Seabiscuit
Seabiscuit - Dupot koní
Režie:
Gary RossScénář:
Gary RossKamera:
John SchwartzmanHudba:
Randy NewmanHrají:
Tobey Maguire, Jeff Bridges, Chris Cooper, William H. Macy, Valerie Mahaffey, Dan Daily, Annie Corley, Michael Angarano, Sam Bottoms, Elizabeth Banks (více)Obsahy(1)
Když hospodářská krize zruinovala manžele Pollardovy, začal jejich šestnáctiletý syn John pracovat ve stájích zámožného rančera. Bohatý Charles Howard přišel o syna při autonehodě a manželka ho opustila, protože mu to dávala za vinu. Když Howard nabírá novou sílu k životu, rozhodne se koupit si koně. Tom Smith, starý kovboj, mu vybere Seabiscuita, dostihového koně, který je malý a zakřiknutý a jen on sám v něm vycítí touhu vítězit. Jako žokeje zvolí Johnnyho. Oba, chlapec i kůň, mají za sebou těžké roky, a přestože první závod nedopadne dobře, začne tato dvojice outsiderů brzy vítězit a přitahovat pozornost. Krátce nato si John vážně poraní nohu, z dostihů je vyřazen a dívá se na dostih jen v televizi. Seabiscuit se zraní hned v následujícím dostihu. Za normálních okolností by tato zranění jejich sportovní dráhu dávno ukončila, ale John i Seabiscuit zmobilizují své síly a znovu se vrátí na dostihovou dráhu. (TV Nova)
(více)Recenze (191)
Sportovní drama, které se snaží postihnout nejen příběh slavného koně, ale dává také do souvislostí historické skutečnosti období krize v Americe. To jej posouvá v kvalitách výš, než je "obyčejný" sportovní film. Díky nutnosti ukázat všechny souvislosti je první půlhodina trošinku zdlouhavá a správné tempo film chytá až když se vítězný tým dá dohromady. Od té chvíle je to ovšem zážitek řadící se k nezapomenutelným. Film podle skutečného příběhu nabízí především skvělé herecké výkony celého "vítězného týmu" a také - netradičně - dva emotivní vrcholy, které mám u podobných filmů tak rád :) ()
Film, který přes nespornou Maguireho auru (a zvlášť po jeho úspěchu se Spider-manem), nedošel v našich luzích a hájích nijak zvláštní publicity, natož uznání, které by si zasloužil. Tobey je, jak to už předvedl například v Pravidlech moštárny, herec s maximálním citem pro postavu a tady v roli opuštěného kluka, který se plácá od jednoho koňáka ke druhému, až konečně najde tu "správnou stáj" a to i s koněm, který se mu v mnohém podobá, opět dokazuje, že umí. Dojde i na velmi dojemné okamžiky, které ale nejsou natočeny prvoplánově vyděračsky. Jeff Bridges tu byl taky moc dobrý a nesmím zapomenout na skvělého Williama H. Macyho v roli zuřivého reportéra. ()
Oscar 7 nominací: Nejlepší film, Kamera, Výprava, Kostýmy, Střih, Zvuk, Scénář - A ()
Velmi povedený film z prostředí, které mě osobně není nijak blízké (znám ho pouze z knížek Dicka Francise), ale přesto mě příběh zaujal, možná i tím, že to není opravdový "sportovní" film. Hlavní linii vyplňuje spíš vztah všech zůčastněných - zejména majitele, trenéra, žokeje a v neposlední řadě i koně a to, jak jsou si navzájemn prospěšní a jak úspěch, nebo třeba jen malinký pokrok se odráží na všech ostatních. ()
Přes veškerou snahu tvůrců jenom další řádový hollywoodský výkvas o chudém chlapci, který ke slávě a bohatství přišel, o zvířeti, které dalo všem (!) Američanům zdeptaným hospodářskou krizí novou naději a o tom, co to znamená „být zase kůň“. Režisér vedle sebe jednotlivé scény skládá jako výstřižky z dobových novin. Co zamrzí velice, před patetickým rozmělněním v nechutnou melasovitou hmotu nezachraňují ony výstřižky ani herci zvučných jmen. Jeff Bridges měl hrát postavu Chrise Coopera, Chris Cooper měl hrát postavu Jeffa Bridgese a Tobey Maguire neměl být zrzavý. Nečiní mi žádné potěšení být zde se svým hodnocením za největšího cynika, ale nejspíš si zrovna procházím obdobím, kdy mi ke štěstí nestačí pěkná příroda, pěkná hudba a spoluprožívaný pocit euforického vítězství. 50% Zajímavé komentáře: JohnnyD, PALINO ()
║Rozpočet $87miliónov║Tržby USA $120,277,854║Tržby Celosvetovo $148,336,445 ║ /65%/ ()
Lidský příběh nejen o lidech. ()
Úvodních čtyřicet minut (do chvíle kdy se poprvé objevuje Seabiscuit) je zcela zbytečných a zdlouhavých. Je krásné, že nám chce režisér předvést motivace jak postav, tak celkový pohled na tehdejší dobu a co pro ní příběh Seabiscuita a Pollarda znamenal. Bohužel dělá to způsobem, který je tak trapně popisný a i věci zřejmé vám vypravěč desetkrát zopakuje s patosem o nezdolných lidech a síle doby a pokroku. Působí to jako když máte skvělou scénu, ze které vše pochopíte, ale najednou se pustí komentář, který vám to vysvětlí. Ze začátku to ani moc nevadí, když je to však v každé druhé scéně, tak to kazí celý film. ()
Je to divně natočené. Spousta scén končí bez pointy, ale stejně je to fajn. Úplně jsem z toho dostal chuť jít na dostihy, což beru jako důkaz dobře odvedené práce. A nejlepší byl William H. Macy a jeho zvukové efekty. ()
rozpočet : $87 million tržby celosvetovo : $148,336,445 ()
Soundtrack Randy Newman: 1. Main Title ,2. Idea ,3. The Crash ,4. Seabiscuit ,5. Call Me Red ,6. Frankie ,7. La Tequilera ,8. Marcela/ Agua Caliente ,9. Campfire ,10. Red's First Win ,11. Tanforan ,12. Infield Folks ,13. Pumpkin ,14. The Derby ,15. Wedding ,16. Night Ride / Accident ,17. To The Line ,18. The Unkindest Cut ,19. Ready? ,20. A Nice Ride , ()
Seabiscuit svádí zápletkou i scénářem k tomu být tuctovým dojákem, ale v důsledku je vším jiným, než právě tím. Poselství o ztrátě a touze jít za každou cenu dál z filmu křičí snad každou minutu a díky němu je tohle sportovní drama záležitostí vskutku jedinečnou. ()
"Niekedy sú kôň a muž zranení - vtedy si rozumejú EŠTE viac." Niekedy je pre muža horšie zlomiť si srdce, ako kosť a niekedy stačí iba VERIŤ, že to má zmysel. Strhujúci príbeh o nádeji, príliš veľkom žokejovi, príliš malom koňovi, príliš starom trénerovi, príliš excentrickom majiteľovi a dobe, ktorá si žiadala hrdinov. ()
Jak uz to v tehle filmech podle skutecnejch udalosti bejva, ani tady jsem osudy hlavniho hrdiny neznal a tudiz jsem se s Seabiscuitem seznamil az v tomhle filmu. A jelikoz jsem nevedel co cekat, myslel jsem, ze pude o tu klasickou cestu za vitezstvim, kdy se furt nedari, vsechno je spatny a nakonec se povede velka vyhra. Coz se tu nastesti nekonalo. Samozrejme se tu na zaver takovy dva velky zavody nachazej, ale i pred tim Seabiscuit vyhrava a tim se krapet podobnejm filmum z tohohle zanru vymyka. Prislo mi, jak kdyby film tocil Ron Howard, protoze i kdyz se hlavne jedna o kone, jsou tu videt i utrzky tehdejsi doby atd. Hlavni trojice hercu byla paradni, sice Maguire opet nasadil svuj ospalej vyraz, ale presto mi prislo, ze podal asi nejlepsi vykon svoji kariery, Jeff Bridges se taky prekonaval a Cooper si odehral svuj slusnej nadprumer. Ale i pres vyborny vykony tehle tri hercu, je tu jeden, kterej je, pokazdy kdyz se objevil, naprosto zastinil. Je to William H. Macy, jen skoda, ze tu byl tak malo. Filmu nedam 5* ze dvou duvodu. Jednak mi hlavni hrdina neprisel az zas tak moc sympatickej, abych mu pekelne fandil a byl strasne dojatej, kdyz se mu stane nakej problem a za druhe kuli delce. Zaverecna pulhodinka by uz bejt nemusela, ale to bych jeste pochopil, kdyz tvurci jeli podle skutecnejch udalosti. Ale cekat ze zacatku 45 minut, nez se konecne Bridges, Cooper, Maguire a Seabiscuit daj dohromady, je prece jen krapet moc. Ale i presto se tenhle film radi mezi ty lepsi filmy, co byly natoceny podle skutecnejch udalosti. ()
Ačkoliv filmy o koních moc nemusím , Seabiscuit mě velmi příjemně překvapil. Je to příběh o víře , naději , přátelství a velké lásce k jednomu malému koníkovi , kterému nikdo nevěřil. Velmi příjemný film , dobře natočený , skvělý Tobey Maguire a Jeff Bridges. ()
Kôň umožňoval pohyb a bol prostriedkom, pomocou ktorého mohol človek viesť vojnu proti svojmu vlastnému druhu. Poskytoval tiež hybné sily mieru, bol oporou priemyselnej aj poľnohospodárskej ekonomiky. Je pravda, že človek, aby dosiahol svoje vlastné ciele, vystavil koňa, svojho verného partnera, často životu v neustálej drine, rovnako ako aj bolesti, utrpeniu a smrti na tisícoch bitevných polí. Napriek tomu uznal svoj dlh, aj keď len nevedome tým, že poskytol koňovi uznanie rovnajúce sa úcte, uznanie, ktoré neposkytol žiadnemu inému živému tvorovi - dokonca ani prvému spoločníkovi človeka - psovi......Kone mám veľmi rád, sú to krásne a veľmi rozumné stvorenia. V reči Siuxov nebolo pre kone pomenovanie a tak ich volali veľkými psami, čo je veľmi trefné. Kôň je totiž tiež oddaný svojmu pánovi, tak isto ako pes.......Film však nie je len o koňoch. Predovšetkým je to film o priateľstve, nádeji a dôvere. Je to film, ktorý má skvelých a veľmi príjemných hercov. Ich herecké výkony sú veľmi dobré, či je to ryšavý Tobey Maguire, ukludňujúci Chris Cooper, srandovný William H.Macy alebo sympaťák Jeff Bridges. Všetci hrajú presvedčivo....Scenár je kvalitný, i keď je film dosť rozťahaný, nenudil ma. Celé to obohacujú dobové fotky a komentár k nim, čo perfektne dotvára atmosféru USA počas prohibície. Dostihy sú nasnímané veľmi kvalitne a nie je núdza o dychberúce nájazdy kamery na žokejov a ich štvornohých partnerov. K tomu všetkému hrá aj veľmi príjemná hudba. Keď si to všetko zhrniem, vychádza mi, že sa mi tento film proste veľmi páčil a bolo to milé prekvapenie. Dávam plný počet. 5 ***** za atmosféru, hercov, príbeh, hudbu a zaujímavý námet. Režisér Gary Ross natočil, napísal a produkoval naozaj vydarený film. 7 nominácií na Oscara a žiadny v hrsti? ech, škoda slov....95% ()
Seabiscuit je velice pěkný film, výkon Tobeyho Maguirea je kvalitní, výprava a hlavně záběry z koňských závodů úžasné. Sice ten závěr, kdy chromý kůň a chromý jezdec vyhrají, je fakt neuvěřitelnej, ale do vyznění celého snímku zapadá bravurně. ()
Tobey, coby cválající žokej na statném koni, je skvělý a přirozený. Perfektně ho doplňují ostatní herci. Seabiscuit je film s hezkými myšlenkami, krásným a "čistým" prostředí koní a stájí. S krásnými záběry přírody. Je o naději a vítězství. Musím říci, že pohled na koně běžící s větrem o závod, je skutečně krásný a nepopsatelný. "Člověk, který je malý, ale nepřipouští si to, dokáže velké věci..." ()
Keď chcete vidieť ozajstných superhrdinov a obdivovať tie ozajstné hrdinstvá, nepúšťajte si comicsové adaptácie, nech sú akékoľvek dobré. Pustite si tento úžasne krásny, srdečne hrejivý, duši imponujúci, očiam lahodiaci a spokojnosti dominujúci film o koníkoch. Ale nie len o tých nádherných koníkoch. Je o čom si viac. O nádeji, druhej šanci a iných veľkých veciach, ktoré si občas jednoducho treba pripomenúť. Gary Ross môže byť na svoj výtvor (réžia, scenár, produkcia) právom hrdý, hrdí nemôžu byť akademici. Je zvláštne ako si film získava diváka. Celý film pôsobí vlažným tempom, odľahčeným od akýchkoľvek krutostí, zvratov, či životných nástrah, atmosféru dokonca uvoľňujú aj postavy. Veď William H. Macy a jeho švihnutý reportér bol úplne trefný. Ale tam, kde je treba udrieť, tak tam sa Ross trafí úplne do čierneho a mňa to teda zobalo poriadne. 95%. ()
No, čekal jsem to o něco lepší a hlavně začátek byl pro mě dost zmatečný a chvíli to trvalo, než se film dostal k hlavnímu námětu - přátelství podivínského koně s podivínským žokejem. Na začátku 20. století začíná v USA nová éra automobilismu a také stěhování se na západní pobřeží za lepším životem. Charles S. Howard si otevře obchod s jízdními koly v San Franciscu a brzy přejde na prodej automobilů, což z něj udělá největšího boháče v Bay Area. Přichází však rok 1929 a Velká hospodářská krize, která finančně zruinuje rodinu Kanaďana Johna "Reda" Pollarda. A tak rodiče nechávají svého synka žít v osadě u trenéra koní a se slzami odjíždějí. Mladý Pollard se díky tomu stává žokejem a také amatérským boxerem, a při jednom zápasu dostane ránu do okna a oslepne na něj. Howardův syn je zabit při automobilové nehodě a rodina se rozpadne a je rozvedena v Mexiku, kde se zrovna snaží mladý Pollard prosadit jako žokej. Nejvíce se mi líbilo, jak nebyl mezi ostatními v osadě vůbec oblíbený, neustále se vztekal a hlavně jeho návštěva u prostitutky - to byl pro mě highlight celého filmu. Howard se však seznámí s krásnou a mladou Marcelou Zabalou a ožení se s ní, takže dlouho netruchlí. Získá stáj dostihových koní a jako trenéra si najme uzavřeného kočovného jezdce Toma Smithe, který ušetří život jednoho koně, který má zlomenou nohu. Smith přesvědčí Pollarda, aby koupil hříbě jménem Seabiscuit. Seabiscuit je vnukem velkého Man o'Wara, který vyhrával jeden dostih za druhým a trénuje jej proslulý James E. Fitzsimmons. Přesto je ale Seabiscuit malý, líný a nezvladatelný kůň. Smith v jednom okamžiku vidí, jak se skupina chlápků snaží zkrotit Seabiscuita a také mladého Pollarda, který je naštvaný na všechny okolo a nadává. Oba mají nezvladatelné temperamenty, a tak ho napadne dát ty dva dohromady. Díky Smithovu tréninku se Seabiscuit stává nejlepším dostihovým koněm na západním pobřeží a smolařským hrdinou pro veřejnost. Howard vyzve k závodu Samuela D. Riddla, majitele šampiona z východního pobřeží jménem Admirál, který je držitelem titulu Trojité koruny za tři vítězství v nejlepších dostihových závodech. Riddle ale odmítá kalifornské dostihy jako méněcenné. Přichází prestižní soutěž Santa Anita Handicap, během které se Seabiscuit ujímá vedení, ale Pollard si díky slepotě na jedno oko nevšimne koně, který na něj doráží z vnější strany. Pollard tedy těsně prohraje a přizná Smithovi svou částečnou slepotu. Howard však nařídí, že Pollard zůstane Seabiscuitovým žokejem a shromáždí veřejnou podporu pro závod s Admirálem. Riddle nakonec souhlasí pod podmínkou, že použijí lano a zvonek místo klasické startovací brány. Smith vytrénuje Seabiscuita tak, aby skokově zrychlil při zazvonění. Závod se blíží, ale během tréninku spadne Pollard z Seabiscuita a ten jej nějakou dobu táhne za sebou a Pollard si zlomí nohu. Pollard se dozví, že nebude možná nikdy chodit, natožpak závodit, a tak doporučí svému kamarádovi, žokejovi Georgemu Woolfovi, aby jel na Seabiscuitovi místo něj a radí mu z nemocničního lůžka, jak se ke koni chovat a jak jej zvládat. Blíží se očekávaný "Závod století", stadion je vyprodaný, a v rádiu poslouchá přenos 40 milionů lidí. Seabiscuit se brzy ujímá vedení až do daleké zatáčky. Woolf nechá Seabiscuita, aby se podíval Admirálovi do očí (to je rada, kterou mu dal Pollard), než se kůň vrhne vší rychlostí vpřed a vyhraje o čtyři délky. O několik měsíců později si však Seabiscuit poraní nohu a tak je na tom stejně jako jeho žokej a oba se musí léčit. Seabiscuit začíná být konečně trochu fit, a tak jej Howard přivede zpět do Santa Anita Handicap, ale nechce Pollardovi dovolit na něm jezdit a riskovat další zranění. Woolf a Marcela na něj však naléhají a on se podvolí. A tak si Pollard vyrobí svou vlastní ortézu na nohu a zúčastní se dostihu proti Woolfovi. Výsledek závodu je snadno předvídatelný, film končí šťastně a nechybí nějaké to filozofování na závěr o tom, kdo komu více pomohl, zda Pollard Seabiscuitovi nebo naopak. Nebylo to úplně zlé, ale tyhle filmy nejsou úplně můj šálek čaje a abych se furt neopakoval, tak dám jen silné 3*. () (méně) (více)