Most

No, je to úleva, že dobré kriminálky v Evropě netočí jen Britové. Švédsko-dánská koprodukce dává Mostu unikátní severský feeling. Kromě určité překombinovanosti nemám tomuhle kousku co vytknout. Největším tahákem je určitě ústřední detektivní dvojka - bodrý Dán Martin s komplikovaným rodinným životem a tak trochu sociopatka Saga ze švédské kriminální policie. Mezi těmi dvěma není žádné romantické napětí, což je osvěžující, ale přesto je fastinující jejich komunikaci sledovat. Hlavně díky tomu, že Saga má problémy s každodenním běžném konktaktu s lidmi, pro což má Martin až svaté pochopení. Posledních pár dílů jsem dala na jeden zátah, až tak se to ke konci rozjede. A potěšilo mě, že Skandinávci umějí tnout do živého - nejen co se týče obětí, ale i co se týče společenských problémů. Nedivím se, že Britové i Američani chystají remake. (15.03.2013)

Ze začátku jsem tedy z té dánštiny / švédštiny rostl, ale po čase jsem se nemohl dočkat dalšího "cak" či "o"... Ač motiv v podstatě všech "společensky motivovaných" vražd v první sérii díky závěrečnému rozuzlení poněkud pokulhává, jedná se stále o velmi dobrou sérii. Hlavně díky - překvápko - ústřední dvojici Sagy a Martina. Dvojka byla za mne lepší, díky snazšímu pochopení motivace pachatelů a spojením s jedničkou skrz Jense. Ve troje Sagu vhodně místo Martina doplnil Henrik a jako u obou předešlých sérii člověku běhal mráz po zádech. Jsem zvědav, jestli bude čtyřka doopravdy o pátrání po ztracených Henrikových holčičkách... 100% (1. série - 90%, 2.-3. série - 100%) (08.01.2017)

1. sezóna: Výborné. Zhruba v polovině příběhu jsem si sice trochu zazíval, a navíc podezírám tvůrce z toho, že ne úplně vše vysvětlili (jeden z prvních záběrů na Stephana u mostu), ale tohle je spíš na dlouhatánské debaty s fanoušky u píva (kde mi jistě bude TedGeorgem vysvětleno, že jsem to akorát nepochopil), než na stěžování si v komentáři na ČSFD. Takže ano, mělo to pár mušek. Sem tam mi to přišlo zbytečně překombinovaný a taky jsem vyloženě toužil po tom, aby ze mě tvůrci dělali většího vola v souvislosti s tím, že *** SPOILER *** vraha poznáme mnohem dříve!, tj. neobtěžujte se s hádáním *** KONEC SPOILERU *** - jsem holt zblblej a naočkovanej z podprůměrnejch kriminálek. Jenomže pak si člověk uvědomí, že se dlouho s žádnými seriálovými postavami tak nesžil (za to asi trochu může i ten víkendový maratón), a vzpomene si na přehršel dechberoucích scén... buleli jste někdy napětím? Seveřané jednoduše thrillery umějí, no a v atmosféře už dlouho víme, že se jim nikdo na světě nevyrovná. Bydlet byste tam fakt nechtěli. Jděte, lidé, a hypujte. 90% (16.02.2014)

Neboť své komentáře rád otevírám novinářskými floskulemi, neodpustím si Most charakterizovat jako seriál, ze kterého na vás dýchne chlad. Nejenom chlad nevlídného prostředí, rámovaného mrazivě dokonalou kamerou, ale také chlad mezilidských vztahů. Psychologická drobnokresba sice ve vyprávění nehraje prim, od začátku je však zřejmé, že na velká vyznání lásky a srdceryvná objímání nedojde, což pomáhá zvýraznit, že nemocný není jenom hledaný vrah, ale také společnost, která ho zplodila. Saga Norén, podle mne dosud nejpřesvědčivěji napsaná a zahraná postava s Aspergerovým syndromem, pak představuje ztělesnění této citové netečnosti. Díky její mimořádné zásadovosti, ostře kontrastující s větší morální ohebnosti (a tedy větší lidskostí) ostatních postav, si seriál zachovává nadhled a nikdy nezvážní natolik, aby začal být směšný (jako Luther). Zároveň ovšem nedochází ke zveličování protagonistčina problému nebo k přehnané snaze vyvažovat její neschopnost empatie genialitou při vyšetřování zločinů. Saga je pouze maximálně oddaná své práci, od které se nechává vyrušit jen tehdy, potřebuje-li ukojit některou ze základních tělesných potřeb. Vedle ní pro mne byla hlavní přidanou hodnotou Mostu snaha prezentovat vrahovy úchylné nápady v ambivalentnějším balení jejich vsazováním do širšího společenského kontextu. Od diagnostikování tzv. vyspělých západních společností se tvůrci v závěru série bohužel odklánějí k osobním traumatům a velmi přízemním motivacím, vinou čeho dostává dost zabrat pravděpodobnost zápletky (možná ale jen podceňuji odhodlanost skandinávských sociopatů). Rozšíření záběru standardního vyšetřování o to, k čemu dochází v globalizovaném světě, však považuji za chytrý scenáristický tah, neboť jsme jim vedeni k hodnocení také menších konfliktů z makro-perspektivy. Smělá narativní struktura „od mikra k makru a zpět“ ale zároveň způsobuje, že některé navenek důležité postavy poslouží čistě účelově k tomu, aby upozornily na další ze sviňáren, které se v dnešní světě dějí (natáčení BDSM porna), a pak jsou odklizeny ze scény. Podobně jako vrahova pravá motivace organicky neprorůstá celým seriálem a vyznívá hlavně jako výsledek snahy o nečekaný zvrat, také samotné vyšetřování má podivně klopýtavý vývoj. Jeví se jako série dílčích odhalení, která na sebe těsně nenavazují, a pátrání tak vlastně začíná několikrát nanovo. Spíše než o překombinovanosti bych tedy mluvil o nedůsledném kombinování jednotlivých motivů. Semknout rozvolněné vyprávění pomáhá zejména ledový vizuální styl, v němž není pro teplejší barvy žádný prostor, a kontrastní dvojice vyšetřovatelů, z nichž především Saga je pro mne dost silnou motivací k načetí druhé série. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, DaViD´82, Lischai, Bluerider (08.12.2013)

Co bychom bez těch Seveřanů a jejich depresí dělali? Most, který spojuje dánskou metropoli Kodaň se švédským přístavním městem Malmö. A přesně na linii značící hranici mezi oběma státy se objeví mrtvá žena. A nebude jedna. Hranice dvou států, dvě oběti, dva vyšetřovatelé. Oba totálně odlišní. Chladná a patologicky racionální Švédka a bodrý a lidský (i záletný) Dán. Výsledkem je žánrový klenot a televizní pojem, který se nakonec s různými obměnami (v polovině dojde za velmi zajímavých okolností k výměně parťáka, který nejednou zasáhne do osobní roviny hlavní „hvězdy“ Sagy Norén) dočkal čtyř sérií. A pokaždé máme pocit, jako bychom vyšetřovatele vůbec neopustili. Atmosféra, napětí, hodně postav, šedivý vizuál, gradace, herecké obsazení a velmi propracovaný scénář. Ten poukazuje na neduhy současné společnosti a dává jí mnohé za vinu. Zároveň pojmenovává témata, která obě země sužují: imigranti, lidé na dně sociálního systému, násilí ze strany policie, mizerná péče o psychicky nemocné. Ve druhé sérii do ústředního mostu narazí námořní loď. Bez posádky, se spoutanými lidmi v nákladovém prostoru. Švédy i Dány. A s podlomeným zdravím. Ve třetí pak sledujeme mezi figurínami nález dánské genderové aktivistky, která žije s ženou. Mrtvé, naaranžované, nalíčené. A na švédském území. Závěrečnou sérii pak odstartuje krutá smrt šéfky imigračního úřadu. Zahrabané do hlíny a ukamenované. Všechny série spojuje, že předkládají množství postav i počáteční zmatek, kdy si ale následně vše výtečně sedne. A vždy je z toho nesmírně silné finále. A nakonec i Saga nachází jakýsi vnitřní klid. Pro limonádu není prostor. Ponuré a chytré. Seriálový TOP. (25.01.2021)