Superman 2

Od jedničky nám tu přibylo záporáků, lásky i akce. Ubylo humoru, který zachraňuje akorát Lex Luthor jako takový sidekick hlavních záporáků ("Vždyť to říkám, jsou to burani"). Čeho ubylo hodně, je chytrost a kvalita scénáře. Zajímalo by mě od kdy se prezident Spojených států bere jako vůdce celého světa, a ten konec s US vlajkou radši ani nebudu komentovat. Nicméně když přehlédnete tyto a mnohé jiné naivity v ději, můžete se i dobře bavit. (15.02.2009)

Výborné pokračování. Chybu však vidím ve změně režiséra, z čehož plynou nelogičnosti. Také chybí scény s Brandem, které byly pro pochopení děje důležité. Například obnovení supermanových sil. Akční scény mohly být lepší. Námět je podobný jako v Supermanovi 4, tím že se objevují nadpřirozené bytosti v ději. Ve dvojce máme generála Zodda a ve čtyřce Atomového Muže (Nuclear Mana) (21.05.2012)

První díl je spíše Supermanovým životopisem a skutečná akce se objevuje až v posledních čtyřiceti minutách. Dvojka je už ryze akční záležitost, kde proti našemu hrdinovi (Christopher Reeve) stojí tři zločinci z kosmu, generál Zod (Terence Stamp), Ursa (Sarah Douglas) a Non (Jack O´Halloran) . A to zločinci pořádní a zcela důstojní protihráči. Záporák číslo jedna z prvního dílu Lex Luthor (Gene Hackman) je zde spíše vlezdoprdelka a podrazák než maxizločinec. Kéž by každý originál měl takovéto pokračování na kterém není ani znát výměna režiséra. (21.05.2006)

Se změnou režiséra přišla podle očekávání také změna kvality. Bohužel k horšímu. Druhý Superman se bere až příliš vážně a zcela mu chybí nádech komična, zastoupený v jedničce nezapomenutelným padouchem Luxem Lethorem v podání Genea Hackmana. Ten tentokrát dostal pouze „brandovský“ štěk. A ostatní herci jakoby ztratili pevnou půdu pod nohama – působí nejistě, rozpačitě a nepřesvědčivě. Největším zádrhelem tohoto filmu však je stupidní scénář (koho by kdy napadlo, že se na něm podílel Mario "Kmotr" Puzo). Jeho míra – u komiksových adaptací nezbytné – naivity dosahuje obludných rozměrů, přičemž jednotlivé scénky na témata typu: Superman ztratí své schopnosti a zákonitě musí hned dostat na budku, jsou dokonalým příkladem scénáristovy bezradnosti a zároveň zoufalé neoriginality celého příběhu. Hořkosladce dojemné jsou dvě patriotické scény: americký prezident sděluje svému lidu, že předal vládu nad celým (!!) světem jakémusi pošukovi z kosmu; Superman letí s americkou vlajkou v ruce vstříc zítřkům bez kryptonitu. 60% Zajímavé komentáře: JohnnyD, Indy (17.07.2005)

Znovu totéž, tentokrát obohacené o nějaký ten humor zamotaný do love story děvčete ještě o fous slepějšího než jistá rudohlavá Mary-Jane a chlapce ještě o fous teplejšího než rudobotého...hm, moment, on vlastně na pohled teplejšího superhrdinu nikdy nikdo s vážnou tváří do placu nehodil:) No prostě se do děje celkem vtipně a procítěně vpletla láf story a laserová operace očí slečny Lainové, což našeho tereje rudonohého přiměje k jednomu z nejblbějších a hlavně nejhůře načasovaných rozhodnutí v životě. Závěrečné rozuzlení jsem nikdy pořádně nepochopil, ale já si prostě se Supermanem vždycky rozuměl asi jako se Star Wars... Co k tomu jinak dodat? John Williams i zde stále vládne a tríčky jsou vzhledem k datu vzniku zhruba stejně přešlé dobou jako v díle prvém. Konečné hodnocení je pak zhruba totožné, a to znamená 60%. (07.12.2008)