake stařičkého špionážního seriálu The Man From U.N.C.L.E. se od začátku potýkal s problémy. Původně jej chtěl režírovat Steven Soderbergh s Georgem Clooneym v hlavní… (více)
Režisér pro Padesát odstínů šedé?
A dohady pokračují. Tentokrát ale zdrojem není bulvár, nýbrž uznávaný The Hollywood Reporter. Několik různých zdrojů pro magazín potvrdilo, že hlavním kandidátem je Joe Wright. Dává to smysl hned ze… (více)
Oscars 2013 - výsledky
Letošní udělování cen Akademie máme za sebou. Diváci i přímí účastníci slavnostního večera zřejmě přežili ostrý humor letošního moderátora Setha MacFarlanea. Kromě tradičního vzpomínání na ty, kteří… (více)
Again projekt do školy. Fúú trochu mám halabala chaosy z tohto filmu. Akože film sa mi páčil, kostýmy boli super, herci tiež pekne hrali (síce až na niektorých hercov čo mi neprišli moc sympatickí, ale o tom potom). Za to sa mi nepáčilo prostredie, teda spôsob akým to pojali tvorcovia, akože majú rozpočet 40 miliónov dolárov a oni budú dávať v niektorých scénach pozadie z kartóna alebo z čoho to bolo :D. Viem že to bolo asi naschvál tak urobené, že aby mal divák pocit že pozerá nejaké divadlo ako keby, ale vážne mi to neprišlo nejakým spôsobom zaujímavé. Ďalej mi prišlo dosť nezaujímavé taký ten štýl jedného strihu, alebo ako to mám nazvať :D, t.j. máme jednú scénu napríklad Stiva sa rozpráva s Konštantínom v priestore kde ľudia pečiatkujú papiere a zrazu za 3 sekundy sa scéna prerobí na reštauráciu... akože wut? Ako to mám stihnúť spracovať že čo sa deje? Halóó ja som jednoduchý človek čo chce mať prehľadné a pekné strihy, nie že idem kukať film kde to vyzerá ako v divadle :D Čo by som ešte tak podotkol čo sa mi nepáčilo, že som mal niekedy pocit ako keby som muzikál pozeral (vážne som si na moment myslel že to bude muzikál) – hudbu by som tam nejakým spôsobom inak zakomponoval. Urobil by som to viac realistickejšie, lebo napríklad v niektorých scénach boli akože muzikanti čo hrali hudbu, ale pritom tam muzikanti nemali čo robiť a sa to tam vôbec do daného prostredia nehodilo a prišlo mi to také umelé. Bola tam jedna scéna ktorá sa mi akože fakt že nepáčila, a to bola scéna ako robotník skočil pod vlak a rozpolilo ho na polovicu a bolo to samozrejme že vidieť... ja...som...akurát...jedol... Fakt díky akože :D. No ale tak poďme si rozobrať postavy. Môžem napríklad začať Annou – fuuu akože budem úprimný slečna Knightleyová je veľmi pekná a sympatická čiže som s ňou nemal nejaký veľký problém, možno až pri konci keď jej začalo viac menej harašiť v hlave, ale tak komu by z takého nátlaku nešibalo všakže :D. Najviac sympatický mi bol Stiva s Konštantínom – prišli mi asi najviac takí prirodzení, najmä teda Stiva, ktorý sa veľmi snažil byť takým vtipným a snažil sa nadľahčovať situácie, Konštantín mi bol sympatický na prvý pohľad a držal som mu palce nech mu vyjde to požiadanie o ruku :D, čo sa mu nakoniec aj podarilo a mám z neho taký dobrý celkový pocit. Alexei Karenin – u neho mám zmiešané pocity. Na jednú stranu bol taký že sa o neho vôbec nezaujímam/trochu hnevu na neho kvôli tomu že sa nevenoval svojmu synovi a manželke, a na druhú stranu som ho aj ľutoval kvôli tomu že sa potom fakt snažil a aj odpustil Anne za to čo urobila a aj tak vyšiel z toho zle, respektíve nie dobre :D. Veľmi mi na ňom vadilo že vykal svojej manželke Anne, pre Boha však ste zasnúbení a máte aj dieťa spolu a vykať si budete, prečo :D? Alex Vronsky – možno je to len tým hercom, ale nejako špeciálne sa mi táto postava nepáčila, taká nesympatická mi prišla, niekedy mi prišla aj ako taký psycho milenec, ktorý je síce pekný a všetko, ale správaním je to taký agresor (čo moc asi nebol, ale taký pocit mi dával). Bolo mi ho trochu ľúto, kvôli tlaku čo bol naň vyvíjaný zo strany matky a spoločnosti a zo strany Anny – musel si vybrať, vedel čo chce, ale aj tak si proste nedokázal vybrať medzi, možno by som povedal, postavením a láskou k Anne. K ostatným postavám nemám nič také čo povedať, niektoré princezné boli také čúzy ktoré boli prispôsobivé spoločnosti, ale to asi v tej dobe boli všetky. Možno ešte Kitty a Dolly boli také fajn postavy, ku ktorým mám dobré pocity. Long story short (pardon za angličtinu v úlohe na slovenčinu :D) bol to dobrý film, s divnými strihmi, trochu psycho dejom (možno je to len režisérom, neviem nečítal som knihu), ale mám prekvapivo dobrý celkový dojem z tohto filmu. Ako správny čsfd hodnotiteľ by som dal tomuto filmu 4/5. V percentách takých 70%. () (méně) (více)