Batman se vrací

Půjdu proti davu (to já koneckonců ráda), ale tenhle díl je stokrát lepší, než předchozí. Chytl mě od prvního okamžiku a nepustil do posledního (dobrá, možná při pochodu armády tučňáků jsem na sekundu zapochybovala:D) a to hlavně díky perfektním záporákům. Především mám na mysli Michelle Pfeiffer, která si rozhodně zaslouží patřit mezi 200 nejlepších hrdinů a záporáků. Způsob, jakým se pohybovala, jakým mluvila, byl prostě naprosto neuvěřitelný! Upřímně jsem ji nikdy neměla nijak v oblibě, ale tady mi připadala naprosto dokonalá. Nutnost vidět s originálním zněním! Milostná linka byla i díky ní zajímavější, než v jedničce a to z části i proto, že můžeme sledovat Batmana a jeho vnitřní rozpolcenost. První díl mi připadal nedotažený, místy i hloupý, tady máme bližší náhled na motivy i psychologii postav. Vše do sebe zapadá a dává dokonalý smysl. A hlavně mě to neskutečně bavilo. Díky tomu všemu pasuji tento díl na mého nejoblíbenějšího Batmana. :))Meow. (08.02.2019)

Takové to když se s odstupem takřka tří dekád kouknete na film, který na vás udělal dojem v raných nácti letech, a zjistíte, jak je překvapivě bizarní, vyšinutý, zvrhlý, nadržený, unikátní a nádherný. V dnešní éře důkladně plánovaných blockbusterů, které se sice marketingově tváří jako ohromně novátorské či originální, ale při tom jsou úzkostlivě kontrolované v zájmu korporátní image, působí Burtonův druhý Batman jako skvostně antisystémový počin. Nejen, že Burton ignoruje komiksový kánon obsedantně střežený fanoušky, na které zcela vědomě kašle. Zaštítěn štědrým rozpočtem a tvůrčí kontrolou spřádá romanticky chorou a slizce krásnou antitezi různých amerických mýtů od politického systému přes superhrdiny až po Vánoce. "Batman se vrací" je jako sněžítko obrácené vzhůru nohama, jehož dno odhaluje skrývané ošklivé nitro kýčovité idyly na jeho nyní odvrácené straně. S až operní rozmáchlostí Burtnon diriguje fantasmagoricky stylizované výjevy, v nichž se snoubí gotická monumentálnost s vychýleností expresionismu. V tomto světě pak nechává řádit cirkusácké zjevy, od nichž se zdejší hrdinové i padouši liší jen v tom, že z různých důvodů nemohou dávat průchod svým niterným tužbám. Spandex byl vystřídán latexem, přičemž masky a kostýmy tu nevyznívají jako silácká brnění, nýbrž fetišistické oblečky, které marně zkouší před vnějším světem skrýt dětská traumata i dospělácké perverze, obsese a sny o nespoutané moci. Burtonův batmanovský biják ale při tom všem není nabubřele temný a vážný jako ty z nového tisíciletí. V jeho groteskní vizi je ponurost stejně zásadní jako klasická komiksová nevážnost až slapstickových rozměrů. Stejně jako zdejší svět, také jeho logika, násilí i sami antihrdinové jsou poťouchlí, teatrální, dětinsky zlovolní, ale také plní zármutku, bolesti a naivní touhy po něčem lepším. Nakonec stejně jako všechny správné vánoční bijáky i tento pojednává o rodině, sounáležitosti a spočinutí v náruči blízkých. Jen s tím rozdílem, že zdejší hrdinové o tom mohou pouze snít. (27.12.2022)

Tak v prvé řadě - Kočičí žena Michelle Pfeiffer je ÚCHVATNÁ, ve své roli sotva kdy překonatelná; doslova fetišisticko-latexová ikona. Ovšem dále - Tučňák Dannyho De Vita je krásně bizardní, správně zatrpkle odpornou i politováníhodnou postavičkou v jednom... avšak pochybně naroubovanou na zvráceně pitoreskní politickou mašinérii kolem volby starosty a lobbingu velkopodnikatele Maxe Shrecka - který sám je jakýmsi podivným a nepříliš poutavým středobodem celého filmu. A kde je Batman?? Ten hraje kdesi mezi tím vším barevným cirkusem (stylově mnohem víc odkazujícím na "Střihorukého Edwarda" než prvního "Batmana") sotva třetí housle, což nejlépe dokumentují dvě WTF připomínky k jeho vztahu s Vicky Vale z minulého dílu... nejspíš té opomíjené postavě měly dodat větší hloubku, ale ze všeho nejvíc právě zvýraznily jak je vlastně tentokrát Bruce Wayne režisérovi ukradený. (10.10.2010)

Tučňák není Joker a DeVito (i když ho jako herce mám rád) není Nicholson. Což by mi nevadilo tak moc, kdybych neměl pocit, jako by Burton byl trošičku líný a jen nám naservíroval něco, co fungovalo v předchozím filmu, akorát tam přidal Catwoman (super výkon v podání Michelle Pfeiffer) a nahradil Jokera Tučňákem. A tady se dostávám k začátku mého komentáře. Nevím, spousta lidí zde píše, že se to vyrovná prvnímu dílu, ale já bych řekl, že kvalita o něco klesla. Z jedničky si pár scén (hlavně s Nicholsenem) pamatuju ještě teď, z tohoto dílu si mlhavě vybavuju Catwoman a Tučňáka. Nicméně, jako člověk, co už viděl následující dva díly, musím konstatovat, že tohle je mistrovské dílo oproti nim a že série měla definitivně skončit tady. Alespoň by skončila důstojně. 65 %. (30.07.2014)

V roce 1992, 3 roky po prvním, vynikajícím Batmanovi natočil Tim Burton další příběh z Gothamu. A dá se říci, že v podobně dobré kvalitě. Batman se tentokrát neutká pouze s jedním nepřítelem, ale rovnou se dvěma a to s kočičí ženou (vynikající Michelle Pfeiffer) a záhadným Tučňákem v podání Dannyho DeVita. Tentokrát se do příběhu zamotává i politika, když Tučňák s pomocí prohnilého Maxe Shrecka kandiduje na starostu, aby mohl rozsévat zlo v Gothamu. Tvůrcům bylo jasné, že si tentokrát nevystačí s jednoduchým příběhem jako v předešlé části, a tak vytvořili mnohem komplexnější a svým způsobem realističtější postavy. Samotný děj už se nezaměřuje výhradně na muže v netopýřím hávu, ale na Gotham City, jako celek. Z předešlé části zůstal v obsazenstvu hlavních postav jen Michael Keaton ke kterému přibyli nový kolegové, ať už Pfeiffer nebo DeVito. Je třeba říci, že Keaton si zachoval podobný styl jako minule, což rozhodně neuškodilo a s představitelkou kočičí ženy vytvořil nejzajímavější postavy snímku, narozdíl od Dannyho DeVita, který zůstal poněkud ve stínu svých dvou kolegů. Burton opět vytvořil fantaskní film, který je věrný podstatě komiksu a ani po několika shlédnutích neomrzí. A to jsme netušili, co přijde. :( (12.06.2006)