Anna Karenina
Anna Karenina
Anna Kareninová
Režie:
Bernard RoseScénář:
Bernard RoseKamera:
Daryn OkadaHrají:
Sophie Marceau, Sean Bean, Alfred Molina, Mia Kirshner, James Fox, Fiona Shaw, Danny Huston, Phyllida Law, Anthony Calf, Anna Calder-Marshall (více)Obsahy(1)
Hrdinka, která dokáže všechno obětovat pro svou lásku – to je neustále přitažlivé téma a také důvod, proč se k románu Anna Karenina filmaři stále vracejí. K převedení téměř devíti set stránkového románu o osudu třech urozených rodin na filmové plátno se v minulosti nechali zlákat například režiséři Clarence Brown (v roce 1935), Julien Duvivier (1948) či Alexandr Zarchy (1967). Ke konci 90. let se výpravné historické adaptace chopil anglický scenárista a režisér Bernard Rose a rozhodl se natáčet přímo v petrohradských palácích... Příběh začíná v roce 1880. Uzavřený, avšak laskavý statkář Konstantin Levin se v Moskvě uchází o ruku princezny Kitty Ščerbacké, kterou chce odvést na své panství. Její srdce však získává švihácký carský důstojník, hrabě Vronský. Zklamaný Levin se sice vrací domů, ale zamilovaná Kitty se ze svého vztahu dlouho neraduje. Lehkovážný Vronský se na plese zbláznil do provdané Anny Kareninové, které také není zcela lhostejný. Jejich vztah nutně čeká odsouzení ruskou aristokratickou společností… Režisér svěřil ztvárnění role Anny Kareninové francouzské herečce Sophii Marceauové a lehkovážného, smyslného hraběte Vronského zosobnil Sean Bean. V úloze těžkopádného venkovského šlechtice Levina a vypravěče celého příběhu se představil Alfred Molina, jehož postava je osudem i naturelem velmi blízká samotnému autorovi předlohy, Lvu Nikolajeviči Tolstému. (Česká televize)
(více)Recenze (79)
Těšila jsem se na charismatického Seana Beana i na křehkou Sophii Marceau. Film se skvěle rozjížděl, ale kdesi vpůli jakoby ustrnul a nepohnul se dál. Bylo to celé unylé a nevýrazné, škoda. ()
Kdyby to natočil někdo zručnější než Bernie, mohlo to bejt mnohem lepší, Sophie ale byla vybraná dobře, byla tehdy fakt na vrcholu, a to že je tento film velmi průměrný, není vina její, ale vina průměrného režiséra. ()
Nerada bych se opakovala, protože komentář kolegy "Tahita" mi mluví z duše. Viděla jsem hodně adaptcí a seriálů na téma "Anna Karenina" a mohu říci, že SEAN BEAN prostě nebyl typ na hraběte Vronského ani vzdáleně. Sophia Marceau byla dobrou postavou, její šarm a krása odpovídala předloze románu. Celkově je ovšem filmové dílo dobře natočeno, ikdyž tam některé pasáže byly zbytečně naturalizovány (erotická scéna v ložnici). Každý ví, kdo četl román, že se spolu ti dva nemodlili. Stačil přece náznak... No ale je to věc réžie. Asi to chtěl režisér v r.1997 přizpůsobit době. Z mého pohledu je to jenom průměrné dílko. ()
Určitě se nedá říct, že by se film nepovedl. Řekl bych, že Anglosasové dělali co mohli, aby zachytili prchavého ruského ducha, ale evidentně se ho na plátno přenést nepovedlo. Alfred Molina jediný věděl co má hrát, ostatní se o to "jen" velmi snažili. Film má silná místa, ale jako celek je prostě plochý, nevyvolává emoce. Díval jem se na to a zůstával daleko od toho, co se dělo přede mnou. Zatracovat ale nebudu, jen to zůstalo napůl cesty. 70% ()
Dost velký průměr. Anna Karenina (téměř) bez emocí. Ale alespoň Sean Bean to tentokrát přežil. ()
Tolstého originál je podle mě hodně jiný a podstatou silnější, klade důraz na rozdíl dvou koncepcí lásky (trpělivost vs. prudká vášeň) a taky se až do dna rýpe v morálce ruské snobské "vyšší" společnosti, takže má více co říct. Tato filmová adaptace je o hloubku Tolstého myšlenek očesaná, motivace hlavní hrdinky nejsou dostatečně vysvětleny a charakter celého příběhu je plochý jako hrudník asijské ženy... Přesto jsem byla spokojená. Je téměř nemožné zfilmovat takové literární veledílo i s tím, co nazýváme "duší" a "podstatou" a myslím si, že i přes všechny výhrady se za tohle dílo režisér Rose stydět nemusí. Nevznikla sice věrná adaptace díla mistra Tolstého, ale máme tu další dobrý film... A čas strávený u něj rozhodně nepovažuji za promarněný. 75% ()
Musím konstatovat, že je to milé překvapení. I když se vždycky děsím, jak tyhle věci netočí Rusi, ta to nestojí za nic, čehož je výsledek posledního hrůzného filmové zpracování s Keirou a Judem. Ale tohle má šmrnc a Bean, jako Vronský je parádní. Též Marceau a Molina výborní. Na tu ruskou to sice nemá, ale i tak je to pěkné pokoukáníčko i když velice smutné. Tyhle romance z carského Ruska miluju. ()
Nastavena paprskům citu dvou, nakloněna romantickému snu, jenž byl sežehnut ohnivými akordy kordů, dohnán na máry. ()
Já vím, že nemohu srovnávat film s knihou. Jenže okleštěnost Tolstého románu zde přímo bije do očí. Na to, jak komplikovaný je děj a vývoj vztahu Anny s Vronským, zde byl nějak moc příkrý spád a navíc nemalý počet dost podstatných okamžiků naprosto chybělo. Proč se pouštět do adaptace tak vynikajícího díla, když to nakonec nedotáhnu do konce? Pan režisér Rose je vskutku prznitel... ()
Seskupené dílo známého románu... ale filmově by se to asi i dalo lépe natočit... ()
Tak tohle je opravdu hodně zkrácená verze. Samozřejmně chápu, že kniha je strašně dlouhá a do 108 minut je obtížné jí nacpat, ale i tak se mi film ňák moc nelíbil, něco tomu chybělo. Rozhodně víc se mi líbila kniha. ()
Tak tenhle filmek mi dokonale spravil naladu po tom, co jsem videl naprosto nedokonale divadelni predstaveni toho dila v Olomouci. Byl jsem na tom na stredni a i profesori to pokladaly za ztratu casu. Tento filmek se ale povedl po vytvarne strance, herecke obsazeni trefne a opravdu potesi zminka o laznich v Karlovych varech. Me jako milovnika serialu 24 hodin rozhodne potesila ryzi charakterni herecka Mia Kirshner, ktera dokaze zahrat bezchybne cokoliv (viz srovnani jeste s roli v serialu The L word). Take mam slabost pro Seana Beana, ktery hraje vzdy tez same charaktery - Jeji pripad, Equilibrium, Zlate oko ... ()
Tak. Tahle Anna Karenina a tenhle Aljoša Vronski byli o poznání lepší než ti včerejší (verze 2012), ale to je tak stručně řečeno vše. Osobně si sama pro sebe udělám taková malá škatulata - šmik šmik šmik, Sophie Marceau a Seana Beana nahradím v té nejnovější verzi za KK a A.T. Johnsona a jsem nadmíru spokojená. Právě ti (KK a A.T.J) mi totiž včerejší zážitek z kina kazili a dneska jsem si zas právě hlavními představiteli přiměřeně spravila chuť. Hmm.... za takového Vronského v podání Seana Beana to snad Anně Karenině stálo.... ()
Plně souhlasím se Squibem, američani ať si točí svůj Pearl Harbour,Pretty Woman a Sám doma a bohatý, ale na náměty z evropských a jiných krajin by neměli ani koutkem oka pohlédnout.Film je to pěkný a sugestivní, ale prostě čichám čichám amíky, což je filmu víc než na škodu.Bůh žehnej Spielbergovi za Schindlerův seznam.Vypadá to,že on jediný z Hollywoodských tvůrců se nenarodil jako bůh a dokáže tak pochopit i jiné kultury a zpracovat jejich náměty. ()
Čím dál víc se mi líbí Alfred Molina. Jinak takový průměrný film, který neurazí ani nenadchne. 60 %. ()
„Vy víte, že musím být tam, kde jste vy. Nemůžu si pomoct.“ Další literární zfilmovaná klasika. Těch verzí! Kterou vybrat a podle čeho? Za mě jednoznačně kvůli Seanovi, na kterého jsem se moc těšila! Klady: Nevím, jestli mě Sean dokáže ještě něčím překvapit. Možná tím, že tu neumřel! Vcelku velmi příjemný film, s krásným hudebním podkladem, hereckými výkony i tím tragickým nádechem. Průměrné a milé pokoukání. Zápory: Filmovému zpracování se pár věcí vytknout dá a mé hodnocení ovlivňuje několik věcí. Moje očividná oblíbenost hlavního herce a to jak vypadá v uniformě a hlavně, že jsem nečetla a ani nehodlám číst knižní předlohu. Jinak bych film pravděpodobně víc zkritizovala. Hodnocení: 70 % / 7 z 10 – Pro všechny, kdo chtějí strávit příjemné odpoledne s hezkým filmem, ke kterému se možná vrátím. (24.) ()
Těžko se dají hodnotit díla, o kterých člověk ví, o čem budou a jak skončí, navíc když je ještě srovnává s knižní předlohou. Proto je poté těžké určit, zda Vám film připadal nudnější právě z tohto důvodu, nebo protože jednoduše nudnější byl. Dlouho jsem přemýšlel mezi 3 nebo 4 hvězdičkami, nakonec jsem se však přiklonil pro vyšší hodnocení, ale plné 4 hvězdičky to nejsou, spíše 70%. ()
Charisma Marceau a Beana mi zcela vynahradí skutečnost, že je tento film dost průměrnou slátaninou výborného románu. ()
měla jsem zde jiné hodnocení ale shlédnutí A .K. z roku 2012 mě donutilo ke změně názoru.K lepšímu na tento snímek. Sophia Marceau je opravdu klasa. ()
Klasikův odkaz a film.¬ Jsou různé názory na to, kterak se zachovati k původnímu psanému dílu, zvláště tak složitému, jakým bývají romány literárních klasiků, převádí-li se na plátno do pohyblivých obrázků a vstupujíc tím jaksi bezprostředně vidově v život činný; od krajnosti té, že román sám je scénářem, jejž nutno dodržeti z úplna za každou cenu, po krajnost tu, že pro nynější pochopení díla je nutno převésti vše, myšlenky i děj, do současné podoby a doby.¬ Pominu teorii tvorby, na niž bez tak nejsem odborníkem, a jakožto myslitel a člověk k tomu říkám: Je jedno v posledku, jakým způsobem se filmový odborník vypořádá s tak složitou stavbou, jakou je klasický román, zde L. N. Tolstého Annou Kareninou; ale výsledkem nesmí býti znehodnocení na způsob závažného rozmělnění, překroucení klasikova odkazu; tím by se stalo, že by svědectví původního tvůrce nebylo předáno, aby mohlo žíti dál v myslích a srdcích lidí jako poslání pro budoucí čas. Jako je málo geniálních klasiků, jimž sudičky daly do vínku ono nevšední — a bolestné — nadání uchopiti svět v celistvosti a umně předati své poznání nám ostatním ve svém díle, tak také je málo těch, kdož by dokázali vdechnouti duši takového díla filmovému plátnu.¬ Je zřejmé, že pan režisér a zároveň scénárista B. Rose si podrobně nastudoval a promyslel psanou předlohu (na amyho obdivuhodný výkon, jenž jej možná stál několik beden bourbonu po případě krabic antidepresiv); pečlivě vybral stěžejní scény a pospojoval je čtenými úryvky románu; přešťastně vybral herce, kteří jako by z oka vypadli Tolstého postavám; co možná věrně vykulisil svět carské Rusi, alespoň co se vyšších kruhů týká; nicméně, zkratkovitost, s níž bylo dílo předvedeno, nestačila ani z daleka na to, aby se probuzený Levin (on je vlastně ústřední postavou románu, ne A. Kareninová), jak byl předvedený v závěru snímku, mohl rovnati skutečnému probuzenému Levinovi v závěru Tolstého díla.¬ Je to škoda, a zároveň to je pochopitelné: u tak složitého díla (výstavbou i myšlenkou), jakým Anna Kareninová L. Tolstého je, je třeba k tomu malému zázraku, — abychom byli uchváceni a ohromeni stejně jako při a po četbě románové předlohy —, nejenom znalosti historického pozadí, ale též prvku genialiaty snesivšího se na tvůrce a ovanuvšího jej jako zákmit křídel andělů.¬ Žel, pan Rose takovou přízeň neobdržel...¬¬¬ Malý přehled pokusů o převedení (klasické) literatury do filmu.¬ Obtížnost, nikoli neumětelství, je hlavní příčinou, že výsledek nebývá uspokojivý. Uvedené příklady to potvrzují, režii a scénář dělaly opravdové, významné osobnosti. Při tom, na uvedeném níže necíleném výběru je viděti, že skutečně odpovídající a kvalitní provedení jsou v menšině. Odhaduji, že to je také souhra náhod ( časová konstelace tvůrce), co nakonec rozhodne o kvalitě v případech tak náročných jako jsou literární přepisy do filmové podoby. — Za mým ohodnocením jsou procentuální hodnocení na ČSFD a IMDB.¬ Cizinec. Předloha: Cizinec (A. Camus; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: dobré, ale neodpovídající. ** (76, 74)¬ Paní Bovaryová. Předloha: Paní Bovaryová (G. Flaubert; román). Režie, scénář: C. Chabrol (Francie). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (61, 67)¬ Bílá velryba. Předloha: Bílá velryba (H. Melville; román). Režie, scénář: J. Huston (USA). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (80, 74)¬ Anna Kareninová. Předloha: Anna Kareninová (L. Tolstoj; román). Režie, scénář: B. Rose (GB; USA). Provedení: dobré, méně odpovídající. ** (67, 64)¬ Lord Jim. Předloha: Lord Jim (J. Conrad; román). Režie, scénář: R. Brooks (USA). Provedení: dobré, ne neodpovídající. *** (69, 68)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: M. Haneke (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (69, 67)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: R. Noelte (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (74, 69)¬ Proces. Předloha: Proces (F. Kafka; román). Režie, scénář: O. Welles (USA). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (77, 78)¬ Smrt v Benátkách. Předloha: Smrt v Benátkách (T. Mann; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (76, 75)¬ Karamazovi. Předloha: Bratři Karamazovovi (F. Dostojevskij; román). Režie, scénář: P. Zelenka (Česko). Provedení: výborné, značně odpovídající. ***** (82, 77) () (méně) (více)