Režie:
Roman PolańskiScénář:
Roman PolańskiKamera:
William A. FrakerHudba:
Krzysztof KomedaHrají:
Mia Farrow, John Cassavetes, Ruth Gordon, Sidney Blackmer, Maurice Evans, Ralph Bellamy, Victoria Vetri, Charles Grodin, Tony Curtis, William Castle (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Jsou to jen hormony, anebo se temné síly opravdu chystají ovládnout svět? Novomanželé Rosemary a Guy Woodhouseovi (Mia Farrowová a John Cassavetes) se nastěhují do starého newyorského činžáku, i když je přítel Hutch (Maurice Evans) varuje před temnou historií domu. Působili zde okultisté a došlo tu k několika tragickým úmrtím. Woodhouseovi se seznámí se starými sousedy Castevetovými, kteří u nich začnou být častými hosty. Když Rosemary otěhotní, doporučují jí Castevetovi svého známého gynekologa. Od té doby však Rosemary začne trpět nevysvětlitelnými bolestmi a strachem. Od Castevetových jsou slyšet zvuky jako při duchařských seancích, někteří lidé včetně ostražitého Hutche záhadně onemocní nebo přímo umírají. Jsou to jen náhody, představy psychicky labilní rodičky anebo se proti Rosemary chystá nefalšované satanské spiknutí...? (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (726)
Geniálně gradující paranoia je největší devízou této satanské klasiky, spolu s krásnou Miou Farrow a zákeřně civilním lookem. Naproti tomu závěrečnou scénu považuji za pořádný přešlap, její doslovnost a protahovanost předchozí mrazivou krasojízdu sráží. Škoda. Polanski hodně staví na anonymitě nového prostředí, do něhož se titulní pár přistěhoval, a daří se mu s pomocí scénáře, plynule přitlačujícího na pedál nervozity, budovat slušné napětí. Možná i tenhle fakt se ale podepsal na jisté unylosti, která v mých očích spolu s nevhodným zakončením sebrala filmu pátou hvězdu. ()
„Is God Dead?“ Bez legrace film, který svým přístupem „nožem proti těhotenství“ není vhodný pro nastávající matky. Polanski dále rozpracovává motiv z Hnusu (Mia Farrow je zpočátku dokonce podobná Catherine Deneuve): bezbrannost mladé ženy, obklopené ze všech stran čímsi cizím, usilujícím o narušení její sexuální integrity. Zde musí hrdinka navíc zápasit s faktem, že se nekontrolovatelné zlo stává její fyzickou součástí, ale jako matka je i v tomto ohledu bezmocná, své nenarozené dítě zabít nedokáže. Film i po čtyřiceti letech od vzniku fascinuje scénami, jejichž sestříháním Polanski protěžuje (možná) paranoidní konspirační teorii Rosemary, tedy i hororové „čtení“ příběhu. U mne to zafungovalo přesně opačným způsobem a vzdorovitě jsem začal „číst“ psychologickou rovinu. Netrpělivě očekávaný a velmi snový závěr nám k vlastní škodě dává jednoznačnou odpověď, ale zároveň si díky ní může dovolit asi vůbec nejděsivější scénu – pasivní přijetí vsugerované role. Odvážné téma i délka plně slouží režisérovu oblíbenému procházení nejtemnějšími a nejcitlivějšími podloubími lidské duše, které jsou v tomto případě (rok před brutálním zavražděním Polanského manželky Masonovým gangem) ještě sem tam projasněné zábleskem škodolibého humoru (například dva vetřelci procházející po špičkách za telefonující Rosemary). 85% Zajímavé komentáře: POMO, tron, tangerine1, Jordan, ScarPoul, Gardenboy ()
Na celém fenoménu Rosemary oceňuju hlavně fakt, že Polanského adaptace vznikla tak brzy po vydání Levinova textu. Tím byla zachována autentická atmosféra celého příběhu. Nicméně u Levina je radost probírat se těmi margináliemi ze života jednotlivých partají v domě a proměnami mladého manželství Rosemary a Guye. Celá spontánní paranoira přichází na řadu až v závěrečné části knihy a do té doby by si čtenář mohl myslet, že se jedná jen o obyčejnou selanku sepsanou pro potřeby společenské kritiky. Závěrečná smršť pak zcela mění literární žánr a knihu nelze do poslední stránky odložit. Film je pak spíše Levinovým textem okouzlen a zásadně nic nemění, chyběla mi pouze kapitola Rosemaryho vzdoru, ve které ji Hutch půjčí auto a chatu, aby si mohla promyslet, jestli s Guyem i nadále zůstane. Takto Rosemary s tváří Mii Farrow zůstává mnohem plošší postavou, což je docela škoda. A s novým účesem pak ztrácí i veškeré půvaby, ale to je zase naprosto v pořádku. Docela se ještě těším na ten televizní sequel - jestli v něm pokračuje Minnie se stejnou odpornou tváří, tak to už samo o sobě bude peklíčko. ()
Věrná adaptace knihy, která buduje atmosféru pěkně kousíček po kousíčku. snad až příliš pomalu, ale o to sebejistěji. Polanski je zručný režisér a zejména s početím malého sataňátka si poradil výborně, škoda, že podobných scén nebylo ve filmu víc, neboť normálních konverzaček si divák na poli více než dvou hodin "užije" až až. Na hororové atmosféře se zkrátka mohlo přitvrdit, zážitek je oproti knize méně barvitý a méně strašidelný. Film pracuje zejména s emocemi Rosemary, které se mu více méně daří přenášet i na diváka (úzkost, paranoia). Mia Farrow na tom samozřejmě nese značný podíl, bohužel celkově to není úplně ono, zejména závěr filmu působil spíše jako parodie toho knižního. 6/10 ()
R. Polanski budoval atmosféru neuveriteľne poctivo. Od úvodu vás chytí originálna a tajomná skladba a potom sa režisér nikam neponáhľa.Všetko sníma a odhaľuje postupne a s prehľadom. Výborná hlavná predstaviteľka M.Farrow má obrovský podiel na výslednom dojme. Nie je to vyslovene strach, čo vás drží v napätí, skôr nejaká neistota a hlavne zvedavosť, ako dopadne matka, proti ktorej sa všetci spikli. Sklamaní budú asi všetci, ktorí čakajú krutý a krvavý satanistický horor. Je to po všetkých stránkach skvelý film, ale hlavne psychologický, čo ako vidím podľa niektorých komentárov nevie každý oceniť. Mne to sadlo dokonale. 100%. ()
Galerie (151)
Zajímavosti (62)
- Práva na zfilmování románu získal William Castle. Robert Evans z Paramountu souhlasil, že dá projektu zelenou, pokud Castle nebude režírovat. Důvodem byla Castlova pověst režiséra laciných hororů. Bylo mu však umožněno, aby si ve filmu zahrál (muže u telefonní budky). (HellFire)
- Natáčení probíhalo od 21. srpna do 6. prosince 1967 v Los Angeles a v New Yorku. (Varan)
- Děťátko Rosemary (Mia Farrow) se narodilo v červnu roku 1966 (6/66, což dává dohromady satanistické číslo 666). (HellFire)
Reklama