Newsroom

Nejsilnější je Newsroom v neokoukaným prostředí, protože v zásadě se jedná jinak o klasický "old school" seriál i s tolik nastavovanou vztahovou kaší. Druhou nejsilnější stránkou jsou skvěle napsané dialogy / monology, protože po příběhový stránce Newsroom opravdu žádný originální terno není. A třetí nejsilnější stránkou jsou skvělí herci - a to v podstatě v každé postavě. První řada baví svým prostředím a nečekaným (ostrým) vtipem, druhá v zásadě nejpropracovanější příběhovou linkou a třetí už pouze jen emočně ždímá zacyklením seriálu. Přesto je Newsroom kolem a kolem seriál, kterej by obzvlášť v roce 2017 a dál do budoucna neměl nikomu uniknout. Jeho nadčasovost se totiž s dalším prostupem social networkingu ještě ukáže. A že v Česku nemáme žádnou takovouhle ideu o zpravodajství tímhle způsobem, je o to víc alarmující. (10.05.2017)

Novinářský idealismus a boj za jeho čistší morálku, je ve své ‚dušínovské‘ poloze na hranici úsměvnosti, což bohudík vrací do vod reality osobní polohy zúčastněných, kteří prostě jednají a mluví jako obyčejní lidé. Kdybych chtěl psát příběhy, chtěl bych to umět jako Aaron Sorkin. Vzdělávací lekce v oblasti americké politiky jako bonus. Seriálová událost roku (která mě málem díky své relativně tiché kampani minula). (09.09.2012)

Zejména na první sérii mi vadila názorová nestrannost tohoto seriálu v poměrně citlivých otázkách, respektive její absence. Asi to jinak nešlo, ale pokud mám brát nějakou postavu jako klaďáka a hrozně s ním nesouhlasím, a tyto postavy utírají jiné postavy, jakože záporaky, se kterými souhlasím, obtížně se mi to sleduje. Ve druhé a třetí sérii už to bylo v tomto směru lepší a celý děj se obracel do zajímavějších rovin. Málokterý seriál se ustavičně zlepšuje. Ačkoliv jde řemeslně o dobře zvládnutou práci, otravovaly mě i další věci, typu nemístná vyhrocenost některých témat (již jinými zmíněný fakt, že pokud jedna stanice odvysílá tu samou reportáž o třicet sekund dřív, změní to snad svět, či co) a otravné vnucování toho, co je důležité a co ne. Či jen jednoduché zneužívání silných témat a událostí vytažených z reálného světa, kterým tvůrci nepřidali nic moc navíc krom primitivních romantických linií zúčastněných postav. (06.07.2015)

Aaronovi Sorkinovi sa sem tam stáva, že má problém s uzatvorením, resp. vyvrcholením epizódy a musí si pomáhať nepeknými klišé, pátosom, a s americkým patriotizmom je tiež miestami za hranicou. Ale tie dialógy! A postavy. Nie, jedna postava; Takto sa totiž ľudia v skutočnosti nerozprávajú, každý nepoužíva sarkazmus, celá redakcia rozhodne nemá rovnaký zmysel pre humor, a už vôbec a zaručene všetci neprenášajú dialógové doberačky s rovnakou kadenciou, s vážnou tvárou a ešte sebazaprením na záver. Charaktery sú rozdelené ako figúrky na šachovnici, s králom a královnou, a každým s tým svojim niečím, ale všetko je to stále jeden veľký Sorkin; a ten človek je génius. Prijať jeho hru a dostanete verbálny kickbox, aký vám nikto iný nedá. Len to hlavne nepozerajte pred spaním, ak sa ráno chystáte do práce. Rozprúdi vám závity na štvornásobok. (08.03.2019)

Naivní vyobrazení boje za správnou věc a víry v dobro lidského pokolení zasazené v neotřelém novinářském prostředí. A světe, div se, je to naprosto dokonalé. Aaron Sorkin je skutečný umělec, jehož síla tkví ve schopnosti vytvořit svět plný skvěle rozvrstvených a sympatických postav, které ze sebe chrlí brilantní dialogy plné mouder a sarkastických vtípků jak na běžícím páse. Je to zábavné a Jeff Daniels si to dává jako nikdy. Výjimečný seriál poznáte jen tehdy, když se nedokážete smířit s tím, že jste právě dokoukali jeho poslední epizodu... a tenhle skvost televizní tvorby skončil proklatě brzo! Podobné pocity jsem zažíval jen při závěru Přátel a MASHE. A to měli k dispozici daleko více epizod... Je tedy až k nevíře, jak moc mě tento kousek dokázal zasáhnout v rámci pouhých pětadvaceti dílů :-) S01 9/10 S02 9/10 S03 10/10 (05.08.2018)