poster

Texaský masakr motorovou pilou

  • anglický

    The Texas Chain Saw Massacre

  • anglický

    The Texas Chainsaw Massacre

Horor / Thriller / Mysteriózní

USA, 1974, 83 min

Komentáře uživatelů k filmu (459)

  • MM_Ramone
    ****

    Mne osobne sa dosť pozdával aj remake tohto filmu z roku 2003, od režiséra Marcusa Nispela. Táto pôvodná verzia Tobe Hoopera, ktorú natočil ešte v roku 1974, je síce o poznanie plytkejšia, ale zato výrazne bizarnejšia a nechutnejšia. Občasné nelogické správanie niektorých postáv je zatienené vskutku nepríjemnou atmosférou, ktorá z tohto snímku takmer sála. Ťažko môže niekto spochybniť, že ide o jedno z klasických horrorových diel. "Texas Chain Saw Massacre" priviedol na svet ďaľšiu filmovú horrorovú ikonu, menom Leatherface. ****(15.9.2008)

  • POMO
    *****

    Čistokrvná, priama, nikoho nešetriaca reflexia násilia a hrôzy v tej najnaturalistickejšej podobe. Síce bez myšlienky, ale tiež bez trapných klišé a lacných nechutností. A unikátne vygradované. V meradlách žánru absolútny vrchol.(9.9.2003)

  • kleopatra
    ****

    Byl jednou jeden domeček a "... kdo do něj vejde, tomu hlava sejde, ať je to ten nebo ten ... přefiknem ho motorovou pilou". Chtěla jsem se bát, to se stalo, a i když to nebyla moje filmová tophrůza, taková scénka "dědo, bouchni" měla něco do sebe. Vlastně nemám moc co vytknout, přesto se mi slovo "lahůdka" staví v krku, takže si pomyslím JENOM "ňamka".(4.11.2005)

  • Lima
    ****

    I přes absenci krvavě naturalistických detailů naprosto brutální kousek, který nedoporučuji slabším povahám. Poslední čtrthodina je zřejmě ta nejděsivější pasáž, kterou jsem v hororovém žánru viděl. Žádné makobrozní orgie, žádné ulétávající končetiny, ale něco mnohem horšího - na samé hranici snesitelnosti koncentrovaná směs hrůzy, zděšení a jistého pocitu znechucení z toho, vidět lidskou úchylnost v té nejhrůznější podobě. Podobně intenzivní zážitek jsem měl naposledy při sledování slavné násilnické scény v Boormanově Vysvobození....(16.11.2003)

  • Gemini
    ****

    Žádná schematická vyvražďovačka, ale perfektní studie hrůzy, která s člověkem dovede (především zásluhou filmařů) zamávat i v dnešní době.(18.5.2006)

  • Matty
    ****

    Říká se, že děsivější než prvních 50 minut Texaského masakru je jenom posledních 30 minut Texaského masakru… Pozvolný úvod mě málem přesvědčil, že tenhle horůrek je zdegenerovaný nejen tématem, ale vlastní podstatou. Ukolébán do stavu potěmkinského bezpečí, sledoval jsem „starý neškodný horor“, když v tom na scénu se samozřejmostí zkušeného řezníka nastoupil Leatherface a můj z přiblblý úsměv ztuhnul. V porovnání s dnešními horory nic moc nevidíme, zato cítíme a slyšíme i to, co bychom nejraději necítili a neslyšeli. Vedro k nesnesení… Staré, trouchnivějící dřevo, mrtvolný zápach… Rozvrzaná postel, matrace nasáklé krví… Bzukot, hukot, skřípot… Kdosi v pozadí startuje motorovou pilu… Jekot! Tobe Hooper jde po zcela jiné pěšině než o třicet let později Marcus Nispel – kašle na nějakou vizuální vycizelovanost, maximálně těží ze skromných prostředků, jež měl k dispozici. Tj. nějakých 140 tisíc dolarů, 16 mm kamera, obeznámenost s případem Eda Gainea a dávná myšlenka, kterak si v panickém záchvatu proklestit cestu nacpaným obchoďákem (Hooperův pohled tehdy utkvěl na vystavených motorovkách). Neřekl bych přímo dokumentaristické, ale stejně dost syrové, nehezké a tak nějak upřímnější než současné vyvražďovačky. Tvůrci neusilují o přiblížení k hrdinům, přesněji kusům chodícího masa. Od začátku si od nich udržují odstup – myšleno obrazně i doslovně, neboť kameraman budoucí oběti s chutí sleduje z dálky, jakoby perspektivou „lovce“. Závěrečné mučení patří k těm nejméně příjemným scénám, jaké znám a byť jsem se oné nesmírné brutalitě místy bránil znechuceným smíchem, při zpětné vzpomínce mi dvakrát do smíchu není. Texaský masakr netřeba vidět vícekrát, abyste si vzpomínku na něj odnesli až do hrobu. 75% Zajímavé komentáře: Superpero, Mr.Apache, choze, Lhurgoyf(10.5.2009)

  • Isherwood
    ***

    Je to zvláštní, ale mnohem více napětí a děsivé atmosféry se odehraje ve dne. S nástupem noci totiž nastoupí i psychotický sled scén, které místo nervů drásají spíše mozek a zdravý rozum. Zmatené pobíhání po lese za rachotu „řetězovky“ snad ani tak ne, ale večeře u rodinného stolu patří k tomu nejdivnějšímu, co lze vůbec ve filmu spatřit. Střih nejen obrazu, ale i zvuku, společně s detailními záběry na oko hlavní hrdinky působí téměř až halucinogenním dojmem a výsledný efekt, kterým zřejmě mělo být znechucení diváka, je dosažen beze zbytku. Celkově pak Texas chainsaw massacre vypadá jako dvě navzájem k sobě nepasující epizody, jejichž pojítko v podobě společného názvu jaksi dostává svému významu, ale pocit vzájemné nekompaktnosti stále visí v mysli a nelze ho jenom tak odbýt.(16.12.2005)

  • J*A*S*M
    *****

    Velice intenzivní film plný násilí a špíny v osobitém pojetí Toba Hoopera. Hodně mě udivilo, že v porovnání s remakem je tohle úplně jiný film, sázející na atmosféru, která je sice vyvolávána násilným chováním kanibalské rodinky, ale na tak prvoplánově jako v remaku (všude samá krev a vnitřnosti), nýbrž pouze náznaky brutality. Tudíž divák nic přesně nevidí a fantazie může pracovat na plné obrátky, a to je mnohem horší, než když jsou nám ta střeva a krev přímo ukázána. Horror movie of the year(8.6.2008)

  • T2
    *

    To budem asi jeden z mála, čo sa pri tom nehorázne nudil, že po celý čas my to pripadlo vo svojej jednoduchosti maximálne nezáživne, moc dejovo plytké, napätie sa tiež ťažko hľadá, scénky v tme sú len scénky v tme kde skoro nič nevidieť, takže pri tom si možno treba len podriemať a po tomto vzhliadnutí si začínam doceňovať Nispelov Texaský masaker z 2003. "Jednoduché strohé až zbytočne priamočiare točenie, bez náznaku tvorenia aspoň základného konštrukčného deja." Na film som sa moc tešil a strašne moc ma sklamal. ║Rozpočet $83,532Tržby USA $30,859,000Tržby Celosvetovo $-(13.4.2008)

  • Marigold
    ****

    Neortodoxní vegetariánský horor s vůbec nejlepším hereckým výkonem starého Brůny.(4.4.2013)

  • Superpero
    ***

    Tak nevim, asi jsem divnej, ale mě to tak dechberoucí a koulervoucí nepřišlo. Samozřejmě je to lepší než ten remake. Nejsem nějakej nebojsa a u hororů made in Japan jsem většinou posranej strachy, ale tady jsem se párkrát leknul a dobrý. Prostě nechápu jak se někdo může bát když je tam minutu zabíranej oltář z kostí nebo když holku nemotorně honí v lese asi 2 minuty magor s pilou (chápu že se bojíte když ste ta holka). Všemi opěvovaných posledních 15 minut "u oběda" mi taky nic neřeklo. Prostě se jen 3 magoři furt chlámaj a dělaj držky a holka do toho řve. Tím ovšem neříkám že jsem nebyl u závěru napjatý a nefandil jí. Samozřejmě jsou tu ale i skvělé pasáže (říkám hlavně lekačky se povedly a "děda" taky není k zahození). Nejlepší ale je zvukový doprovod, něco tak nepříjemného a znepokojujícího se k filmu tohoto typu neuvěřitelně hodí. Herci jsou docela v pohodě (až na toho vozejčkáře) a ty dvě holky jsou opravdu kočky a maj takový sexy oblečení ve stylu 70. let. Ano ty dvě holky jsou největšim kladem filmu. Chápu že je tohle pro někoho neotřesitelný kult a nechci to nikomu znevažovat, jen mě to prostě minulo. Toť vše.(1.1.2006)

  • Shadwell
    *****

    Dominantní formální znaky tohohle filmu jsou následující: 1, Falešné hlediskové záběry, kdy objektiv kamery jakoby zastupuje samotného záporáka, přestože ve skutečnosti nezastupuje (proto jsou falešné). Přesto mají tyto záběry moc vytvářet napětí, protože nevíme, kdy je záběr falešný a kdy je už opravdový (kdy už se záporák skutečně dívá a každou chvíli vybafne). Na tom je postaveno spousty hororů, na strachu, monstrum je pouhým vyvrcholením („zklamáním"), jen takovou exploatační atrakcí, která rozbíjí obrané mechanismy ega (vytěsněnou hrůzu z osamocených domů v lese). 2, Dalším znakem filmu jsou detaily v momentě, kdy bychom se potřebovali zorientovat, protože probíhá nějaká znepokojivá událost, a my prosíme kameramana, aby nám zprostředkoval celek, abychom viděli celou událost z dálky nebo nějak přehledně, ale on nám to chytře neumožní, a dostává nás tím do stejné situace, v jaké jsou postavy - tím se s nimi identifikujeme, respektive s tím, v jaké prekérní situaci se nachází. 3, Některé střihy u konce (hlavně „andaluské“ oči svázané hrdinky) nemají daleko k promyšlené montáži ze slavné scény ve sprše z Psycha. 4, Film poskytuje dostatek znepokojivých úhlů kamery a neustále něčím překvapuje (např. různé podhledy za jdoucími postavami), třebaže máme zřetelně co do činění s lacinější 16 mm technologií. Tím uděluje lekci všem filmařům, kterak vytěžit z mála hodně. 5, Film pracuje nadvakrát s dvojitou komunikací (interakcí) s divákem – (i) plátno nás chce ovládnout a vyzývá k návštěvě, (ii) ale zároveň nám tvrdí, že události filmem popisované jsou podivné a svým způsobem neobvyklé. To divák (iii) touží přirozeně proniknout do příběhu, ale (iv) stejně tak se tomu brání (kdo by se chtěl octnout v prostředí naštvaných hixploitationerů, rozuměje svérázných amerických buranů). 6, Horory bývají pokládány za cosi pokleslého, třebaže se řada z nich na rozdíl od apolitického idylického mainstreamu angažovaně vyjadřuje k okolnímu dění (Vietnam, zrovnoprávnění černochů, konzumerismus). Tenhle říká něco ve smyslu, že pokud se nepřestaneme chovat špatně ke zvířatům, skončíme jako oni (v druhým plánu vypovídá o kapitalistické spotřební jateční ekonomice) - a ty jatka budou o to bolestnější.(6.10.2008)

  • mandes

    rozpočet : ? tržby americke : $30,859,000(23.1.2007)

  • Bluntman
    *****

    LFŠ 2009 Jednou provždy a naposled: je to EXPLOITATION, přesněji HIXPLOITATION. Je nesmyslné filmu vyčítat, že nemá atmosféru a nevyvolává strach, "pouze" pocit znechucení a šoku, když to jsou základní charakteristiky exploitationu. A ty naplňuje Hooperův první a zároveň nejlepší film dokonale, až natolik, že se stal základní protézou celého jednoho žánru - exploitationu - a jednoho z jeho mnoha subžánrů - hixploitationu, ve kterém hrozbu představují burani z Jihu. Není pravda, že TEXASKÝ MASAKR MOTOROVU PILOU nermá myšlenku, jen to chce znát dobový kontext (válka ve Vietnamu, republikáni u moci, liberálové - hippies), protože se vypovídá néco o strachu z neznámého, nebezpečí, které může přijít z Jihu a subkultuře hippies, která si blízkost a nebezpečnost hrozby pořádně neuvědomuje. Nebýt ideologického pozadí, i tak dám plné hodnocení, protože se jedná o velice nepříjemný zážitek, který nejdřív diváka téměř ukolébá pomalým tempem filmu (úvodní půlhodina), aby pak onen kontrast a probuzení se do noční můry bylo působivější, přestože se s explicitním hnuse nepracuje, ale nevolnost vyvolává především paradokumentární forma (blízká dokumentárním záběrům vídaným v televizi) s roztřesenou kamerou s vysokým zrnem a posílenou zvukovou stopou. Jen škoda toho, že dnešní diváci - posíleni jistými substancemi - vnímají TCM jako trash, jak dokázala půlnoční projekce s francouzským dabingem a českým voice-overem do sluchátek. Myslím, že by potřebovali střet s ikonou žánru - Leatherfacem. 10/10(18.2.2007)

  • tron
    ****

    „Proste to musíme robiť, aj keď sa nám to nepáči.“ Tobe Hooper, Leatherface, Kim Henkel, vozíčkar, cintorín, bitúnok, večera, dedko cucajúci krv, kladivo, šofér kamiónu, metla, šéfkuchár... Kultová, ale neatraktívna, vyčerpávajúca a nepríjemná exploitation/hixploitation záležitosť o tom, že Texas je plný šialencov, kanibalov a šialených kanibalov. Nízky rozpočet je až priveľmi nízky, proste to vyzerá lacno a odpudzujúco. Paradoxne ale práve enormná nízkorozpočtovosť tomu dáva nezameniteľnú naturalističnosť, živočíšnosť, naliehavosť. Každopádne, nikdy som tomuto filmu neprišiel na chuť a videl som ho len raz v živote. Je pôsobivý, ale moja srdcovka to vážne nie je. Trojka s Kenom Foreem (1990) a Nispelov remake (2003) ma bavili o čosi viac, ale dávam im "len" 60%, kým originálu dávam 80%, hoci ma bavil menej. Tých 20% navyše je za jeho kultový status a za to, že je viac "psycho" a dlhšie mi trvalo dostať ho preč z hlavy. Alibizmus? Neviem... Možno.(25.6.2006)

  • movie
    ****

    Poměrně dost dost drsný, ale zvyknete si a pak se na tek film začnete koukat i z trošku jiný stránky.(11.6.2002)

  • Flipnic
    *****

    Rozhodně jeden z nejlepších horrorů všech dob, zakládající vlnu exploitation. Parta mladých lidí se dostane do spárů šílené rodiny s hlavní ikonou i dalších pokračování a verzí, Leatherfacem. Osobně si myslím, že se jednalo o zázrak, že se Hooperovi tento film natolik povedl spíš nějakolu náhodou, protože nikdy již nic takového nezopakoval. Každopádně věk-stáří filmu, úchvatná vizuální stránka filmu, temná a realistická atmosféra, závěrečné nekonečné týrání poslední oběti ... to vše dělá z filmu kult svého žánru. Film působí dojmem skutečnosti a realističnosti a i když brutálních scén přímo před kamerou není příliš, násilí a teror zmnohonásobují dechberoucí dojem z tohoto kdysi těžce kritizovaného filmu, který je dnes inspirací mnoha horrorových tvůrců. Poslední dvě verze se sice podle mne povedly, ale původní Texasský masakr je a bude jen jeden...(12.12.2007)

  • Slasher
    *****

    Možná největší psycho v hororové historii... buranská rodinka, jištěná zaostalým, pomateným a neohrabaným dementem pobíhajícím s motorovou pilou a něčí skalpovanou tváří přes obličej? Paráda.(15.7.2006)

  • EdaS
    *****

    Největší síla původního Texaského masakru je v jeho realističnosti a naléhavosti - podobně jako v Boormanově Vysvobození. Náhlý atak hrozivého monstra je stejně nečekaný jako uvěřitelný, děsivý a krutý. Žádná sofistikovaná zápletka, žádné neuvěřitelné zvraty, jen masakr. Tenhle film je jako rána palicí mezi oči.(17.1.2007)

  • RHK

    Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire.(17.11.2009)

  • DaviD3141
    ****

    „RÁD DOSVEDČÍM SPOLOČENSKÝ VÝZNAM TOHTO FILMU NA KTOROMKOĽVEK SÚDE.“ – Stephen King. ___ Príbeh, voľne spočívajúci na brutálnych zločinoch sériového vraha Eda Geina, nemôže byť jednoduchší. Jedno po druhom odchádzajú deti do susedného domu, kde podstupujú strašnú smrť v rukách Leatherfacea, jediného tradičného hororového psychopata, ktorého hrozivú prítomnosť nezmenšuje ani zverejnenie portrétu v populárnych novinách. On však nie je jediným psychopatom vo filme. Nezvyčajne (ale nie výnimočne) tu vraždí celá rodina. Hoci to vyzerá prehnane, je to v dokonalom súlade s extrémnou a nekompromisnou víziou režiséra Toba Hoopera, ktorý vytvoril početnú rovnováhu (hoci iba na krátky čas) medzi lovcami a korisťou. Dôležitejšie však je, že film autoritatívne ohlasuje prítomnosť takých miest v Amerike, kde podobní vrodení úchylní šialenci môžu prežiť celý život v štruktúrovanom sociálnom poriadku. Blázni na úteku, či sérioví vrahovia sa musia zo spoločnosti buď celkom vyčleniť, alebo musia zatajiť svoje vlastnosti. Hooper tu vytvára funkčnú otvorenú skupinu, ale natoľko vychýlenú od našej predstavy spoločnosti, že si neuvedomuje základné pravidlá; preto jej členovia nemajú slabosti vrodené iným vrahom, ako je potreba ostať neidentifikovaným alebo zabiť niekoho špecifického. Ak neberieme do úvahy jeho technické nedostatky, ešte stále predstavuje najmučivejší a najdesivejší film, aký sa kedy nakrútil. ___ Uvedenie The Texas Chain Saw Massacre - snímke kľúčovej pre ďalší vývoj hororového žánru, rovnako ako komerčne nesmierne úspešného podniku - prebudilo mnohé spory a následné zákazy, a to najmä vo Veľkej Británii, kde sa práve rozbiehala kampaň proti brutalite a obscénnostiam vo videofilmoch. Hooperov snímok je esenciou vizuálneho násilia jednej éry. Bol uvedený v Cannes, kópiu drží vo svojich zbierkach Múzeum moderného umenia v New Yorku a kritičku Carol Cloverovú inšpiroval k slávnemu knižnému premietaniu (Men, Women, and Chain Saws; 1992). Preslávenosť filmu určilo niekoľko vecí. The Texas Chain Saw Massacre otvára prehlásenie, že snímka je založená na skutočných udalostiach, čo jej dodáva punc dokumentu. Tobe Hooper v niektorých scénach (spravodajstvo o vykrádačoch hrobov, obrazy zmätených obetí prchajúcich sporadicky presvetľovanou nocou) skutočne narážal na „kariéru“ sériového vraha Eda Geina, ktorý inšpiroval tiež Psycho (1960) a The Silence of the Lambs (1991). Hneď prvá akčná scéna filmu naznačuje, že pôjde o kombináciu dvoch subžánrov „slasher“ a „splatter“; avšak Hooper oboje prekračuje. 85%(30.12.2011)

<< předchozí 1 2 3 4 7 12 18 23
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace