Předvečer svátku Všech svatých
Halloween
Halloween: Predvečer Sviatku Všetkých svätých
Halloween
Režie:
John CarpenterKamera:
Dean CundeyHudba:
John CarpenterHrají:
Donald Pleasence, Jamie Lee Curtis, Nancy Kyes, P. J. Soles, Charles Cyphers, Kyle Richards, Brian Andrews, John Michael Graham, Nancy Stephens (více)Obsahy(4)
V roce 1963 o Halloweenské noci ubodal šestiletý Michael svou patnáctiletou sestru Judith. Po patnácti letech v ústavech se mu podaří právě v předvečer všech svatých utéct. Nikdo neví a nikdo ani nechce vědět, co se stane 31. října 1978, kromě doktora Loomise, Michaelova psychiatra. Ten si je jistý, že se Michael vrací zpátky do Haddongield, ale když to zjistí zbytek města, je už pro mnoho lidí pozdě. (Pannonia Ent.)
(více)Recenze (786)
Historicky prvý scenár klasickej vyvražďovačky, hereckou, formálnou a hudobnou stránkou povýšený na plnohodnotné filmové umenie. Najlepší film svojho žánru. Strašidelný, temný, tajuplný, pesimistický. ()
NFR 2006 ()
Velmi dobrý horor, který psal dějiny žánru. Od první minuty, kdy začne hrát ta hrůzostrašná Carpenterova melodie, jsem jenom seděla a čekala, kdy se něco stane... Tohle je to, co má opravdový horor mít - spoustu napětí a neočekávaně děsit. Nicméně i tak se mi zdálo, že místy bylo toho natahování a čekání trochu moc a hlavně konec mi přišel tak nějak dost náhlý a trochu nedotažený (ač obsahově naprosto bez výtky), což nezachrání ani opravdu jeden z nejsugestivnějších filmových zabijáků všech dob. ()
Věčná a nezapomenutelná klasika žánru "slasher movies", prostě vyvražďovaček. Hudba Johna Carpentera, režie Johna Carpentera, Dr. Loomis Donalda Pleasance, Laurie Strodeová hraná Jamie Lee Curtisovou a všudypřítomný, nemluvný, nikdy neběhající Michael se svojí posmrtnou maskou....děsivé napětí a extáze v jednom, už navždy. ()
Neupírám Halloweenu legendárnost, ale léty určitě vyčpěl. Asi jsem prošvihl ten správný věk, kdy se mají tyhle filmy sledovat (dřív jsem se fakt nebál rád), ale mám zkrátka více v lásce psychologičtější strašení. Chybělo mi vysvětlení vzniku toho zla, téměř půlka filmu, kdy Michael jen pozoruje a vyčkává, je nudná skoro k nepřežití. Občas se najde nějaký zajímavý dialog ("Víte, co je to Haddonfield, doktore?"), ale z celku mi nadprůměrná připadá fakt jen ta hudba. ()
Pure Evil. Fear itself. Michael Myers. Jeden z nejdůležitějších filmů v historii žánru spolehlivě zaujme a funguje i dnes, což se o mnoha jeho pokračovatelích říci nedá. Osobně bych sice uvítal více vražd, ale snižovat kvůli tomu hodnocení by byl nesmysl. Horror movie of the year ()
Takhle má vypada horor s velkým H. Úvodní "připravovací" část mě hodně bavila a pak když si ctihodný pan Michael otevřel uřední hodiny, mělo to grády a nebylo to vůbec nějak přepísklý, opravdu tím, že zde nebylo 30 vražd na centimetr čtvereční si film zachoval vysoké stadium napětí až do konce. Ovšem to napětí a prvotní obava, kdy to přijde, kdyby nebylo geniálního ústředního hudebního motivu. Jamie Lee, tady mlaďounká, ale ona se vymlaskla později ještě ve větší kočku. Nedám plnou palbu, protože tam bylo pár scén, který hraničili s paradoií např. Michaelův útěk z blázince, to byl fakt úlet, ovšem to nic nemění na fakt že jsem si to napětí v jedný ulici pěkně užíval. ()
Zpočátku do toho Carpenter vlétne doslova po hlavě a bez většího otálení se vrhne do napínavého divadla s mordovacími mezihrami. Jenomže tak, jak zpočátku našlápne ve všech směrech bohužel v polovině sundá nohu z plynu a se zvolněným tempem přijde i neodbytný pocit, že to co by mělo být původně napínavé (a jako, že by opravdu bylo) začne být nudné. Jakkoliv je totiž absence děje omluvitelná hlavně v případě mistrné formální hry, zde to Carpenter neuhlídal. Být alespoň trochu lepšího spádu scén, absolutní hodnocení by nebyl problém. Takhle zůstane lehce nedotažený mistrův pokus o dokonalou vyvražďovačku s jedním z nejtajemnějších a nejpsychopatičtějších zabijáků kinematografie, jemuž lze při relativní divácké zvrhlosti a s přihlédnutím k hereckému umění některých přítomných i fandit. ()
Optikou moderního diváka se může tahle klasika zdát nepochopitelnou -možná až směšnou (ty vraždy...) ale v roce 78 z toho museli lidi bejt fakt paf. Scénář je primitivní a dialogy až běda, ovšem to pomalé, plíživě nepříjemné tempo a postupné budování atmosféry, kdy ikonického vraha vidíme v doprovodu geniální hudby každou novou scénu o něco víc... to prostě pořád děsivě funguje! ()
Jakmile hned z kraje uslyšíte tu ikonickou melodii, bude Vám jasné, že tady se klidu nedočkáte. Hororový vrchol 70 let. Napětí takové, že byste ho mohli krájet japonskou ocelí. John Carpenter vždycky věděl, jak, kdy a kde sjednat filmovou vraždu. A vždycky mu to trvalo tak dlouho, že si divák s radostí vyrval všechny vlasy z hlavy. ()
Parádní horor. Už sice není tak hrůzný jako dřív, ale i přesto strčí díky svojí atmosféře většinu svých následovníků hravě do kapsy. Sice se říká, že člověk se nejvíc bojí toho, co nevidí, ale když vidíte vraha u něhož nejsou poznat díky zakrytému obličeji emoce, má to možná ještě větší účinek. A hudební motiv si budete pískat ještě dlouho potom, co film dokoukáte... ()
║Rozpočet $325,000║Tržby USA $47,000,000║Tržby Celosvetovo $70,000,000║ John Carpenter to proste vedel podať, jeden z mála vydarených slasher hororov. Hudobný motív za nezaplatenie. /75%/ ()
Klasika, ale slabší než Věc, o dost. Což mě přivádí na otázku, jak je možné vidět v televizi na kterou se Jamiee L. Curtis dívá, film The Thing (je to začátek původní verze, ne remaku, který si John za pár let natočil:)). Legenda, která mě minula obloukem, možná tomu pomohl křik, možná něco jiného, ale přesto asi nikdy nepochopím, co na tom všichni vidí. Jamie Lee Curtis mě asi ve svém nízkém věku nedokáže pořádně zaujmout... ()
První a jednoznačně nejlepší díl série Halloween, jehož kvalitám se podařilo přiblížit snad jen ve druhém a sedmém pokračování. ()
Zápas Jamie Lee Curtisová vs. Michel Myers skončil technickým KO ve třetím kole, ve prospěch Jamie. Btw Michael Myers fakt dobře dejchá. ()
Co má společného Šípková Růženka a Michael Myers? Docela dost, protože to, co oběma chybí, je rozum, bdění a přitakávání životnému – ze všeho nejvíce však řeč. V pohádkách jde často právě o to princeznám, které oněmí (Honza málem králem), ztratí schopnost úsměvu (Šílené smutná princezna) či upadnou do snění jako Šípková Růženka, tuto řeč navrátit. Zpravidla si to vezme na starost muž, který svou vychytralostí princezně rozum a řeč navrátí. V Halloweenu nacházíme totéž, jen je to prohozené – zakletý nemluva tu je Myers a ta, kdo ho má osvobodit, racionální Jamie Lee Curtis. Jamie se věru liší od svých hédonických kamarádek. Je trochu šprtka, nemá přítele, sama říká, že proto, že je na chlapy moc chytrá, trochu moc čte. Proto je ale hlavní postavou a proto je k ní Myers tak přitahován, jelikož ví, že ona jako jediná mu je s to rozum a řeč vrátit a zachránit ho. Řeč je možná to vůbec nejdůležitější, co lidé mají a co je nakonec odlišuje od zvířat. Podle mnohých teprve konstitucí řeči vzniká lidské vědomí, teprve tehdy ožívá psychické vědomé já. Také proto dnes někteří bijí na poplach, tvrdíc, že řeč byla rozbita (a s ní i rozum) ve prospěch různých sloganů, hlášek, smajlíků, výkřiků ap. Opakem řeči a rozumu je magie, drogy, mystika, náboženství či infantilita (Myers zabil poprvé v šesti). Ustanovením racionální Jamie hlavní postavou nám Carpenter naznačuje, že nikdy nesmíme rezignovat na snahu sebe i svět kategorizovat, uchopit, zpředmětnit, „zteoretizovat“. Neboť rezignace na toto nutně končí v oral-análním (dětském) vesmíru magie či drog, který je přesným opakem skutečné dospělosti. Nevěřme proto nikdy lidem, kteří odmítají teoretizovat o filmech a posmívají se intelektuálům – mluví z nich malí a nezralí Myersové. ____ Vyjma (-spoilery-) úvodní vraždy sestry se objeví ve filmu ještě čtyři. První dvě mají společné to, že těsně před zabitím nehraje žádná hudba (dívka v autě, kluk v domě), zatímco během třetí (šňůra od telefonu) a čtvrté (Jamie, ale tady jde jen o pokus o vraždu) hudba hraje, pokaždé stejná, Carpenter cosi velice jednoduchého vybrnkává na piano. Důvod, proč hudba hraje, je ten, že Meyers je v záběru a jeho počínání tedy není založeno na šoku pro postavy i diváka jako u prvních dvou vražd. Když v záběru není, jako v prvních dvou případech, žádná hudba nehraje a překvapení je o to větší. Carpenter v tom má očividně prostě nějaký systém. Na tomtéž konceptu stojí hudební doprovod ke slasheru Pátek třináctého. Problém je samozřejmě v tom, že vycvičený divák právě z toho důvodu, když je nápadné ticho, pozná, že se něco blíží – podobně jako je např. podezřelý záběr bez střihu v jinak frenetickém filmu, neboť ukazuje-li takový film postavu jdoucí dlouze z domu k autu, je téměř jisté, že auto vybouchne. ()
(nepamatuju si, na kolik to bylo, takže třeba třiapůl) ()
rozpočet : $325,000 tržby americké : $47,000,000 ()
Seriously? Chápu, že tohle byl první slasher, který ovlivnil mnoho dnešních slasherů, ale jen proto, že Halloween je první svého druhu si nezaslouží tak vysoké hodnocení. Ve filmu není žádná záhada, žádné děsivé či lekavé scény, vraždy jsou podivné, bez napětí a bez snahy šokovat ještě k tomu ukázané letmým pohledem a chybí i KREV! Michal Myers nemá žádný důvod k zabíjení postav, vždy se objeví a zemře a přijde zpátky k životu. Úsměvná a nepřesvědčivá fraška. Tohle je druh filmu, kde si můžu zajít do mikrovlnky pro hotový popcorn a o nic nepříjdu. Každý kdo shledává film strašidelným, musí žít velice bezstarostný život. ()
Související novinky
Práva na sérii Halloween jsou na prodej
Ačkoliv jsme se posledního filmu ze série Halloween dočkali loni, kdy režisér David Gordon Green se snímkem Halloween končí uzavřel svoji hororovou trilogii navazující na úplně první film, podle… (více)
Velké nesnáze v Malé Číně dostanou pokračování
Herec Dwayne Johnson (Pobřežní hlídka, Rychle a zběsile 5) už nějakou dobu pracuje na nové verzi snímku Johna Carpentera Velké nesnáze v Malé Číně. Místo očekávaného remaku teď ale Johnson překvapil… (více)
Nový Halloween oslaví i Jamie Lee Curtis
Možná jste slyšeli o tom, že nás v říjnu 2018 čeká další Halloween. Půjde o pokračování původní (osmidílné) ságy, nebo dvoudílného rebootu od Roba Zombieho? Nakonec ani jedno. Režisér a scenárista… (více)
John Carpenter bude produkovat nový Halloween
Halloween Johna Carpentera je naprostá hororová klasika, jíž nedokázalo zastínit žádné ze sedmi pokračování. Hlavní série skončila v červenci 2002, o 5 let později ale došlo na remake v režii Roba… (více)
Hororový podžánr Slasher se stal z pochopitelných důvodů oblíbený u filmařů, kteří neměli tak obrovské možnosti, protože jde slasher natočit velmi levně. Slasher v podstatě obsahuje jednoho sériového vraha, který postupně zabíjí velký počet svých obětí. Halloween z roku 1978 poté nebyl prvním zástupcem tohoto podžánru, ostatně už 4 roky nazpátek světlo světa spatřil původní Texaský masakr motorovou pilou a technicky by se jako slasher též dalo označit Psycho Alfreda Hitchcocka z roku 1960. Nejslavnější 3 slasherové filmové série ale představují až Noční můra v Elm Street, Pátek třináctého a právě Halloween, přičemž jejich protagonisté Freddy Krueger, Jason Voorhees a Michael Myers zase platí za nejvíce ikonické představitelé tohoto subžánru. Halloween a jeho Michael Myers jsou ze svaté slasherové trojice nejstarší a právě klasika Johna Carpentera víceméně vystavěla několik základů pro novou vlnu slasherů a bez něj by tak nedošlo jen na Pátek třináctého či Noční můru v Elm Street, ale také třeba i Dětskou hru, Vřískot nebo Nezvratný osud. Scénárista, režisér a hudební skladatel Halloweenu John Carpenter byl v době uvedení neznámý režisér, který měl za sebou dva menší snímky a tudíž se dá teprve až Halloween brát jako jeho průlomové dílo, díky kterému se později stal uznávaným režisérem, který dal světu klasiky jako Útěk z New Yorku, Věc nebo Šílenství a stal se tak (nejenom) legendou hororového žánru. Na Halloween nicméně dostal pouhých 300 tisíc dolarů, čímž splnil kvótu pro nízkorozpočtový film a musel si tak vystačit pouze se svou vlastní kreativitou a schopností pracovat se samotnou atmosférou, která je jednou z často zanedbaných částí slasherů. A i proto všechno je Halloween dost možná nejlepší vyložený slasher všech dob. Michael Myers, který je předchůdcem Freddyho Kruegera i Jasona Voorheese není na rozdíl od Freddyho Kruegera ukecaný šílenec a na rozdíl od Jasona Voorheese není vyložený řezník. Vlastně ho na rozdíl od obou zmíněných ani nevede žádná sebevíce za vlasy přitažená motivace. Michael Myers je prostě čisté zlo. Je pomalý a zároveň svým designem neskutečně stylový. Právě zde se projevila kreativita tvůrců, kteří masku Michaela Myerse vytvořili jednoduše- Za necelé 2 dolary si koupili masku kapitána Jamese Kirka ze Star Treku s tváří Williama Shatnera a masku výrazně opravili. Sám Shatner prohlásil, že by nikdy nečekal, že se jeho tvář technicky stane ztělesněním ideálního představitele slasherového vraha, o to více ho ale toto filmařské využití těší. Maska ale byla tak pozměněna, že byste snad ani nepoznali, že jde skutečně o upravenou vizáž Kirkovy masky a především se skutečně Michaelu Myersovi podařilo vytvořit speciální děsivý vzhled a i díky němu je Michael Myers dost možná zároveň nejstylovější slasherový zabiják. Je to prostě chodící vraždící mašina bez emocí, což ještě více podkládá fakt, že z něj skutečně jde strach. Halloween dodnes představuje ztělesnění parádního hororu, dá se ovšem polemizovat nad tím, zda se na něm zub času trochu nepodepsal a je to svým způsobem pravda. Halloween se ale pořád ale svým budováním atmosféry a celkovou práci s atmosférou vyrovná většině dnešních hororů. Nepřekvapí kdovíjak brutálně velkým počet zabitých obětí, ani nepředvádí vrcholná jatka, ale i v tomto se skrývá kouzlo původního Halloweenu. Je v podstatě jednoduchý a to v tomhle případě neznamená urážku, protože ono předvedení obsahové jednoduchosti je v tomhle případě slasherového žánru naopak tou největší možnou pochvalou. Už úvodní titulky obsahující zapálenou dýni doprovázené mistrovským Carpenterovým soundtrackem jsou parádní a už na začátku nahodí pocit husí kůže na maximum. Michael Myers se dočká stylové expezice v podobě jednoho záběru z jeho vlastního pohledu, následně je tu představený parádní Donald Pleasence v roli Dr. Samuela Loomise (toto jméno bylo převzato z Psycho, což je ve finále ještě ideálnější příklad dokonalého slasheru i přesto, že je zařazení Psycha do tohoto subžánru tak trochu spekulativní) a pak také ve své první celovečerní roli Jamie Lee Curtis, která do dnešního dne platí jako královna ´´Final Girls´´, velmi zásadní úlohy v slasherovém podžánru. Zbytek postav, které jsou víceméně vedené k tomu, aby se stali obětí ´´ kapitána Kirka´´ jsou jinak nějak představeny a nejsou jen bezduchou obětí kuchyňského nože. Nejsou to ty nejlépe představené postavy, zároveň ale nejsou bezduché a prázdné. A to samotné bohužel v samotném slasherovém podžánru povinnost není. Boogeyman přišel, spáchal paseku a zanechal za sebou nejlepšího představitele klasických slasherů, který položil stavidla pro další následovatele. John Carpenter stvořil hororovou legendu, která též položila základy pro spoustu lepších či horších pokračování. Halloween 2 byl ještě celkem oukey následovatelem, následovali ale pekla v podobě Halloween 3, 4, 5 a 6. Následně v roce 1998 dorazil Halloween: H20, který ignoroval vše po dvojce a stejně jako dvojka byl víceméně oukey následovatelem, následně ale bylo navázáno příšerným Halloween: Zmrtvýchvstání. V roce 2007 poté dorazil remake v režii Roba Zombieho, který Carpenterovu legendy vyloženě nekopíroval a přinesl tak trochu jiný zajímavý pohled na toto údajně čiré zlo, příšerné pokračování o 2 roky později ale další plány na následovatele Zombieho verze zabili. Tím nejlepším nástupcem se tak v roce 2018 stal nový Halloween, který byl parádní poctou a zároveň povedeným svěžím větrem do plachet, na který by měli v následujících dvou letech navázat další dvě pokračování. Bude to stát za to? Uvidíme, pořád tu ale máme minimálně tu původní klasiku, která dodnes neurazí. A pak ten film z roku 2018. A ani Halloween 2, Halloween H20 či Zombieho Halloween vyloženě neurazí. No a zbytek je plevel.......... () (méně) (více)