Liga spravedlnosti Zacka Snydera

Kdyby mi bylo 16, tak bych musel být naprosto nadšený. Je to skutečně rozpohybovaný komiks, kde i všudypřítomný digibordel má své opodstatnění. Ale z hlediska jakýchkoliv filmařských kvalit je to nudný, nenápaditý snímek. Je naprosto fascinující, co s tím materiálem Zack Snyder provedl, což je dobře vidět právě na detailním srovnání s předchozím filmem. Které části filmu vystřihl, kterým dal prostor. Takže - vystřihl hodně mluvení, díky nimž jednotlivé scény lépe plynou, přidal naopak zpomalené záběry plné epického pózování. Fakt mě dokonale irituje ta jeho režie v kombinaci se střihem, takže výsledkem je dílo, které nestaví na příběhu, ale na jednotlivých epických "scénách", vlastně ne scénách, ale jednotlivých záběrech. Ano, chápu, mnoho z těchto záběrů by se dokonale vyjímalo jako jednotlivá políčka v komiksu a zřejmě to byl záměr, natočit rozpohybovaný komiks, jen říkám, že je to otravné. Tohle není komiks, ale film! Jenže tak jako třeba Dan Brown končí každou dvoustránkovou kapitolu nějakým cliffhangerem či punchlinem, což strašně narušuje plynutí příběhu, tak i Zack Snyder má tendenci ukončovat každou scénu nějakou hláškou a ustavující záběr používá vždy až právě na konci scény, takže místo jednolitého děje je tu shluk kratičkých epizod, ve kterých herci nemají co hrát, protože než se nadějí, tak je konec scény, všichni musí hrdinsky zapózovat, a už jsme zase někde jinde. Ugh, to se fakt nedá. Přitom tímhle strašným neduhem "Whedonova" verze netrpí, jednotlivé scény vnitřně mnohem lépe plynou, nejsou tak prvoplánově stavěné na (vizuální) efekt), takže víme stoprocentně, že tohle je čistě Snyderova "zásluha". No tak gratuluju. _______ Přesto je tento film pozoruhodný, a to právě ve svém srovnání s "původní" Ligou spravedlnosti z roku 2017. Kdy jindy má divák možnost tak skvěle nahlédnout pod pokličku fungování hollywoodské mašinérie a zhlédnout dva docela fundamentálně odlišné filmy, které ovšem oba vznikly z jednoho zdrojového materiálu? Všechna čest střihačům, co dokážou za kouzla. (24.03.2021)

Ten film by chtěl sestříhat... Každopádně na to, jak je to ukrutně dlouhatánský film, jsem se nudil "jen" někdy uprostřed, jinak to poměrně slušně sviští. Liga spravedlnosti má skvělou akci (řekl bych celkově lepší než původní verze) a příběh dává konečně nějaký ten smysl... i když pořád není nijak zvlášť zajímavý. Ale na superrhdinskou komiksárnu pohoda. Jenže stejně jako předtím jsou i teď největší problémem příšerné postavy. Místo aby byly hlavní postavy tím tahounem (stejně jako se to povedlo Marvelu, kde se stali třeba takový Iron Man a Captain America postupně pojmem), tak jsou v lepším případě docela OK, v horším případě trapní. Nejhorší je tu Cybrog, který vypadá i po tomhle remasteru příšerně. V komiksu je to občas vynikající postava, tady je to neuvěřitelný fňukal. V komiksech je jeho příběh často mnohem tragičtější (což se divím, protože Snyder se snaží mít všechno co možná nejtemnější), ale přesto dokáže z toho vyjít jako borec. Tady je jenom borec jakoby v těch svých superschopnostech, jinak osobnostně je na profackování. Dále je tu Flash, který je stejně jako ve verzi od Whedona podivný autista, ale opět jsem s tím byl tak nějak smířený. Má tu navíc pár fajn scén a vtípků, ale zároveň taky příšerně trapnou scénu se záchranou holky z auta (a nezajímá mě, že je to narážka na komiks... natočený je to prostě strašně). Celkově je tu díky většímu prostoru i víc hlášek, dialogů či celých scén, které jsou prostě WTF. A co se týče ještě postav, tak i ta motivace padouchů je jakoby logičtější... ale pořád prázdná a klouzající po povrchu. Víme, že Steppenwolf nejdřív Darkseida zradil, a teď mu to chce děsně vynahradit... Jenže proč? Proč najednou ta jeho názorová změna? Sorry, ale když o něm a té situaci pořádně nic nevím, tak mi nestačí ty jeho lesklý očička, abych s ním nějak sympatizoval. Jo a Martian Manhunter patří taky k další řadě trapasů v tomhle filmu (to vydávání se za Loisinu tchýni, aby ji uklidnil, je divný a v konečným důsledku totálně creepy). Každopádně akce fakt dobrá. Bohužel často totálně mimózní.  (5/10) (12.05.2021)

Minulou středu jsem poslouchala asi pět hodin v kuse osmiminutovou techno skladbu pořád dokola a byl to věru více stimulující a produktivní večer než donutit se vydržet tento film až do konce a nezačít místo toho náhodně googlovat odpovědi na všechny věci, co mě kdy v životě zajímaly, například kteří z mých oblíbených německých herců se narodili ve východním a kteří v západním bloku a nebo jestli jde někde sledovat Místo činu v originále. (Fun fact: Daniel Brühl se narodil ve Španělsku.) P. S.: "Perhaps next time we will watch this man climb stairs for 10 hours." (21.03.2021)

Skvělá vize vykoupená bolestí. Ať už Snyderovou osobní nebo vpravdě těžko pochopitelným soubojem se studiem, protože v Lize spravedlnosti Zacka Snydera - kterou nemá smysl označovat za prodlouženou verzi, protože je to až na pár scén úplně nový film - není vlastně nic, co by mělo producenty děsit a tlačit k přetáčkám. Jistě, je to dlouhé. V rámci toho, že Snyder mohl tentokrát cokoli, možná často i nad rámec původních plánů. Ale nenudilo mě to ani minutu. Kostky totiž mohou být vrženy jen pokud jdeme s postavami, které nás upřímně zajímají. A Snyder si tu dává sakra záležet na expozici všech. Každý je důležitý, každý má svůj příběh. Včetně v kinoverzi ukrutně nezajímavého Cyborga. Pokud jde někdo jen po akci, bude se u téhle verze nudit. Snyder miluje, podobně jako Ridley Scott, měřítko. A velký moment nutně neznamená velkou akci. V tomhle mi v dobrém slova smyslu Liga spravedlnosti Zacka Snydera připomíná jeho Watchmeny. Téměř každý záběr je vypiplaný k dokonalosti a je to především pečlivě poskládaný příběh, kde jsou emoce stejně důležité jako činy. Právě proto mě Liga dokázala strhnout, i když jde v rámci dramatického oblouku vlastně jen po cestě vyšlapané původní verzí. Opravdu se tu všechno jeví lepší. Střih, hudba, práce s gradací i napětím. Jen některé triky drhnou, ale to je drobnost. Málokdy se povede, aby s velkým očekáváním přišel tak velký film, který vše ustojí. Se závěrečnými titulky pak kromě nadšení přichází i smutek. V prvé řadě proto, že jsme si zatím nejsilnější DCEU zářez nemohli užít v kinech, kde by tomu IMAX (neboli v televizi oldschoolový 4:3) formát slušel mnohem více. A hlavně - konečně jsou karty rozdány správně a nikam to nejspíš nepovede. Což je prostě škoda, protože je patrné, jak skvělá série by nás mohla čekat. Ale třeba, třeba se Warneři rozhodnou jít dál touhle cestou. Přál bych si to už kvůli skvělému castingu, tahle silnou sestavu se málokdy povede dát dohromady. 90% P.S. Pocitově jsem to vnímal spíše jako fantastickou minisérii než film. Což je dáno jednak rozdělením na kapitoly a také rozmístěním příběhových vrcholů. Váhám ale, jestli je můj pocit ovlivněn strukturou samotného díla nebo zkrátka jen faktem, že dnes seriály vypadají podobně velkolepě a cokoli delšího než dvě hodiny mi vnitřně evokuje seriál. Kdyby dnes člověk například poprvé viděl prodlouženou verzi Pána prstenů, možná by z ní měl velmi podobný pocit. (18.03.2021)