Gangy z Birminghamu

Další seriálová pecka z produkce HBO. Místo činu: Birmingham 1919. Hlavní aktéři: gangsteři s žiletkama v čepicích, IRA, komunisti, cajti a Churchill. O co jde: o kriminální byznys, politiku, boj o moc, o rodinu, o lásku... Nechce se mi pořád psát to samé: o excelujících prvoligových hercích (Kilián je hotovej Kmotr!), skvělé filmařině a sebevzdělávání prostřednictvím historických reálií (i tady hodně zkreslených, ale, komu to vadí?). Tentokrát mě asi nejvíc dostala romantická linie, sice od počátku tušená a tudíž nepřekvapivá, ale přesto s citem podaná a v důsledku strhující. S finálním twistem, který vychcaně nutí ke zkouknutí další série. P.S. Doufám, že se dočkáme i nějaké zmínky o Aston Ville.//Edit: S lehkým časovým odstupem a ve spolupráci s druhou sérií zvedám na 90. 90 % (05.10.2016)

2.série je asi o pár prolitých kapek krve slabší, než ta první, ale dohromady tvoří neodolatelně přitažlivý celek, který nová várka epizod šperkuje několika skvostnými detaily, jako je třeba postava židovského gangstera a psychopata (jak jinak, že) ztvárněná Tomem Hardym. Prve jsem úplně zapomněl zmínit muziku, což je na pěstí do držky, protože skvělý moderně rockový hudební doprovod je klíčovým prvkem celé téhle parádičky. Pecka! 86 % (21.12.2016)

To, co předchozích dvanáct dílů tak parádně budovalo, ten nešťastný třináctý poslal jednou ranou do márnice. Co to má bejt? Místo skvělé atmosferické gangsterky najednou koukám na nějaké „Panství Downtown“? (Nebo, alespoň takhle nějak si ho představuju, páč jsem ho nikdy neviděl.) Kulisy se změnily ze špinavých ulic Birminghamu a doupat Londýna na putinovsky rozlehlé sídlo uprostřed zelených luk a z gaunerů z ulice se stala šlechta. Ne, samozřejmě, nestala, byť to tak na první pohled může působit. Ale pohled tygra těm parchantům pořád nechybí, a když je potřeba, stále dokáží vytasit drápy! Přestože zklamání ze značné stylové změny časem vyprchá, dojem, že tohle prostě není ono, až do konce nezmizí. I přesto, že úchylní ruští aristokraté dělají, co můžou, a snad poprvé od Shelbyovců přebírají štafetu největších magorů na place... 75 % (21.12.2016)

Ach jo, ten konec, ten konec... ten mě zklamal! Přitom se celých pět dílů velice pečlivě a umně skládá dohromady tak, aby připravilo půdu pro zdrcující finále. Které se však nedostaví. Místo toho přijde jen velice neuspokojivé vyvrcholení a po něm ještě dalších snad dvacet minut dojezdu, které končí řádným wtf a cliffhangerem. Až při sledování této řady mi došlo, že postava Tommyho představuje vlastně jakýsi mužský ideál. Je (takřka nadlidsky) inteligentní - dokáže plánovat několik kroků dopředu, ale přitom okamžitě reagovat, když se situace na šachovnici nečekaně změní; zároveň však není jen nějakým salónním intelektuálem a vítězí i tehdy, když dojde na pěsti a zbraně; má ty nejvyšší ambice a je velice aktivní směrem k jejich naplnění; má téměř absolutní sebedůvěru - před nikým neuhne, neskloní hlavu, za všech okolností zůstává sám sebou; svoji rodinu (či spíše klan) ovládá skoro jako nějaký bůh, často i za pomoci manipulace a zákulisních intrik, ale vždy pro jejich dobro... A je už pak jen logickým důsledkem, že na základě tohoto chování mu do postele padají všechny ženy, o které jen zavadí. Ty totiž dokáží vycítit, že pod zdánlivě chladnou maskou kalkulujícího gangstera se skrývá sopka plná emocí a v konečném důsledku i srdce na správném místě. A já vlastně nevím, jestli mi ta jeho dokonalost vadí (protože není realistická) nebo se mi líbí (protože je inspirativní). Celkem dilema, vzhledem k tomu, že v průběhu děje byly ostatní důležité postavy buď zlikvidovány, nebo redukovány skoro do karikatur, a celý seriál je teď už vlastně pouze o něm... 80% (23.06.2018)

Peaky Blinders jsou nejspíš nejstylovější seriál... vůbec? Audiovizuální stránka (vysoustružená v místních ocelárnách, které daly světu i Judas Priest) je tak podmanivá, až jsem sám s lehkým překvapením zjistil, že na dějových peripetiích mi vlastně příliš nezáleží, protože všechny ty zpomalovačky, montáže a epické kamerové nájezdy za doprovodu kovově dunících songů jsou uměleckým dílem samy o sobě.  Navíc mě hodně potěšil návrat k fikci zasazené do historického kontextu, která si mě tak získala v prvních dvou sériích a později byla prakticky úplně opuštěna. Vážně jsem netušil, že v Anglii existovala regulérní fašistická strana a těšila se docela slušné podpoře. A její šéf Oswald Mosley v podání Sama Claflina je dokonale elegantní a úctyhodný šmejd. 80 %  (02.05.2022)

In the bleak midwinter... To nejhorší nakonec. Skoro by se chtělo napsat – všechno špatně! Zatímco Hardy, Anya nebo minule tak famózní Claflin zoufale paběrkují a počítají každou minutu (o zcela zbytečném cameu Stephena Grahama ani nemluvě), postavy a motivy, které mě vůbec nezajímají (Esme a hlavně neskutečně otravná Lizzie a všechny ty manželsko/rodičovské peripetie), se roztahují často přes celé díly, které zaplňují hlušinou ubrečených výčitek a prázdných dialogů. Najednou nefunguje ani ten báječně opulentní styl, pěkné obrázky se okoukají a ucourané písničky spíš serou. (Kam se ksakru poděly kytary!?!) Cillian Murphy za sebou táhne celou káru ze všech sil jako mezek, ale ani jeho vytrvalost a tvrdohlavost tentokrát nestačí. Doufal jsem alespoň v epicky krvavý závěr, ale nakonec sešlo i z něj a všechno končí zcela v intencích celé série notně uchcaně. Škoda, Tommy Shelby by si jako nejvíc cool mafián filmové historie zasloužil důstojnější pomník. Mnohem důstojnější. 60 %  (02.05.2022)