Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Jindřich NovotnýHudba:
Jan KlusákHrají:
Ladislav Chudík, Miloš Kopecký, Eliška Balzerová, Josef Abrhám, Hana Maciuchová, Ladislav Frej st., Daniela Kolářová, Jana Štěpánková, František Němec (více)VOD (1)
Série(2) / Epizody(20)
Obsahy(1)
Seriál nás provází osudy protagonistů spjatými ze všech úhlů pohledu s oddělením ortopedie. Do příběhu vcházíme ve chvíli, kdy do místní nemocnice je po autonehodě přivezen těžce raněný známý hokejista, reprezentant Přemysl Rezek, na oddělení primáře Sovy nastupuje mladá lékařka Alžběta Čeňková, právě sloužící, nezapomenutelný doktor Štrosmajer svérázně "chválí" sestru Huňkovou a primář Sova na rodinné oslavě začíná mít vážné obavy o svého syna Karla... A to zdaleka není celý výčet postav a událostí, které nás čekají v jednom z nejlepších Dietlových seriálů, podpořený skvělými hereckými výkony a vydařenými dialogy... Seriál měl původně třináct dílů, po velkém úspěchu pak bylo dotočeno dalších sedm. Roli primáře Sovy původně rozehrál Karel Höger, kterého po jeho úmrtí během natáčení nahradil právě Ladislav Chudík. (pfa)
(více)Recenze (414)
A CO DUŠE? Postupem času jsou pro mě více nosné scény z nemocnice, operace a pacienti, soukromé trable doktorů už méně, každopádně o jakékoliv plytkosti nemůže být řeč, to, jak spolu lidé mluví, uměl Dietl zkrátka zachytit bezchybně. Nejlepší postavou je, jak jsem tak sledováním zjistil, doktorka Králová. Ta mě nejvíce oslovuje. NA MĚ ŽÁDNÁ ULTIMÁTA NEPLATÍ! ()
Nejzajímavější je na seriálu určitě hudba skutečného mistra Jana Klusáka (tehdy v nemilosti režimu), jinak jde o běžné dobové spotřební zboží, jaké na běžícím pásu (typický "papírový" jazyk) Dietl psal (to, že se v tomto případě zdánlivě vyhýbal schůzím a soudruhování považuju v dnešním kontextu spíše za minus, protože realitu dělal ještě víc jinou, než byla, vytvářel takový rádobyrealismus). Stačí jen srovnat se Sanitkou, která je dle mého dojmu mnohem povedenější (už jen v reálnosti profesního terénu). ()
Skvěle napsané dialogy a postavy - ty postavy jsou navíc i dobře zahrané (většinou). Nejraději mám Kopeckého a Medřickou, hodně zajímavým vývojem projdou např. Abrhám nebo Janžurová. Srala mě Motlová s tím svým věčně vytřeštěným výrazem ("a co Kája!"), snad největší sviní v seriálu je dcera Štrosmajera - k té cítím přímo fyzický odpor. Jsem zvědavý na pokračování (vyhlížím ho ovšem s mírnými obavami) ()
Z dnešního pohledu jen průměrný televizní seriál, který v žádném případě neobstojí v porovnání s lepší částí americké seriálové produkce. Příliš upovídané, pomalé, interiérové. Na druhou stranu seriál jako jeden z mála není z převážné většiny zatížený předlistopadovým ideologickým balastem. Dietl dialogy psát uměl. Vzhledem k relativně omezenému počtu dílů se nemusel a nestačil ztrapnit tak, jako současní autoři telenovel. Celkový dojem (se silným přídavkem nostalgie): 50 %. ()
Ve své době to byl jeden z nejlepších seriálů. Jaroslav Dietl uměl psát dialogy a vyreslit postavy. Silné charaktery, ať už to byl Ladislav Pešek, bručoun Sova, Štrosmajer, tragikomická postavička doktora Cvacha, Janžurka. Mělo to humor a šmrnc. Nezapomenutelnou atmosféru dotvořila hudba Jana Klusáka. Točit pokračování nemělo smysl. Je to jako kdyby někdo natočil Rychlé šípy po dvaceti letech a udělal z nich darebáky. Magdaléna Dietlová vzpomínala, že když potřeboval nějakou repliku do huby, vzal telefon a volal do nemocnice: "Hele, co říkej běžně saniťáci, když dovezou někoho roztřískanýho?" Opověď nebyla: "Doktore, pacient je v kritickém stavu a má vnitřní krvacení." Ale: "Tady ho máš, je na cucky a teče dovnitř". Škoda, že dnes už jen málokdo umí napsat slušné dialogy. ()
Galerie (131)
Photo © Česká televize / Přiba Mrázová, Miroslav Pospíšil
Zajímavosti (153)
- Prelietavý doktor Blažej (Josef Abrhám) sa v deji zblížil s plachou sestričkou Inou, ktorú stvárnila Andrea Čunderlíková. Z romániku sa vykľula láska, z ktorej vzišlo dokonca spoločné dieťa. V seriáli sa Blažej svojej žene priznal, ako sa veci majú, rozviedol sa a začal nový život po boku Iny. Skutočný životný príbeh Josefa Abrháma bol takmer totožný so svojou filmovou postavou. Osem rokov tvoril pár so speváčkou Naďou Urbánkovou, zoznámenie s mladučkou Libuškou Šafránkovou mu zmenilo život. Dva roky udržoval pomer s oboma dámami, kým sa Urbánková o jeho „druhom živote“ dozvedela od svojej kaderníčky. Veľmi zamilovaná, ale teraz aj nesmierne sklamaná a zúfalá Naďa Urbánková sa Abrháma nechcela len tak vzdať. Dokonca sa mala z nešťastnej lásky pokúsiť o samovraždu. Lenže Abrhám sa definitívne rozhodol pre Šafránkovú a Urbánkovú opustil. [Zdroj: Pluska] (Raccoon.city)
- Ve scéně, kdy Roman Jáchym (Jaromír Hanzlík) narazí do auta Arnošta Blažeje (Josef Abrhám), je vidět, že zdemolované auto bylo jiné, než kterým Roman Jáchym přijížděl a následně odjížděl. Nejenže nesedí barva (je to jiný odstín), ale SPZ se přemístí ze spodní části vozu přímo na chladič (což je nesmysl, to by nefungovalo chlazení). Stejně tak se rozbité okno vrátí zpátky do automobilu. (jujec)
- S trochou zveličenia možno povedať, že seriál bol ideologický dokonca aj prostredím, v ktorom sa odohrával. Tematika uzdravenia a liečenie chorôb je totiž zapísaná v samotnom kóde normalizácie – texte "Poučenie z krízového vývoja v strane a spoločnosti po XIII. zjazdu KSČ". Istá forma propagandy pritom bola v diele čitateľná aj bez metafor. Najkrikľavejším príkladom je zobrazenie socialistického zdravotníctva. Medicínske termíny a operačné scény sú aj podľa slov odborníkov zobrazené v seriáli veľmi verne, celkové fungovanie nemocnice tak vierohodne nepôsobí. Svet, v ktorom sa dostane rovnakej starostlivosti straníckemu funkcionárovi i zlodejovi, ktorý spadol zo strechy, a v ktorom nie sú potrebné úplatky na zabezpečenie najlepšej starostlivosti, je bližšie ukážke z propagandistickej brožúry než realite Československa sedemdesiatych a osemdesiatych rokov. Úplne nemiestne potom z dnešného pohľadu pôsobia „vypchávkové“ scény o Socialistickom zväze mládeže či plnení socialistických záväzkov. (Raccoon.city)
Reklama