Příběh služebnice

Původně jsem se na tento seriál hodně těšil. Někdy v půlce seriálu jsem si ale začal pročítat okolní komentáře a přemýšlel, jestli se to bude ubírat taky trošku jinak. Nakonec mě u knihy překvapil jeden názor čtenáře, který knihu, na které si tento seriál zakládá, přirovnal k feministické verzi příběhu 1984. Spisovatelka totiž Příběh služebnice napsala v roce 1985. A ono to asi opravdu bude sedět. Hned od počátku je jasný, že v celém příběhu budou především hrdinky, nežli hrdinové, což mi ale vůbec nevadí. Spíš to naopak umocňuje fakt, že v současné době v Americe preferují hrdinky před hrdiny, což je hodně dobře a příjemná změna. Také se mi moc líbilo, jak je tento seriál natočen. Je vidět, že tvůrci s s ním dali obrovskou práci. Třeba kameraman má nadživotní formu. Některé záběry nemají chybu a jakmile se na scéně objeví nějaká vražda, tak počítejte s tím, že to pro Vás bude brutální šok. Horší už je to s tím, jak šíleně tvůrci seriál natahují. První série je akorát tak na čtyři hvězdičky. Bůh ví ale, kam bude směřovat série druhá. Mohla by být daleko akčnější, ale pokud se ponese v podobném duchu, tak nevím, jestli budu i nadále zvládat naprosto apatický zjev hlavní postavy, kterou hraje Elisabeth Moss. A nenechte se mýlit. Hraje ji skvěle. Ale apatie jí ztvárněná je v tom světě tak těžko uvěřitelná, že bych si, být jí, dřív v příběhu prohnal hlavou kulku, než abych se snažil udržet při životě. Tak drsný přístup k ženám, jako je v republice Gileád, totiž jen tak nezažijete. Až absurdně drsný... (11.07.2017)