Hotel snů

Tobago (2011) (E16) 

Je to přesně ten typ německého romantického filmu, jaké v Německu chrlí po desítkách a naše televize nás jimi nezištně zásobují hlavně v odpoledních hodinách o víkendech. Nijak zvlášť sympatičtí herci tu nacházejí nové lásky v exotickém prostředí, nenápaditých příbězích a hrozivě banálních dialozích. ___ Co mám ale na německé romantické vlně ráda, je její samozřejmá pořádkumilovnost. Když se dva zamilují, tak musí být svobodní. Když je náhodou jeden z nich zadaný, tak je stejně manželství už vyhaslé a těsně před koncem, tudíž nic nebrání navázat nový vztah a ve vší počestnosti ho co nejrychleji zpečetit na radnici. Když se zamiluje jeptiška, tak nehrozí ani omylem nějaká krize víry, nebo snad dokonce porušení klášterního slibu, ona zamáčkne slzičku a pokračuje v dráze, kterou si jednou vybrala. Morálka těchto filmů je příjemně pozitivní - musí se pomáhat nebohým sirotkům, k lidem jiné pleti se chovat bez předsudků, staré hříchy se dají napravit i odpustit a rodina patří k sobě. ___ Německé romantické filmy jsou prostě ukázkami vzroných mezilidských vztahů, jak se to líbí všem spořádaným maloměšťákům. /3. 2. 13./ (03.02.2013)