Muž z oceli

Novej Superman je tak epickej, že když někdo spadne do moře, tak tam plavou obří kosatky, když se letí do vesmíru, tak se naráží do Hubbleova teleskopu, když bojujou tři postavy v Kansasu, tak udělají z Kansasu díru v pravym slova smyslu a když se dávkujou emoce, tak je to taková darda, že Henrymu Cavillovi vzplanou i chlupy na hrudi. Jo, je to super. (A má to vlastně strašně nedostatků, v čele s roztříštěností první hodiny, nepodlehnout takovýmu kolosu ale dost dobře nejde, při akčních scénách mi čelist regulérně padala hluboko pod IMAXovské plátno, tady se nechytaj ani Avengers) 90% (13.06.2013)

Když hrdinové umírají při záchraně svých čtyřnohých mazlíčků, není něco v pořádku. Man of Steel mohl být tak strašně dobrý film, kdyby si Snyder/Goyer víc pohrál s motivem otcovství a vykašlal se na všechny ty transformující se organické struktury a genetické blafy, které mě štvaly už u Promethea! Damon Lindelof je mrtev, ať žije David S. Goyer. (26.06.2013)

Zcela překvapivě mě to bavilo, tedy především první komornější část. Druhá část byla digitální velkoakce, aby se potěšilo oko nejednoho dospívajícího človíčka, který nosí po kapsách iphony i ipady. Jenže kromě sexu a vítězství Bohemky všeho moc škodí a tak hodinový pohled na výbuchy a destrukci všeho co produkce stačila narvat před kameru začíná ke konci docela nudit. (26.10.2014)

Co na to říct - monumentální, monstrózní, ohromující efekty, ke kladům určitě patří, že to bylo dost temné a vážné a Lois nebyla ošklivá a hlavně nebyla hloupá, jako ve starých filmech (takže bych i dokázala pochopit, co na ní superman vidí) a také obleček nevypadal trapně. K záporům bych připočítala přestřelenou stopáž v úvodu na Kryptonu. (21.06.2013)

Na jedná straně velmi překvapivá možnost ekologického čtení (kryptoňané jako civilizace, která ztratila kontakt s přirozeností - a tím přivedla domovský svět, ale patrně i světy jiné, na pokraj totální záhuby) - na druhé takřka neúnosná míra všemožného product placementu a reklamní kampaň, cílící na první konzumní v měřítku dosud netušeném (spot pro McDonald's vede). Na jedné straně (v rámci supermanovského univerza) vcelku nepřekvapivá možnost čtení náboženského/novozákonního (Superman jako novodobý Kristus-Spasitel, resp. sluneční božstvo, čtoucí již v útlém věku Platóna a tak vůbec) - na straně druhé až bolestivý nedostatek mnoha základních křesťanských hodnot, skromností a rozvahou počínaje. Na jedné straně (v rámci soudobého hollywoodského blockbusteru) vcelku "ozvláštňující" parazitování na povrchních znacích amerického nezávislého filmu (ruční kamera, pseudo-16mm look, význam poetizujícího detailu, Michael Shannon, všeprostupující dojem smrtelné vážnosti, jako by se jednalo o sociální drama o rakovině prostaty...) - na straně druhé typicky mainstreamová telegrafičnost, s jakou jsou divákům předkládány jakékoli hlubší emoce a vnitřní konflikty, nemluvě o kolosálně otupující hlučnosti a přímočarosti, jaká se dnes pro Hollywood bohužel stala závaznou normou. A mohl bych pokračovat, protože podobnými nesouměřitelnostmi oplývá Snyderův "Muž z oceli" doslova jako mlékem a strdím. Je to dobře nebo špatně? Inu, každému podle jeho přirozenosti. Za sebe ovšem(že) dávám přednost Singerově romantizující vizi. (20.06.2013)