Most

Ono to vlastně není vůbec originální, dvojice nesourodých parťáků ve stylu pohodář co na zákon sere vs naprostá asociální uctívačka pravidel je dost klišé, záporák, co je vždycky napřed, všechno má promyšlené do posledního detailu a přitom vlastně vraždí v zájmu společnosti je taky nutně okoukaný, vyšetřování, které vede k řadě jednoznačných podezřelých a přitom je jasné, že výsledný vrahoun bude někdo šokující, to je taky provařené. Už od začátku mi to připomínalo Sedm a konec mi pak dal úplně za pravdu....Ale Saga Noren je dokonalá postava a ta severská atmosféra to posunuje úplně na novou úroveň. (04.08.2013)

Tak poslední díl druhé řady Bronu je za mnou a na mě padá ta pravá severská depka. Tvůrcům seriálu se podařilo naservírovat divákům pořádnou dávku napětí, olemovanou ze všech stran ponurou, smutnou atmosférou s občasnými záblesky humoru a naděje. Na svéráznou dvojici vyšetřovatelů jen tak nezapomenu a v uších mi bude ještě nějakou dobu znít pomalá a tklivá ústřední melodie, doprovázející úchvatné záběry mostu, spojujícího dánskou metropoli se švédským městem Malmö. (27.11.2013)

Bron/Broen je kriminálka, kterou v obou sériích zdobí hlavně dvě věci. Obě hlavní postavy policistů jsou daleko víc než jejich profese (opravdu hodně se dozvíme o jejich soukromí), mají zásadní charakterové vady a v případě Sagy i regulérní psychické problémy. Za druhé se tu řeší série vražd, které mají - rozhodně ve druhé řadě - hlubší společenský kontext. Tvůrci nemají problém ukázat Kodaň a Malmö v ošklivém hávu a vyprávět o nesympatických vedlejších postavách. Právě ve vedlejších postavách je asi největší vada - jejich počet a zasazení do příběhu vede k překombinovanosti a u některých si nějakou dobu počkáme, než pochopíme, proč nám o nich tvůrci v rámci ostatních příběhů vyprávějí. Pokud nezkousnete jiný jazyk než angličtinu, můžete zkusit americký remake The Bridge nebo britský remake The Tunnel, ale budete ochuzení o unikátní chladnou atmosféru a předpokládám i nemilosrdnost tvůrců vůči hlavním i vedlejším postavám. (10.01.2014)

Hodně, hodně zvláštní seriál. Atmosféra přichází velmi zvolna, ale kolem 3-4 dílu člověka pohltí a je v pr.....:) Vše točené velmi precizně, syrově s lidským rozměrem. A přestože se mi spoustu herců vzhledově nelíbí (pricitam to návyku na americké seriály kde hrají jen modelové a modelky) hrají velice dobře. Chybí mi dokoukat pár posledních dílů, ale v tuhle chvíli 85% (15.08.2014)

Ačkoliv nechci, tak srovnávám trochu s Wallanderem, kde bylo nesporně velkou výhodou, že v každém dílu šlo o jiný příběh, takže jsem se neztrácela. Ale když se oprostím od srovnávání, tak tady jsem měla krizi asi v polovině pro přílišnou překombinovanost a pár nelogičností, ale to se během tří dílů vysvětlilo a ve finální části napětí bezvadně vygradovalo. Klobouk dolů před Sofiou Helin, která hrála skvěle policistku Sagu, navíc se syndromem pro mě neznámé nemoci a projevující se opravdu velmi zvláštním způsobem. Kim Bodnia za ní sice trochu pokulhával, ale alespoň jeden z nich byl v uvozovkách normální. Jinak vizuálně je to nádhera a letecké pohledy na Malmö, nebo Kodaň se spojujícím mostem mezi Švédskem a Dánskem nemají chybu. A o titulkovém songu se tady zmiňuje už uživatel Kaluž, takže si ho poslechněte, protože je fakt skvělý. - Tak mám za sebou i druhou sérii a musím konstatovat, že jsem nadmíru spokojená, protože byla ještě o level parádnější než ta první. Mimo jiné klady jsem si vysloveně vychutnávala Sagu (ta je k sežrání:D) s Martinem, kterému se tady také dostalo daleko víc prostoru pro svojí postavu. Jejich dialogy byly příjemným a někdy prima úsměvným kořením. Zkrátka dokonalé, bezchybné, takže za sebe můžu napsat, že s otevřenou náručí přivítám třetí sérii, protože ten téměř provokativní závěr druhé série po ní přímo řve. (09.02.2013)