Nemocnice na kraji města

Učinil jsem reprízu cca po 20 letech a znovu se přesvědčil o tom, jaká je nostalgie potvora. Napálit tam nějakou tu hvězdu navíc, protože je to přece onen legendární seriál s armádou zvučných jmén, notoricky známou melodií a nepřekonatelným dr. Štrosmajerem, by bylo příliš snadné, ovšem zhodnoťme to objektivně. Legenda neznamená automaticky kvalitu, a i přes značné stáří má rozhodně seriál jako celek co nabídnout, nemluvě o porovnání s dnešními hnoji typu Ulice, Ordinace apod. Mistrně zmáklé dialogy a pestrý výběr hereckých klenotů včetně pozoruhodného génia Miloše Kopeckého. To vše je nesmrtelné. Nicméně mezi vady na kráse musím započítat x hluchých míst, příliš okaté studiové interiéry a pár nesympatických postav (Čunderlíková). Po součtu kladů a záporů mi tedy vychází čirý průměr...ale Milouš Kopeckých byl vážně frajer!! (12.03.2023)

Nejlepší český seriál z nemocničního prostředí, který má i po 30 letech sledovanost přes milion diváků. Už to o něčem svědčí. Samotný děj, zpracovaní a vůbec takové to pojetí se vůbec nedá srovnávat s těmi dnešními, až na na nějaké ty výjimky, sladkými slátaninami... A to už vůbec nemluvim jak to zde po stránce herecké! Neobyčejná skupina pánů herců se sešla. Z každého slova, skutku či pohledu je cítit určitá přirozenost, přesvědčení a zaujetí. Zato dnes může v seriálu po pár minutách tréninku hrát každý a úspěch v podobě finančí odměny a závratné sledovanosti je zaručen. Inu Jaroslav Dietl je prostě Jaroslav Dietl! Teď už nikdo tak nepíše a ani psát nebude. Každému určitě v paměti uvíznul některý z jeho famozních dialogů - i po těch třiceti letech... (04.04.2008)

Nemocnici jsem vždycky žral. Řekl bych, že Dietl tak trochu předběhl dobu... Ze všech pozitiv chci zmínit HUDBU. Ta linka mistra Klusáka je prostě geniální. A tenhle seriál je i prověřenej časem - jistě, tempo je pomalejší a prostředí zastaralý, ale jsem zvědavej, který z dnešních seriálů se za 20 let bude tak úspěšně reprízovat! Vždycky si akorát kladu otázku, jak by na mě působil Hoger? Řekl bych, že by to celý vyznělo trochu jinak... (18.02.2008)

Dietlův originál, to je zábava s hereckým uměním: Štrosmajerovo dobírání si sestry Huňkové, moudra primáře Sovy, energická Bety Čeňková, cvachovitý Cvach, sebevědomý Blažej, tajemná Ina, rázovitá Fastová, hádavičná zelinářka... Pamatuji si, že při Štrosmajerově smrti jsem nechápal stejně jako šachistka Jindřiška. Při prvním sledování jsem byl ještě mladší než Jindřiška:-) Reprízování Nemocnice v porovnání třeba se současnou nováckou Ordinací asi trochu ztrácí. Problémy, které hrdinové řeší, a místy zastaralé, někdy i soudružské prostředí působí jako z filmů pro pamětníky. (09.07.2008)

Zdařilý a téměř všemi oblíbený (dnes už kultovní) televizní seriál, který ani po dlouhých téměř třiceti letech nezklame jak věrného a stálého televizního diváka tak i toho občasného a nového . Skvělá Dudkova předloha, scénář-jakbysmet, režie, herecké výkony na tehdejší velice dobré úrovni, oblíbená, pronikavá a velice zapamatovatelná hudba, a hlavně příběhy ze života obyčejných lidí jejich charaktery a nevšední problémy. Tak to přesně můžu, a tento seriál mi to přesně před mnoha lety miliónově splňoval. Dietl měl prostě čich, a jeho poměrně zdařilé seriály ( a to nekoukám ani na dobu a ani nejsem nějak politicky zaujatý), za bývalého režimu vždy téměř povinně vyklízeli ulice. Prostě televizní klasika. Škoda jen jedné věci? A to sice toho že se tohoto seriálu nedožil pan Karel Höger (původní dr. Sova). Se kterým byla natáčena původní třináctidílná série v roce 1976. A dodnes s ním zbylo několik natočených scén, třeba ta pod deštníkem s Eliškou Balzerovou a Ladislavem Chudíkem. Nejraději jsem měl ale stejně a samozřejmě dr. Štrosmajera a jeho nezapomenutelné výlevy nejen ze života ale i ze své bohaté lékařské praxe. Jako třeba tento který povídal vrchní sestře Pěnkavové (Iva Janžurová).."Kdyby blbost nadnášela, tak tu létáte jak holubička." Nevím jestli originál z jeho hlavy? Ale jak pravdivé že? (16.01.2007)