Reklama

Reklama

Malá Briony Tallisová sní o tom, že z ní jednoho dne bude slavná spisovatelka. Má až příliš bujnou fantazii a to zaviní jedno velké nedorozumění, které nenapravitelně změní život její sestry Cecilie a zahradníka Robbieho i jí samé. Robbie je do Cecilie dlouho zamilovaný a stejně tak ona do něj, i když si to nechce přiznat. Briony se stane svědkem jejich milostného aktu. Večer utečou z domu malí bratranci a celá rodina se je vydá hledat. Briony se při pátrání stane svědkem napadení a znásilnění sestřenice nějakým mužem. Budoucí spisovatelka si spojí násilí přímo s postavou Robbieho a označí jej s naprostou jistotou za pachatele. Všichni s výjimkou Cecilie jí uvěří a Robbie je zatčen. Briony sice neviděla útočníkovi přímo do tváře, díky své obrazotvornosti je přesvědčena, že pachatelem nemůže být nikdo jiný než on. Cecilie na ni i celou svou rodinu zanevře a odstěhuje se do Londýna. Po čtyřech letech je Robbie propuštěn z vězení pod podmínkou, že narukuje do armády. Na dospívající Briony začíná pomalu doléhat, co svou mladistvou nerozvážností napáchala. (TV Nova)

(více)

Videa (5)

Trailer 3

Recenze (1 286)

Gemini 

všechny recenze uživatele

Myšlenka, která se mi při vzpomínce na zhlédnutí Pokání vybavuje jako první, zní: "Vanessa Redgrave je Paní Herečka." Není to myšlenka právě férová, neboť ona věhlasná dáma, jakkoliv je všeho toho obdivu hodna, de facto jen sklízí plody práce, kterou předcházející dvě hodiny reálného času odváděli jiní. Těmi jinými jsou samozřejmě ostatní herci v čele s Jamesem McAvoyem, jehož mladické nadšení, bouřící emoce i pozdější zatvrzelost nejsou míň než úžasně přesvědčivě zahrané. Poklona patří i Keiře Knightley, které to kromě všestranného hereckého projevu (až na ty slzy, ty jí pořád moc nevěřím:)) ještě neskutečně sluší - s tou výhradou, že pět až deset kilo navrch by jí opravdu prospělo. Jestliže slečně Cecilii přináležela poklona, pak před Briony - jak tou ztvárněnou Saoirse Ronan, tak i tou, kterou zahrála Romola Garai - se patří pokleknout a udeřit čelem o zem, protože to jak za mimochodem neskutečně pod kůži se zarývajícího a do hudebního doprovodu výtečně zakomponovaného zvuku psacího stroje s doširoka otevřenýma očima vstřebává svět kolem i uvnitř sebe (a taky ho fatálně ovlivňuje), je něco jen těžko popsatelného. Absolutně nepopsatelné je potom to, co režisér spolu s kameramanem a skladatelem stvořili na pláži v Dunkerque - tam nejen že mi běhal mráz po zádech, ale skutečně mi spadla čelist. Joe Wright se tentokrát opravdu utrhl ze řetězu a formální stránce svého díla dal místy takové grády, že by se za ně nestyděli ani Queeni. O hudbě už zmínka padla, ale teď se hodí říct, že i ona činí Pokání přitažlivějším, a to tak že značně, a že Dario Marianelli v mých očích (respektive uších) nad očekávání zabodoval, protože z jeho předchozích prací jsem si nezapamatoval ničehož nic, a on si najednou vyrukuje s tak mazáckou kompozicí a s tak silným hlavním tématem. Víc už nemám co bych dodal. Snad jen, že o případné stovce se rozhodnu, až Atonement uvidím znovu - (možná) zatím dávám 90%. PS: Tak po druhém pokusu to přece jen plná stovka nebude, i když poslední desetiminutovka se mnou zase zamávala. A vlastně nejenom ta... ()

Tom Hardy 

všechny recenze uživatele

Úchvatné z hlediska propracované struktury, pečlivé kompozice záběrů, které jsou dokonale podepřeny famózním soundtrackem. ALE, celé to působí ve snaze o co nejrozsáhlejší ódu roztříštěným dojmem, neboť se až tolik skáče, že po chvilce jeden lehce váhá nad tím, zda se viděné odehrává před anebo po tom, co viděl před chvilkou. Vztah hlavních hrdinů, jakkoli jsou protagonisté věrohodní ve svém nasazení, je až příliš zkratkovitě podán a než se člověk rozkouká, už je z toho náhle osudová láska. Blafák na konci je vynikající, přesto mám ale pocit, že to běžný divák ani omylem tak nedocení jako někdo, kdo se věnuje psaní (nebo k tomu má alespoň sklony). Joe Wright překvapil tím, jak moc si dovoluje být progresivní, aniž by se mu citlivé téma rozpadlo pod rukama. Nadchl silnými momenty a nepřerušenými střihy a zaujal drzou dějovou komplikovaností. Pachuť z přílišné roztříštěnosti se však nevytrácí ani pod tou závěrečnou slzou, která padla. Ale nepochybuji, že právě kvůli ní se mnozí odhodlají k plnému hodnocení… ()

Reklama

golfista 

všechny recenze uživatele

Už jsem si tak sumíroval, který film byl letos nejlepší, která režie mě nejvíc zaujala atd. A pak přijde těsně před koncem roku tohle ! ... Silný, mistrovsky budovaný příběh, skvělé herecké výkony a hlavně úžasný výkon na režisérské stoličce. Miluju, když na svou kreativitu režisér strhne pozornost tímhle způsobem, vrcholícím nezapomenutelným, pětiminutovým ! souvislým záběrem apokalypptického vojenského ležení na francouzské pláži .... Velmi silný zážitek, který si bezpochyby zopakuji i na velkém plátnu ... ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Opět nádhera, Joe Wrighte, 2:0 pro tebe. Poslední třetina sice působí ZDÁNLIVĚ poněkud kostrbatým, nesourodým dojmem (zejména vkládáním Brionyních životních momentů), ale záverečné rozhřešení tomu dá smysl a emočně člověka rozseká, přestože náhlé zasazení do současnosti působí poněkud rušivě. Díky bohu za Joe Wrighta, který do kin vrátil svým způsobem vyprávění jakousi starosvětskou krásu a eleganci, s emocemi, které vyvolávají příjemné mrazení v zádech. Velmi mě překvapil James McAvoy, který od doby nesympatického floutka v ´Last King of Scotland´ prodělal osobnostní proměnu až v zde charismatického mladíka, kterému jsem věřil každé gesto a Keira Knightley? Přes její lehce anorektický typus mám pro ní slabost, film od filmu herecky roste a její tvář zde vyzařovala noblesní krásu hvězdy stříbrného plátna předválečné éry. Hlavní hudební motiv mi pak pořád zní hlavou a vyhánět ho z ní určitě nebudu :o) ()

Matty 

všechny recenze uživatele

I gave them their happiness. Vzhledem ke vzdálenosti vytyčeného cíle nebývale svižná procházka rozlehlým venkovským sídlem, přilehlou zahradou, válkou zmítanou Francií a rušným Londýnem. Osvěžující ponoření do kašny, ve své dravosti něžná milostná scéna nebo dunkirkská plážová odysea jsou možná jenom formálními výstřelky, ale formálními výstřelky tak dokonalými, že budete svůj tep těžko přesvědčovat, aby se nezrychloval. Kýč nekýč. A nebyla to žádná z postav, která mě přiměla mlčky sedět a tiše doufat, nýbrž vypravěč. Po těch dvou hodinách jsem měl pocit, že jej znám dost dobře, abych si troufnul mu tykat. Takže - skvělá práce, Joe! 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Nathalie, castor, Torrance, Martyr, TomBar, Kvico ()

Galerie (45)

Zajímavosti (34)

  • Romantické drama, které si odneslo hned 7 nominací na Oscara, je teprve druhým celovečerním filmem režiséra Joea Wrighta. (Valsadora)

Související novinky

Saoirse míří do Ameriky

Saoirse míří do Ameriky

06.04.2014

Saoirse Ronan patří mezi současné nejtalentovanější mladé herečky. Již ve svých třinácti letech byla nominována na Oscara za vedlejší roli ve filmu Pokání a od té doby jde z filmu do filmu. Nyní bude…

Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz

Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz

30.12.2010

Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled…

Keira jede do Ruska

Keira jede do Ruska

21.11.2010

Po včerejším Lincolnovi tady máme další sázku na oscarovou jistotu. Po Pýše a předsudku a Pokání bude režisér Joe Wright (brzy uvidíme jeho akční thriller Hanna) opět spolupracovat s Keirou Knightley…

Franco amputuje, Ronanová střílí

Franco amputuje, Ronanová střílí

08.01.2010

Oscaroví britští tvůrci Danny Boyle a Joe Wright obsadili hlavní role svých příštích filmů. Boyle začne v březnu natáčet drama 127 Hours, které je skutečným příběhem horolezce Arona Ralstona. Na toho…

Reklama

Reklama