Vláda

Čistě politické, a přesto naprosto ohromující. Nebývá časté, aby politická dramata měla tolik silných okamžiků. Pozdní večery s Birgitte Nyborg jsou tedy příjemným osvěžením. Na straně druhé, nedělám si iluze, že politika Dánska je jaksi zvlášť morálně ušlechtilejší, ale přeci jen o fous solidnější. Je tu jedna věc, které stojí také za povšimnutí. Na první dojem člověk ani nepřehlédne, že Kodaňané milují jízdní kola. Dosvědčuje to třeba i předsedkyně Birgitte Nyborg, jak do práce jezdí na obyčejném kole, aniž by jim to ubíralo na půvabu. Vlastně i úřednici a státní zaměstnanci. Nebývá časté, aby politická dramata měla tolik silných okamžiků. Zbývá mi jen dodat, že tohle pěkné setkání s Dánskem určitě nebude poslední. (05.10.2016)

Po House of Cards je těžké najít něco lepšího, uznávám. Ale tohle je přeci jenom víc evropské, bližší a známější. Jsem na začátku druhé série a vlastně vůbec nevím, co mě nutí dívat se dál a dál, když mě tak otravuje a prudí hlavní postava? Sluníčková multikulti kráva, dokonale nesympatická, nehezká, bez špetky charismatu. Rovina premiérčina soukromí je stupidní, klišovitá a příjemné nebylo ani zjištění, že manželka je sice husa, ale ten její Filip je ještě větší blbeček a oba se chovají jako hloupá děcka, která dopravdy ne-vě-dě-la, jaký život povedou, až se manželka stane premiérkou. Ani tu chůvu si nenajmou, domácnost obstarává manžel, sakra nemusím bejt dánská premiérka, aby mi bylo jasný, že pokud nechám chlapa doma v kuchyni a u dětí, tak je s manželstvím konec. Marně si vzpomínám na film nebo seriál, kde bych tak velmi nefandila hlavnímu hrdinovi s tou dementní levičáckou aureolou sluníčkového spasitele světa a enthusiasmem Muže na radnici. Fujho. Možná mě baví ta novinářská linie, snad. Každopádně jedu jedu jedu dááál....tak jsem to dokoukala a jak se to blížilo k závěru, bylo to debilnější a debilnější, až už to začalo připomínat nějakej marvelovskej trhák s avengery, který já sice žeru, ale do dánskýho politickýho thrilleru fakt nepatřej. Happy endem prosáklý závěr je opravdu na facku, ale "když to tak lidi chtějí..." (01.09.2017)

Level pod špičkou HBO/BBC/Showtime a level nad českou špičkou. Je to hezky zahrané, uvěřitelně napsané a pěkně se na to kouká. I když nikde v první sérii nepřijde moment, že by vám vyloženě klesla čelist, Dánové jsou rozhodně profíci. Pokud byste měli vidět jeden díl, tak chcete S01E04 o problematickém a smutném vztahu Dánska a Grónska. (16.07.2014)

I když s politiky zásadně netančím, tak musím přiznat, že mě tato dánská jízda zcela pohltila. Doslova jsem se zažral do příběhů, které nám tvůrci tohoto seriálu připravili a taktéž jsem se mnoho dozvěděl, jak to v politce chodí. Společně s hlavní hrdinkou Birgitte Nyborgovou, která se náhle a nečekaně stala premiérkou procházíme útrapami a radostmi jejího politického i rodinného života a s přehledem se zavrtáváme občas i nechutnou sondou do zákulisí vnitřních bojů, kterými musela projít. Velké množství leváren, ústupků, pletichaření a zejména házení špíny na její osobu, ať už od politických rivalů, ale zejména od bulvárního tisku uvidíme v tomto seriálu, který je rozdělen do tří sérií a u kterého se člověk fakt nenudí. Vidíme zde dva pohledy na věc jeden je z politického vidění světa a ten druhý následuje ihned vzápětí z pohledu médií, kteří jsou schopni i ten nejmenší problém, který se třeba ani nezakládá na pravdě nafouknout do obřích rozměrů a ještě se tím záškodnicky bavit. Vidíme zde, jak bulvár dokáže zničit životy a ještě ani nepřiznat pochybení, natož se omluvit. Hlavní jsou totiž senzace a po nás, ať přijde potopa. A i když zastávám názor, že volič má být buďto levicový anebo pravicový a ne středový jako v tomto případě, tak mě přesto tento počin bavil a byl jsem trošku zklamán, že když se to zase rozjíždělo na plný pecky, tak to tvůrci ukončili, což byla celkem škoda. Můžeme zde vidět mnoho známých osobností dánského televizního světa, zejména bych připomenul skvělého Sørena Mallinga, který si zahrál šéfa televizního zpravodajství a taktéž ve třetí sérii hostoval méně slavný bratr Madsa Mikkelsena, Lars Mikkelsen, který si zde zahrál ekonoma nově vznikající strany. I když mně politika moc nezajímá a ta středová už vůbec, tak musím dát této záležitosti zasloužených 90%. (05.10.2021)

Západní civilizace je v hajzlu. Proč? Protože politici se místo vládnutí věnují neustálému hašení mediálních průserů, domnělých nebo skutečných. Média, živá jen ze senzací, investují veškeré své prostředky do jejich hledání, čímž nejen odhalují špatnosti a padouchy, ale zároveň systematicky podrývají celý systém. Volič totiž už naprosto netuší, komu a v co vlastně věřit, nalítne pak jakékoliv iniciativě, která přijde s něčím neokoukaným. Politika se tak stává konzumem, změna pravidlem. Vedení státu má na starosti státní správa, která nemusí brát ohled na voliče a jede si v léta zajetých kolejích. Šance na změnu směru či nějaký vývoj je proto velmi malá. Snaha o skutečné vládnutí je závazkem na celý život, který dotyčného politika navíc kompletně zruinuje zejména v osobní rovině. Seriál je vynikajícím portrétem ženy-matky-političky, která se stane premiérkou a postupně se mění z opoziční idealistky v pragmatickou samotářku. Komu se líbilo House of Cards, toto je evropštější a dle mého i mnohem lepší. 80% EDIT: Další série jsou ještě lepší než ta první. S Brigitte se budete jen těžko loučit, je velmi návyková. 100% (26.01.2017)