Malý pitaval z velkého města

V kontextu ostatních Dietlových seriálů jsem zvýšila hodnocení, ale platí to, co mi vadilo i dřív - ne všechny osudy postav mě zajímají (vysloveně Jiříčičiček a jeho boj za uznání mě absolutně nebavil) a bohužel není zrovna fajn, když kriminální seriál není napínavý. Třeba vyčkávání na papoušky jsem měla chuť proklikat. Bylo by ale nefér zavrhnout seriál jako celek, protože pak by člověk přišel o perfektní díl s kasařem Rudolfem Hrušínským a některé povedené "vyslýchací" scény, například ta se spisovatelkou-vražedkyní byla zcela na úrovni zahraniční produkce. Taky není úplně marné, jak v každém díle narazíte na minimálně jednoho kvalitního herce ve vedlejší roli. (26.12.2014)

Já v té době byl mladý, pro mě je velká zábava se dívat na policajty jak jezdí škodovkama a wartburgama a kvílej jim gumy. Taky mě zaujala obyčejnost těch případů. Vykrádačky, podvody s valutama, u toho všeho jsem byl.  Jedině opravdu drsnej díl je se zmizelým Sedláčkem, kde si Ota Sklenčka a Kratina opravdu zahráli. Sympatická je tam role Rudly, co má notes a zná všechny zloděje z Prahy. Velmi vtipný mě připadal díl o kunsthistorikovi Bartoškovi, jak vysvětluje italskou výslovnost policajtům. Celkově myslím, hezká sonda z hlubin kriminalistiky komunismu, stojícící na pevných základech českých profesionálních herců. Tohle už nikdy nikdo nenatočí, zatímco určitě se natočí 2880. díl Ordinace v růžové zahradě, kde se naprosto nic nepovedlo. Zde se povedlo mnoho. (03.05.2021)

Angličané mají Sherlocka Holmese, Američané Nicka Cartera, Němci komisaře Shimanského, Italové inspektora Cattaniho, Číňané soudce Ti, Ale ty všechny bez problémů strčí do kapsy náš Rudla Pekař, nejlepší detektiv všech dob. Je v podstatě chodící encyklopedií, zná dokonale psychologii zločinců, disponuje skvělými kombinačním schopnostmi, přesto však zůstává skromný a nebojí takové té černé policejní práce. Nenosí zbraň a ani fyzicky by třeba na takového Shimanského nestačil, ale jistě by vymyslel nějaký mazaný způsob, jak se konfrontaci vyhnout... (11.11.2017)

Jaroslav Dietl je rozporuplná osobnost české televizní tvorby. Jedněmi je bez ironie nazýván "Dumasem českého seriálu", druhými je mu naopak přisuzována mefistofelská role stranického slouhy, který prostřednictvím svých televizních hrdinů intoxikoval národ zhoubnou, rafinovaně zpracovanou ideologií. Podstatné je to, o čem nelze příliš polemizovat – Dietl uměl napsat poutavý příběh s dobrými zápletkami, živé dialogy a postavy, které často šustily papírem míň než skuteční "hrdinové práce", zároveň ale jeho seriály nejsou dramata řešící složité existenciální otázky. Jsou řemeslně dokonale zvládnuté, posvěcené schopností fascinovat, přestože zdaleka ne všechno odpovídá realitě. Pitaval tedy nejsou jen detektivní příběhy, ale i jeden z vhodných způsobů, jak zpopularizovat tehdy neoblíbené příslušníky socialistické bezpečnosti. Seriálu nelze upřít jisté výsady, třeba, že dal šanci některým hercům, kteří byli spíše upozaďováni – např. Vlastimil Hašek opustil plejádu figurek a zahrál si bezmezně trpělivého, přemýšlivého kriminalistu v taťkovské pletené vestě, který řeší případy raději u psacího stolu, než v terénu. Drsného a vtipkujícího Libora Krejcárka si vystřihl do škatulky bavičů pomalu mířící Jiří Krampol, někdejší moderátor Kufrů a obdobných taškařic Pavel Zedníček zase ztělesnil trochu hejskovského podporučíka Hamříka... Narozdíl od jiných seriálů se osudy kriminalistů nerozvíjejí, ani neproplétají, každé je věnována jen jedna epizoda. Ale nebyl by to Dietl, aby nepolidštil práci vyšetřovatelů Veřejné bezpečnosti jejich soukromými problémy. (06.07.2015)

Upřímně, srovnávat tento seriál se Zemanem je tak trochu šlápnutním do louže. Zatímco Zeman oslavuje domnělou bezchybnost režimu a přebíjí tak tu detektivní část, zde máme přesně opačnou situaci - občas v něčem poplatné době (ovšem jinak by to ani nemohlo projít cenzurou), ale spíše je to normální rutinní detektivka. Není to sice Dobrodružství kriminalistiky, ale rozhodně lepší než většina současných pokusů o seriály obecně. (23.06.2009)