Superman 3

Je to jenom můj pocit, nebo se Superman trojka nesměle snaží o komedii? Je tu nepovedený pokus o situační humor a občasné rozpačité konverzační výměny, které v hlavě scenáristy působily směšně. Obojí se minulo účinkem. Korunu všemu nasadil nevtipný Richard Pryor, v roli počítačového hackera - génia. Kupodivu by se film bez Supermana Klidně obešel. Ten si sem tam někoho zachrání z katastrof které se na něho tak lepí, ale do děje samotného většinu času nezasahuje. Trvalo to dva díly a ze superhrdiny v pláštěnce se stala vedlejší postava. (08.08.2013)

Zvrhlost, ve které campy humor definitivně vítězí. Že něco není v pořádku zvětříme hned na začátku filmu. Jestliže první díl otvíral epický zánik Kryptonu a druhý napínavý boj Supermana s teroristy o atomovou bombu na Eiffelovce, trojka začíná infantilní bláznivou groteskou vrcholící tím, že Superman zachrání řidiče topícího se v kabině svého auta (do kterého nějakým podivným způsobem vtéká voda ze sraženého hydrantu pod ním). Kamenem úrazu je slabý scénář, který sice operuje s několika zajímavými motivy (nadšení i obavy z komputerizace, schizofrenický Superman), ale postrádá silný příběh plný emotivních momentů, jakým disponovaly oba předchozí díly. Místo toho je pojednán jako trapná taškařice, opírající se o one man show Richarda Pryora, který se ne náhodou dělí s Christopherem Reevem o místo na filmovém plakátě – stráví totiž na plátně zhruba stejně tolik času. Nedotaženost scénáře lze krásně ilustrovat na Clarkově/Supermanově romanci s Lanou Lang. Ačkoliv nápad nechat nový (super)hrdinův milostný objekt zahořet (narozdíl od Lois) pro Clarka a ne pro Supermana je osvěžující, vyvrcholení romantické linie se s předchozími díly, kde Superman kvůli Lois vrátil čas či se zbavil svých superschopností nedá srovnávat. Ještě hůře je na tom postava ústředního padoucha, který je pouze převlečeným Lexem Luthorem (další aristokraticky povýšený, ale ani zdaleka ne tak vtipný a charizmatický megaloman s komickým poskokem a bimbem), nemluvě o tom, že Robert Vaughn nesahá Gene Hackmanovi ani po kotníky. Vrátím-li se k filmu, pořádné obrátky nabere až ve druhé polovině, kdy se Superman pod vlivem syntetického kryptonitu stane „zlým“, vyvede pár zlomyslných skopičin, následně se efektně porve sám se sebou na vrakovišti a zlikviduje padoušský tým. Škoda jen, že je finále u superpočítače komiksově hloupoučké a naivní jako Kačenka Langerová z VyVolených. Kdo tenhle scénář poslal do výroby... (14.02.2006)

Třetí díl se více než 3/4 své stopáže netváří jako propadák. Bohužel opět hodně nezvládnutý závěrečný boj proti supermodernímu počítači posílá celý snímek ke dnu. Jinak jsem se docela solidně bavil, zlý superman stojí za to, stejně jako Richard Pryor, který zastupuje nejpodivnější castingové rozhodnutí všech dob. Hodně jsem zde cítil inspiraci Bondovkami. Tento díl mě utvrzuje v názoru, že Christopher Reeve byla pro sérii vynikající volba. On dle mého soudu byl a bude jediný správný Superman. (04.12.2012)

Co to sakra bylo? V příběhu se střídají nesmyslné scény se scénami, u kterých se člověk musí křečovitě smát nebo brečet, a pro zpestření se nám tu objeví i nějaký ten trapný humor. Jedna * za příjezd do práce ve Ferrari (sice to asi neměla být komedie, ale budiž) a druhá za střílení buráky. No nic, usedám k počítači a jdu ovládnout svět. Jen si kvůli tomu budu muset nechat snížit IQ na 50. (29.03.2008)

Richard Pryor bol komik a Superman bol vždy trapák. Nečudo, že vznikla trápna komédia. Mimo trápnosti, vtipného úvodu, zle vygradovaného príbehu a nijakých akčných scén ma potešil Supermanov/Clarkov vzťah so ženami. Louis ho už nezaujíma, nevadí mu, že nová frajerka je hotová aj zo Supermana a jeho "zlé druhé ja" sa vyspí so zloduchovou manekýnkou. Potom jej povie, že to nebol on, že ten z noci už neexistuje. Toto bol jediný skutočne vtipný moment filmu a po ňom nasledovalo finále, ktoré by sa dalo ako tak brať vážne počiatkom 50. rokov. Aj čo sa týka trikov. (20.08.2015)