The Matrix Resurrections
The Matrix Resurrections
Matrix Resurrections
Matrix Resurrections
VOD (3)
Obsahy(2)
Vraťte se do světa dvou realit: každodenního života... a toho, co se za ním skrývá. Aby Neo skutečně poznal sám sebe, musí znovu následovat bílého králíka do Matrixu. Neo už samozřejmě ví, co má dělat. Co ovšem netuší je, že Matrix je nebezpečnější než kdy předtím. Déjà vu. (Magic Box)
Recenze (1 187)
Popravde po nic moc ukazkach jsem toho moc necekal, navazovat na takovou kultovku po tolika letech je o hubu a pri spouste podobnejch pripadu si na tom tvurci solidne nabehli, jenze tohle je kurva Matrix. Jasne, dil je to v podstate zbytecnej, uvodni prekombinovana smeska starejch zaberu, kecech o videohre a podobne je lehce mimo a vlastne jen zdrzuje od toho hlavniho deje, navic Reeves fakt neni herec, kterej by utahnul nejakou charakternejsi roli, ale kdyz uz se to konecne rozjede, tak to jede az do konce. Misty dej moc nedava smysl, misty to je trochu usmevny, ale po celou dobu to paradne bavi, triky jsou spickovy, souboje skvely, takovej mix nostalgie a fajn novejch napadu, herci sympaticky (akorat Harris se sem fakt nehodi) a ja proste prestal resit tu hromadu veci, ktery by se daly zkritizovat a jen se dobre bavil. Dalsimu dilu bych se uprimne ani moc nebranil, precijen kolik posledni dobou vznika dospelejch akcnich sci-fi. ()
// Nenávidím ten film. Tedy aspoň něco takového se mi honilo hlavou prvních zhruba 45 minut, kdy se Lana Wachowski snažila být co nejvíc self-referenční a meta, zatímco její film připomínal parodii na Matrix nacvičenou v ochotnickém divadle. Jenže. Pak se to zlomí a rázem se vracíme aspoň částečně k tomu, co známe z původní trilogie. Rázem to začíná dávat smysl, začínají se tam dít zajímavé věci a Matrix tak, jak ho mám já osobně rád, se vrací. S ošoupanějším vizuálem, o několik úrovní horší akcí a pár myšlenkami, u kterých se pořád nemůžu rozhodnout, jestli jim fandím, nebo ne. Jako celek se mi to spíš líbilo, jakmile to ale začnu srovnávat s předchozími díly, nebo se to někomu snažím popsat, začne to hrozně moc padat a mně dochází, jak je ten film v mnoha ohledech protivný. Chytře vystavěný, výborně napsaný a jednoznačně odvážný (takový fuck off fanoušci a potažmo i Hollywood dlouho nedostali) – nicméně pořád strašně protivný a ve výsledku vlastně dost zbytečný. Znova si ho dám až po opáčku původní trilogie, a pak asi budu definitivně vědět, kam si ho mám zařadit, momentálně jsem ale ve stavu, kdy se o novém Matrixu raději nechci vůbec bavit. ()
"Budete to milovat, nebo nenávidět, ale chladnými vás to nenechá." Chladným ne, zato zpruzelým solidně. Úvodní meta-část byla i celkem slibná, divná, místy vtipná a na zvědavost, kam se to dál vyvine. Jenže zbytek trapný, recyklovaný a levný shit. Už dvojka a trojka nebyla žádná velká výhra, ale tohle... ztráta času, totál brak. Fakt nechápu proč ten celý odkaz tímhle stylem pohřbít. ()
"Jako každej monočlánek jsem tehdy předstírala, že žiju." A je to tady. Hurá. Matrix je zpátky. Je úplně stejnej, pouze genialitu nahradila demence, zábavu "frajerský" pomrkávání nad odkazy minulosti a napětí neskutečná nuda. Já pro to mám pochopení. Vydělávat se musí a když chybí nový nápady, tak se recyklujou starý. To je jasný. Ještě horší je, že Larry přišel o koule a podle toho film vypadá. Já jsem ale optimista, takže pevně věřím tomu, že po čase se transformuje ve veselý nebinární avokádo Otu a zase mě bude bavit. Moc bych to mu/jí/onomu přál. ()
Nevadí mi vůbec, že je to meta, vadí mi, že to vypadá lacině jak televizní seriál, je to strašně nenápaditě natočené, akční scény mají mizernou choreografii a vůbec mě to nestrhlo nebo nenapnulo. A vlastně mě to nezvládlo ani naštvat. Wachowskis byli/byly před dvaceti lety děsně cool. Ale to už je fakt dávno. ()
Nebojím se prohlásit, že Matrix byl jeden z těch velmi zásadních a vlivných kousků filmové historie. Ať se filmoví kritici postaví třeba na hlavu, ale v mých očích stejně jako Občan Kane poprvé představil kdysi nevídané triky s kamerou a mizanscénou, tak Matrix servíroval dosud neviděné vizuální orgie a akční scény. Matrix vyčníval také tím, jak na poměry popkornového blockbusteru dokázal být chytrý (a neotravujte mě s tím, od koho a jak se inspiroval). Osobně jsem také zakrytým fanouškem prvního pokračování Matrix Reloaded, takže tímto monstrózním úvodem chci říct, že u mě byly splněny všechny předpoklady pro to, aby se mi čtvrtý Matrix líbil. Jako samostatný film je Resurrections ještě vcelku zábavná jednohubka na úrovni sezónních marvelovek, nicméně jako pokračování kultu katastrofálně selhává. Čtvrtý Matrix, ač dějově navazuje a těží z předchozích dílů, je dočista jiný film. Není to ten chytrý blockbuster s hrstí zajímavých myšlenek, nedokresluje příliš zdatně fikční svět původní trilogie a nevzdává ani dostatečný hold známým postavám. Osudovost, která dávala ohromnou sílu charakterům Nea a Morpheuse, mýtičnost Vědmy a Architekta, temnost a zloba agenta Smithe - nic z toho se nedaří zopakovat. Dokonce i ty akční scény jsou na dnešní poměry průměrné... Zkonzumovat, zmačkat a zahodit. 5/10 ()
Velmi se mi líbila první půlka, kdy ten film mísil velmi cheezy symboly a ikony a pomalu se ponořoval do dlouho opuštěného světa Matrixu. Druhá půlka už byla slabší, protože se nepodařilo vybudovat nic jiného než další metapříběh v době, kdy i každý tupý marvelácký blockbuster hází metabomby jednu za druhou, takže to samo o sobě už nemá moc čím chytit - nový Matrix je jen o Matrixu, což je škoda. A když už, čekal bych komplexnější a ostřejší sebereflexi, která třeba zajde za otravnost fanoušků žadonících o pokračování (jsou vůbec nějací?) a vyjádří se k tomu, jaké je pro trans autorku být kooptována fašisty a alt-right trotly, což je bohužel realita odkazu Matrixu ve společnosti. Závěrečnou cca půlhodinu jsem pak pospával, protože akce je nejslabší část filmu. Nesmírně mě mrzí, že se na tom skvělém rozjezdu nepodařilo nic vystavět. Nakonec jde hlavně o stvrzení, že se to světa Matrixu nebylo potřeba vracet. Nemyslím si, že to platí univerzálně - ten svět má co nabídnout. Ten důvod ale Lana nenašla, takže tenhle konkrétní návrat je trochu trpký. ()
Není to ani, co jsem nečekala, ani co jsem čekala. Je to prostě strašně dlouhý film o lásce, ale i o tom, kterak i z vyčerpané dojné krávy chtějí vymáčknout i poslední kapičku, a tak se ta dojná kráva chce trochu pomstít... a trochu jim do toho posledního mléka nasere. Začátek se mi moc líbil, ale pak to šlo jen dolů. Přestalo mě to tolik zajímat, akce a přestřelky nestály za nic a předchozí skvěle podané osobní drama bylo tytam. Asi by se mi víc líbilo, kdyby tam bylo víc kritiky a míň té nudné akce. ()
Než se k novému Matrixu víc rozepíšu v recenzi, odložím si tady alespoň pár prvotních poznámek, protože mi to nedá spát. Resurrections předně nejsou bůhvíjak hezký film, dokonce je s ohledem na akci, některé efekty a obecně styl vyloženě nevzhledný, ošklivý, odpuzující. Připomíná zombie sešitou z tlejících kusů původní trilogie, série okázalých rekonstrukcí týchž scén a za únosnou hranici hypertrofovaných atrakcí typických pro předchozí filmy (bullet time). Při sledování jsem si říkal, že zatímco matrixovská trilogie působila přelomově jak esteticky, tak myšlenkově, tak čtyřka naplňuje více méně jen to druhé a jinak vyhlíží jako odfláknutý sajrajt. JENŽE. S ohledem na nezvykle otevřenou reflexi studiových praktik v úvodu filmu nakonec nemůžu jinak než tuhle rozrušující estetiku digitálního humusu chápát jako součást autentického vzdoru, který film představuje vůči dominantní hollywoodské praxi sequelů a sériově provázaných franšíz. Zatímco například marvelovky taky dávají najevo svoji ukotvenost v rozsáhlejších univerzech a sebereflexivně vtipkují na svoji vlastní adresu, ve finále nikdy nerezignují na opojnou spektakulárnost. Resurrections jsou v tomto ohledu důsledně a dost ojediněle podvratné, protože jednak znemožňují klasickou identifikaci s hrdiny a zároveň kladou odpor i na rovině atrakcí. Je to podle mého dané i tím, že posun od trilogie k čtvrtému dílu je zároveň posunem od postmodernismu k metamodernismu. Což mimo jiné znamená nejen hypersebereflexivitu nebo odklon od ironické distance k větší míře upřímnosti a sentimentu, ale taky odlišný akcent na recyklaci a pastiš. Ta v metamoderním umění není spjatá jen s přebíráním a přetvářením existujících motivů, ale také s jejich materialitou a úsporností. Recyklace tak v tomto duchu souvisí s ekologickou recyklací různých materiálů, vyhýbá se plýtvání a naopak míří k šetrnosti. Pokud tedy Matrix působí jako oživlá mrtvola, která dost bezprecedentně kombinuje záběry přímo vzaté z předchozích filmů a znovu navštěvuje tytéž kulisy a scenérie, jde právě o recyklaci v tomto metamoderním smyslu. Jde o manifest NERŮSTU, který vzdoruje expanzi a nekonečné výrobě dalších a dalších pokračování - ne tím, že jejich výrobu úplně odmítá, ale protože staví do popředí jejich recyklovanost. Čtvrtý Matrix tak představuje jakousi subverzivní odvrácenou tvář nových Abramsových Star Wars, které fanouškům znovu vypravují totéž a dodávají povědomé fetiše, ovšem dělají tak stylem, který plně podléhá korporátní logice Disneyho. Matrix Ressurections je oproti tomu otevřený fakáč současnému studiovému systému, který ale zároveň svůj svět nesmírně zajímavě přetváří a posouvá jej k novým filosofickým rámcům. A pro mě naprosto překvapivě má z poslední doby nejvíc společného s dalším metamoderním filmem Annette nebo podzimní sezónou brněnského HaDivadla. Ale o tom podrobněji až jindy. ()
Pane jo, to jim to sponzoroval nějaký výrobce malých hrnečků na kafe? Jinak si musím pořád připomínat, že nesmysly existovaly vždycky, není to tak, že by se ty naše objevily jen tak a najednou. Stejně jako je to vždycky smutné, když se pořád dokola ukazuje, že talent nebyl talent, ale náhoda. Aby mohl tento příběh dávat divákovi smysl, musel by mít film tak osm hodin. Za jedno se tam extrémně moc mluví a skoro nic z těch důležitých věcí se neděje mimoslovně. Musela jsem se chvíli zamyslet, jestli tím trpěl i první Matrix. Určitě ne tolik jako dvojka a trojka, ale nejspíš trošku jo, nicméně tam to "nevadilo", protože se tam mluvilo o vztazích a skutečnostech, které už byly ustanovené a kterých byli diváci ve filmu svědky a nebo jako legitimní "character development", takže tolik neškodilo, že si sem tam někdo zamonologuje. Tady jenom Keanu toporně reaguje dead-inside výrazem na nekonečný proud popisu věcí minulých a vysvětlování věcí současných a v jeho novém příběhu se tak vlastně nic neděje. Vztahy se Smithem a terapeutem jsou bezvýznamné, já jsem neviděla, čím si spolu prošli, pro mě jejich "konflikt" nebo "dualita" nic neznamenají, protože si tento film nedal žádnou práci, aby to vybudoval. Cokoliv řekne nový Smith je prázdné a směšné, protože si svou pozici oponenta ničím nezasloužil, ničím se sám nevyznačuje, a odkazuje se výsostně jenom na věci z ostatních filmů. To prostě nestačí. Navíc Keanu ani není hlavní postava, protože je celou dobu pasivní, tou je spíš ta modrovlasá holka, jenomže ta už vůbec nemá žádnou vlastní agendu, funguje jenom jako chodící expozice. Merovingianovy výkřiky o tom, že dřív bylo všechno umění lepší jsou potom vyloženě na ránu, klasická známka tvůrce, který absolutně ztratil půdu pod nohama a nemá co svým dílem vyjádřit kromě výkřiku, že "we live in a society". Připomíná mi to Shyamalanovo fňukání, že dřív lidi chodili do kina na jeho super cool smart ultra surprising filmy a dneska už chodí jenom na stupidní komiksovky nebo co hůř jen doma koukaj na virální videa a mozky nepoužívaj, takže "chytří" filmaři jako on a jejich nové výtvory neprávem upadají v zapomnění. No a už jsem zase sama sebe vyhecovala k totálnímu rozčílení, proč já se na ty filmy dívám, když vím, že se mi nebudou líbit. ()
Matrix: Déjà vu. Nečekaně mě to bavilo, dokonce víc než kdysi trojka. A to přes to, že jde o jakýsi přízračný poloremake, který postrádá vizuál původní trilogie, revoluční nebo aspoň wow efekty (nedostaneme pořádně ani ty staré) i akční orgie (akce je tu tragicky nevýrazná) ani Fishburnea s Weavingem v jejich ikonických rolích. Pořád ale na člověka dýchne ten mýtus, romance Nea a Trinity a bavily mě všechny ty odkazy, posuny a metakomentáře i Harrisův záporák. Žádná revoluce, jen nostalgie a blockbusterová podivnost roku. ()
Snad ještě nikdy v životě jsem se v kině nesnažila jít filmu víc naproti. Matrix je co původnosti látky de facto jediná originální sága, která vznikla kolem třetího milénia. Ač se samozřejmě do jisté míry jedná o syntézu různých filosofických či náboženských idejí a půjčuje se z mnoha komiksů či filmů, dokázala přinést něco zcela novátorského. První díl je fantastický i po letech a pokračování stále mají své kvality, byť v nich začali sourozenci mudrovat až příliš. O 22 let později tu máme sebereflektivní Lanu, která se rozhodla zcela explicitně a drze komentovat fandom, který kolem ságy vzniknul, posmívat se praxi hollywoodských studií nebo ironizovat různé výdobytky moderního světa. Bohužel to funguje jen občas, místy je to spíše trapné až směšné. Reeves i Mossová sice mají pořád velké charisma, svět je to pořád do jisté míry vzrušující, jenže kde je nějaká nápaditá akce, lepší prokreslení vedlejších postav nebo budování napětí? N. P. Harris je bohužel miscast dekády, ostatní herci jsou jen výprodej ze Sense8 a nového Morfea je tam až příliš málo. Neo byl sice až šestou verzí Vyvoleného, ale já bych to už nepokoušela a o další díly se rozhodně nesnažila. Lana je liška podšitá, a proto nám premiéru naservírovala do týdne, kdy křesťanský svět slaví narození mesiáše, ale ten filmový měl zůstat mrtev. ±70 %. [Kino, 2D s titulky] ()
Resurrections nie je vôbec zlý film. Najviac mu ubližuje polovičatý casting, kde scenár musí vysvetlovať, prečo je niekto ten istý po 20-tich rokoch, a niekto sa len podobá. Kritika hodnotovej krátkozrakosti Hollywoodu, zelený prúd mesta IO-n, a dôraz na filozófiu namiesto akcie ma zaujali po väčšinu stopáže. Problém teda nie je vo filme ako takom, ale asi jednoducho vo fakte, že sme všetci starší o 20 rokov, prešli sme určitú cestu, a v tomto bode našej cesty už hľadáme niečo iné, než kedysi. Film veľmi trafne pomenováva, že "Bullet time" už nestačí, a musí vymyslieť niečo nové, niečo viac - pokial som to ale správne vnímal, štvrtý Matrix nepriniesol nič nové ani na poli akcie, ani na poli myšlienkových pochodov. Až možno na to, že už zďaleka nie je tak technofóbny, a zdôrazňuje zlatú strednú cestu medzi prírodou a technológiami. ()
Prvý Matrix je kultová klasika, ktorá doteraz vôbec nezostarla, jeden z najlepších predstaviteľov akčného sci-fi žánru vôbec, pokračovania mi už dejovo prišli trochu zbytočné, ale stále sú to dostatočne kvalitné filmy s výbornou akciou a parádnym vizuálom, ktoré si rád občas pozriem. K tomuto znovuoživeniu značky som radšej pristupoval trochu s rezervou, nečakal som, že príbehovo ešte dokáže po predchádzajúcich dvoch dieloch zaujať, ale zase stále je to Matrix, čo je pre mňa skutočný pojem a nakoniec som z filmu úplne nadšený, nečakal som, že ešte dokáže prísť s takouto kvalitou. No úvodné minúty to teda vôbec nenaznačovali, vzhľadom na štedrý rozpočet to pôsobí akciou a vizuálom dosť béčkovo, ďaleko za celou trilógiou, ale potom si ma to už začalo získavať, takže na prvý dojem určite netreba dávať. Ale predsa len práve tomuto vôbec nerozumiem, celá trilógia sa vyznačovala výrazne nadpriemernou akciou, ktorá predčila väčšinu konkurencie, ale tu mi prišlo, že ju všetci zúčastnení doslova odflákli. Choreografia, kamera, strih a aj triky sú sotva priemerné a o nejakej nápaditosti sa tu vôbec hovoriť nedá, skôr sa len odkazuje na akčné scény hlavne z jednotky. Jedine finále na motorke ma bavilo zaujímavým využitím bežných ľudí, celkom drsný nápad. Takže akcia je tu rozhodne sklamaním. Ale pre mňa Matrix nikdy nebol primárne akčný film, skôr ma zaujímali tie zvyšné prvky a toto už teda vyšlo. Tu si dali na scenári skutočne záležať a poriadne sa vymyká tomu, čo je vo vysokorozpočtovej produkcii bežné. Ako samostatný film to moc nefunguje, ale pre fanúšika série a hlavne tej jednotky si to už neviem predstaviť lepšie. Film je zložený z troch odlišných tretín, prvá na štýl jednotky opäť postupne odkrýva tajomstvá tohto univerza, ale zároveň si z toho celého trochu uťahuje, paroduje pôvodné diely, ale aj celý systém. No všetko to bezchybne funguje a ten humor to seriózne pátranie po pravde vôbec neruší. Druhá tretina ukáže, čo sa všetko za tie roky zmenilo, takže film sa aspoň nedrží stále v rovine jednotky, ale je z toho aj plnohodnotné pokračovanie, no a záverečná už dá väčší priestor Neovi, Trinity a ich vzťahu, takže ja ako fanúšik série si tu vôbec nemám na čo sťažovať. Chváliť môžem aj postavy, hlavné duo Keanu Reeves a Carrie-Anne Moss už samozrejme trochu zostarli, ale stále im charizma nechýba a páči sa mi, ako sa ich postavy posunuli. Yahya Abdul-Mateen II našťastie nie je ten istý Morpheus, ale iná postava s podobným významom, ale zahral to dobre. Najväčším plusom je asi Jessica Henwick ako Bugz, ktorá to ťahá aj samostatne, agent Smith sa konečne trochu posunul a našťastie nemá ani toľko priestoru, aj kvôli nemu už tie pokračovania boli slabšie, jeho príbeh bol v jednotke uzavretý, ale stále ho tam naťahovali a pritom mu nič zaujímavé nevymysleli. A k tomu ešte zostarnutá Niobe, malá indka z Revolutions, ktorá už dospela a ich postavy ma aj na tom malom priestore bavili a časť z obsadenia si režisérka priviedla aj z jej skvelého seriálu Sense 8 a ich rád vidím. Takže ešte aj na tých postavách si tu dali záležať. Technicky ma tu trochu sklamalo, že tento najnovší Matrix vizuálne pôsobí až moc obyčajne, predsa len celá trilógia má špecifickú atmosféru a vizuál, čo mi tu trochu chýbalo, ale pri druhom pozretí mi to už nevadilo a je mi jasné, že ani pri tých ďalších. Takže síce som to hlavne po tých otrasných recenziách vôbec nečakal, ale ja som z tohto nového Matrixu nadšený. Jednotka je samozrejme lepšia, ale obe pokračovania sú určite o dosť slabšie. Jedine tá akcia ma trochu mrzí, ale tu na nej nikomu nezáležalo, príbeh a postavy sú bez výhrad, druhýkrát som si to už užil od prvej do poslednej minúty a našiel som si aj viacero pekných nostalgických a emotívnych momentov ako Morpheova socha, pre mňa jasné plné hodnotenie a ďalšia klasika hodná mnohých pozretí. Skvelý film. 87% () (méně) (více)
Když jsem viděl hodnocení u pokračování na můj oblíbený film, bylo mi hned jasné, že rozhodně nepůjde o nic velkolepého. Díky nehasnoucí slávě původní trilogie jsem se však přeci jen rozhodl kouknout. Bezpochyby jsem očekával alespoň, že se u novodobého filmu podobného kalibru mohu spolehnout na prvotřídní efekty a nápadité choreografie bojových scén. Úvod díla byl velice zmatečný a po chvíli se ustálil do velice prapodivné a ubíjející rutiny Tomase Andersona. Ihned jsem pochopil, proč má tento film pouhých 54%, ale pozor! Následně, nutno dodat, po velice předvídatelném zvratu se příběh rozjede a je to opět ten starý dobrý Matrix. Nu alespoň tak trochu..... Keanu je již poměrně starý a chlupatý, kostýmy jsou příšerné a nepochopitelně pestré (ostatně jako celý nový svět) a bojové scény nejsou ani trochu nápadité a působí spíše jako z o něco lepšího béčka. Prokousat se touto dvou a půl hodinovou napodobeninou Matrixu nakonec nebylo až tak jednoduché. A poslední, i když stále velmi spornou hvězdu nakonec vykouzlil až vcelku povedený závěr, jenž div nezabrousil do hororového zombie žánru. Závěrečné shrnutí: Tento film byl v naprosto každém ohledu horší a dle mého neměl být nikdy natočený, neboť pouze špiní dobré jméno této kultovky. 51% ()
Restart, reboot, remake od všeho trochu. Film rozkročený mezi výbornou studií o tom, co se všechno se světem Matrixu dá ještě dělat a mezi zvláštně nasekaný feministický akční servis, aby se neřeklo. První polovina mi chutnala jako dobře naprogramovaný šťavnatý steak. Bez akční půlky bych se i obešel. Kyberpunkové intermezzo o možné symbióze digitálního a reálného světa potěšilo. Jen ta Niobe je v něm celkem ztracená a pohřbená pod podivnými scenáristickými replikami o jahodách. Celkově ale rozhodně odvážné vzkříšení. ()
Zábavné a překvapivě současné koronavirové pokračování. U čtvrtého Matrixu bude hodně záležet na tom jak moc vážně diváci brali původní trilogii protože sestra Wachowská si z ní dělá nepokrytě legraci a nepřestane (asi) až do konce. Trefování se do lidských oveček, které si chtějí užívat života a ať jim mocenské struktury dají pokoj, i do okolností vzniku samotného pokračování, i přiznání, že šlo jen a pouze o peníze. A o lásku, o lásku taky. Triky i akce jsou spíše průměrné a mlácení hromady lidí i docela nepřehledné. Všechny ty revoluční věci, kterými jednička vynikala jsou tu tak nějak obyčejné, samozřejmé, nebo si z nich dělají legraci. Druhá polovina snímku je dost překotná a chtělo by to dost věcí dovysvětlit. Chyběla mi výraznější pointa, ale tuhle sebereflexivní až cynickou tečku jsem si docela užil. ()
Larry Wachowski spolu s bráchou dokázali natočit originální blockbustery plné inovativních nápadů s kulervoucí akcí ... Lana Wachowski je v Hollywoodu synonymem rutinní režisérky bez nápadů, která když se snaží o akci, tak to smrdí televizí a nudou ... a taky kasovním průserem : ) ()
Najlepšie na štvorke je, že som si v rámci pamäťového refreshu skoro po dvoch dekádach pozrel pôvodnú trilógiu. A je neuveriteľné o koľko levelov je to lepšie, ako tento skysnutý metaguláš. Ani Reloaded a Revolutions som na prvý krát príbehovo úplne nedával, ale malo tak úchvatný vizuál, že som sa na repete úplne tešil jak malé decko. Toto možno aj je dobre vymyslené, ale je to tak mizerne natočené, zahrané, nacastované, že v konečnom dôsledku mi to je úplne u prdele. Nekonečný a únavný zážitok, už to nechcem nikdy vidieť. Catrix. 20% ()
Související novinky
Pátý Matrix je v přípravách
Bylo to takřka nevyhnutelné. Velké filmové značky jen tak nekončí a s Matrixem tomu u Warner Bros. nebude jinak. Hollywoodské studio totiž nově oznámilo, že v přípravách je aktuálně pátý díl. Zatím… (více)
Studio Warner Bros. chce být druhým Disney
Nový šéf společnosti Warner Bros. Discovery David Zaslav už nějaký ten pátek pracuje na zásadních změnách, kterými by chtěl přispět k nové éře nejen na poli filmů, ale i seriálů, her, a celkově… (více)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (více)
Studio chtělo oživit Matrix i bez Wachowských
Hollywood miluje jednu věc nade vše ostatní – peníze. Pro studio Warner Bros. tak bylo oživování značky Matrix v podstatě jenom otázkou času. Nyní producenti nového snímku The Matrix Resurrections… (více)
Čtvrtý "Matrix" přichází s ambicí ukázat, co se od zdánlivě posledního Neova vydechnutí událo ve všech světech, tedy ne jen těch filmových uvnitř "Matrixů" a v Matrixu, ale také těch filmařských i diváckých vně. Jenže mnohem podnětnější než to, co nový film doslovně předkládá v konkrétních dialozích a scénách, se ukazuje to, co zpřítomňuje mimoděk. Hodně se vyzdvihuje, jak si Lana s předjímanou absolutní tvůrčí kontrolou dovolila drzý vtípek na úkor Hollywoodu a jeho soudobých trendů a honby za diváckým komfortem. Navzdory všemu ovšem "Matrix Resurrections" nepředstavuje zvěstovanou anomálii, ale nakonec zůstává do značné míry jen dalším projevem systému. Největším výrazem tvůrčí svobody v rámci matrixové franšízy zůstává jurodivý třetí díl, který zcela navzdory všemu a všem kráčí svou prozářenou cestou techno-new age étosu a estetiky ve stylu Strážné věže. Nový "Matrix" naopak pozoruhodně všechny tyto roviny ignoruje. Namísto spirituality a filosofie se babrá v otázkách ryze světských, a to navíc virtuálních. Ale zatímco pro někoho toto bude potvrzením úpadku dnešního světa z výšin myšlení do sebezahleděného předvádění vlastní rádoby sofistikovanosti, o krok dál se nám může vyjevit snaha o probuzení právě onoho dnešního světa. Religionističtí vykladači původní trilogie, podle kterých její díly korespondují se stupni prozření, rozporování a osvícení, to mohou vnímat jako zpátečnický krok, že se série z nirvány vrací zpět k věcem přízemním; zpět na ten marketingově proklamovaný začátek. Právě že to možná je přesně ono, co dnešní svět potřebuje. Ne přejímat starého mesiáše ze staré doby, ale pochopit, že současná fáze společnosti není pořád žádnou dokonalostí, že pravý progres - technický i myšlenkový -nikdy nekončí, respektive že jsme v lepším případě pořád jen na začátku, pouze s posunutou startovní pozicí. Podobně je tomu pak i se vším, co od nového "Matrixu" diváci očekávají - alespoň ve smyslu našich očekávání a toho, kam naopak míří Lana Wachowski. Kdo si předchozí tři díly spojuje s inovací, respektive progresem v oblasti akčních scén, ten bude rozčarován či vyloženě nasraný tím, jak se mu čtyřka konfrontačně vysmívá. Kdo ale od tvorby Wachowských očekává právě ono kráčení novými směry (na základě asimilace pokroku učiněného jinými dříve), zklamán nebude. Wachowské už dávno nezajímají akční scény, ale možnosti vyprávění a zobrazení pohybu, ideálně pak skloubení obojího. Proto sice může zarazit, že "Matrix Resurrections" pramálo využívá Reevesovo nalevelování fyzických dovedností z let práce na sérii "John Wick". Některé akční scény dokonce působí vyloženě odfláknuté. Ale z celkového pohledu lze spíše říci, že korespondují s postupným rozpomínáním se Nea na jeho schopnosti a že jim právě už nejde o to, dělat z akce atrakci, protože to už tu bylo. O to víc film fascinuje v klíčové časově i prostorově rozložené dialogové scéně a jejích variacích, kde se koná ona revoluce výrazových prostředků. Čtvrtý "Matrix" je v mnoha ohledech ještě rozkolísanější a v jednotlivostech problematičtější jízda než poslední projekty Wachowských před ním, ale opět platí, že přináší něco nového, neviděného, fascinujícího a podnětného. () (méně) (více)