Liga spravedlnosti

Na střeše gothamské budovy stojí Barry Allen a vrchní komisař místního policejního sboru. Kolem letí Batman a řekne: „Hele, Flash Gordon.“ Zhruba tolik vtipu pobrala postava otravně přehrávajícího Ezry Millera i vzlyk, že hlavní bad guy chce zase zničit svět. Panebože, je to podle prostých pravidel komiksu, to znamená lokální padouch vs. lokální hero, nebo globální padouch vs. globální hero (či jako v tomto případě koalice hrdinů), takže pozastavovat se nad tím, je jako stěžovat si na tasení koltů ve westernu či hekání v pornu. Spíše mi vadily rozpačité snahy o vyvolání emocí, absence nějakého výraznějšího momentu (v oživení Kal-Ela se skrýval potenciál) a přehnané digiorgie u chladírenské věže, při kterých jsem si s hrůzou vzpomněl na Já, Frankenstein. I přes to okolnostmi vynucené dvojí otcovství to zase tolik nesmrdí rybinou a netopýřím trusem, ale pokud dobře víte, proč má Superman u sebe v rakvi fotku Kevina Costnera na rybách, tak se musíte zákonitě ptát: „Kde je Snyder?“ Něco mi říká, že s obtiskem tragické životní zkušenosti v duši se nám vrátí ještě silnější. Možná to zní cynicky, ale už se nemohu dočkat.. (24.11.2017)

Nikdy mi nepřipadalo, že by se DC filmy pokoušely stylem kopírovat Marvel, ani v případě té Wonder Woman srovnávané s Captainem Amerikou. Tentokrát ovšem ano, protože Liga spravedlnosti jsou vlastně Avengers včetně humoru za každou cenu, ve kterých se (alespoň na první pohled) nestane nic, co by filmovým vesmírem nějak zacloumalo. Ano, sice jde o zmrtvýchvstání Supermana, ale je tak trochu odbyté a Superman je kvůli scénáři jiný než dříve (hláška "Svědilo to" může směle konkurovat písku, který Anakinu Skywalkerovi vleze všude). Navíc jsem jaksi nepoznával rukopis Zacka Snydera. Oproti výbornému Muži z oceli a ještě lepšímu Batman vs Superman působila Liga spravedlnosti málem až komorně, nenápaditě a vyčichle. Přes to všechno nebyly dvě hodiny v kině ztracené, protože několik opravdu dobrých momentů film má, líbila se mi hudba Dannyho Elfmana (návrat batmanovského motivu z Burtonových filmů a původního Supermanova motivu od Johnna Williamse!) a Ben Affleck je fakt skvělý Batman. (17.11.2017)

SUPERMAN ŽIJE! SUPERMAN ŽIJE! Hahahahah, a máte to! Komiksové filmy a komiksy obecně byly odjakživa mimo můj okruh zájmů, stejně jako osobní hygiena nebo ženské orgasmy, a dlouhá léta jim moje blazeovaná jednorázová konzumace nepřinesla víc než tři pizdy. Původně jsem chtěl k tomu obrovskému množství ročně zfilmovaného a recyklovaného leporela použít tradiční příměr s měněním ponožek, ale pak jsem si vzpomněl, že jsem hovado a slipy s fuskama běžně nosím po nezbytně dlouhou dobu – zpravidla dokud se přírodně nerozloží –, takže tento srovnávací manévr zazdím lapidárním: je toho jak sraček. Rok 2017 však byl v mnohém přelomový; nejenom že jsem zjistil, co je to klitoris, ale taky jsem začal komiksovkám sázet čtyřky a pětky stejně často jako je tělocvikářka sázela do mý žákovský. Začaly mě bavit a začal jsem se v nich orientovat (totéž mohu prohlásit o svých sexuálních partnerkách) a může za to pouze on: Marvel. Marvel je začal dělat zábavně, nevážně a konečně se odpoutal od té kýčovité vyčpělé šablony se zhrzenými Ničiteli světů, planet, mléčných drah, vesmírů, jsoucen, smyslů, podstat, další a další hovna a vůbec čehokoliv s nádechem absolutna. To DC neumí, DC dokonce neumí ani konverzační humor a tak všechny džouky ve filmu vyzní jako anekdota o klobásách vykoktaná brejlatým panicem s masitým uhrem na čele směrem ke čtyřem pornoherečkám. Výše zmíněný Ničitel světů není žádný výplod mé zfetované makovice, ale regulérní občanské jméno ústředního záporáka, kterému vožralí animátoři z DC přimíchali k jedničkám a nulám taky nějaký pětky, rozinky a úplně debilní repliky. Co tam dělal J. K. Simmons je mi stejnou záhadou jako co tam dělal Batman, Flash a ten zbytek kreténů, kromě toho, že tam poskakovali před zeleným plátnem jak pičusci. Vlastně ani nevím, proč tomu nedávám odpad!, nejspíš kvůli tomu, že si konečně do detailů dokážu představit, jak mistrovsky lížu tu rajdu Adamsovou. (31.12.2017)

Všichni víme, že Batman vs Superman nebyl zdaleka božský. Ale byl velkolepý, dějově široký a ambiciózně rozmáchlý. V tom se Marvel nechytá ani omylem. Bohužel napodruhé místo vrcholu přichází pád. Nejen že Snyder ubral z plynu - zmizela temnota i kulervoucí akce, ale v polovině film plynule přepíná na Whedonovku a začíná se hláškovat ala Avengers. Což v temném komiksu, který se bere často docela vážně působí přímo idiotsky. Rovnou přeskočit hlavního digi záporáka s charizmatem 0 a celý scénář ohledně záchrany světa. Ano, opravdu chtěl zase někdo zničit svět za pomoci magických artefaktů. Tentokrát kostek. Zůstávají tedy jen hlavní hrdinové, kteří jsou fajn zvlášť i dohromady, ale scénáristická kupa sraček kolem jim nedává prostor příliš vyniknout a naopak vytahuje ty sekundární role ne tak důležitých postav (Lane, Crudup, Nielsen). Oproti "jedničce" kvalitativní sešup dolů a nic proti Jossu Whedonovi, ale když si režisér srandokapsů vezme do parády pompézní a řádně temné intergalaktické drama-materiál, vznikne z toho přesně takovýhle digipatvar jako teď tady. (20.11.2017)

Copak DC studio neumí udělat pořádný superhrdinský film? V porovnání kupříkladu s Avengery nebo Batmanem podle Christophera Nolana je tohle naprostý odpad u kterého skoro lituju, že jsem našel ty 2 hoďky na koukání. Režie se vůbec neobtěžuje cokoli vysvětlit a museli zřejmě vystřihnout zásadní scény, protože tak 50% stopáže absolutně nedává smysl. Herci se pak občas teleportují z místa na místo a jednají nanejvýš pofiderně. Mimochodem, myslím, že Ben Affleck nemá na svoji roli a vypadá tlustě. (08.10.2018)