The Ten Commandments
Desať Božích prikázaní
The Ten Commandments
The Ten Commandments
Režie:
Cecil B. DeMilleKamera:
Loyal GriggsHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Charlton Heston, Yul Brynner, Anne Baxter, Edward G. Robinson, Yvonne De Carlo, Debra Paget, John Derek, Cedric Hardwicke, Nina Foch, Martha Scott (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z „bohatého snu“ s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt... Zkušený hollywoodský tvůrce a režisér Cecil B. DeMille, se vrátil k stejnému biblickému tématu již podruhé, první němou verzi natočil v roce 1923. Rozpočet finančně náročného projektu byl v době jeho vzniku mimořádně vysoký, film nakonec stál 13 milionů dolarů. Příběh je ukázán jako strhující dobrodružství, plné víry a vášně, s univerzálně platným poselstvím. Přitažlivost filmu, je kromě tématu, položena na velkolepé výpravě, součástí děje jsou obrovské makety pyramid, vynikající práci kameramanů s barvami a skvělých hereckých výkonech holywoodských hvězd. Postavu Mojžíše ztvárnil Charlton Heston, úlohu faraona hraje Yul Brynner. Kromě toho se natáčení účastnilo asi sedm tisíc statistů, dvojnásobně vysoký počet zvířecích „komparsistů“, dodnes jsou obdivuhodné některé optické triky (zejména obraz odchodu Židů z Egypta, před nimiž se rozestoupí vody Rudého moře). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (140)
Mno uf, bezmála 4 hodiny už jsou dnes poměrně namáhavá pokoukaná (naštěstí ji Heston a Bernstein spolehlivě táhnou), ale stálo to za to - Desatero přikázání je přesně tak velkolepé, jak by být mělo. A na svou dobu i nebývale trikové. Ale pravda je, DeMille, který má jistě nemalou zásluhu v oné velkoleposti, byl možná až příliš režisérem ze staré školy, tudíž jsou scény mnohdy nemálo statické a teatrální. ()
Tak především nechápu, jak tohle dílko mohlo dostat Oscara za speciální efekty. Jak proboha musely vypadat ty filmy co onoho Oscara nedostaly? - Ale k věci. Desatero přikázání není tak špatný film, jaký jsem očekával po smysl nedávajícím proslovu Cecila B. Milla, který se vyskytuje v úvodu. Ale rozhodně to ani není film nijak zvlášť dobrý. Spíš průměrný každým coulem - od námětu (tisíckrát již omletého), přes naprosto konvenční scénář, až po nevýrazné herectví všech zúčasněných. A do toho ta šílená rozvleklost! Nevím, já na tyhle magafilmy nejsem. Na druhou stranu, snímky jako Scottův Gladiátor dokazují, že i tenhle žánr jde pojmout velmi nápaditě. Což ale bohužel není případ Desatera přikázání. ()
Během první části, jsem si myslel, že Desatero dopadne jako nejlepší historický epos vůbec. Bohužel v druhé části přišlo pár slabších míst, takže Ben Hur stále vede, minimálně o dokonalé závody koňských zpřežení. Každopádně jsem od Desatera dostal přesně to, co jsem čekal. Jeden z největších filmů všech dob. Tisíce a tisíce komparzistů, kusů dobytka, obří stavby. Efekty jsou chvilkama vtipné, ale chvilkama naprosto fascinující. Rozestoupené moře si budu ještě chvíli pamatovat. Herecké výkony jsou dost prkenné až divadelní, ale možná právě toto dělá tento klasický snímek tak krásný - dneska se už všecko točí prostě jinak. Nechybělo mi toho mnoho k dokonalosti. 90% ()
Svého času celospolečenská událost. Brána v potaz inflace a vývoj měny, je ´Desatero přikázání´ se svými téměř 900 miliony tržby 5.nejnavštěvovanějším filmem v amer. kinech všech dob (mimochodem na prvních dvou místech je ´Sever proti jihu´ a ´Star Wars´). Bohužel klasik Cecil B.de Mille se asi zapomněl v němé éře. Celý film má jakousi statickou divadelní stylizaci, i při dlouhých scénách se kamera nehne ze stejného místa a nechává herce strojeně odříkávat dialogy, plné nepřirozeného patosu. Po téměř 4 hodinách projekce už tenhle strnulý patos a mizivá režijní invence, která by film trochu osvěžila, začíná být poměrně úmorná. Přesto dávám 4*, snad za tu auru starého svůdně megalomanského Hollywoodu, která celým filmem prostupuje. Ta přehršel špičkových studiových kulis a interiérů skoro až bere dech. A triky? Udělený Oscar za speciální efekty byl, myslím si, zasloužený. Animované zadní projekce, které vypadají velkolepě a vůbec ne nepatřičně (jako bylo v té době obvyklé) a triková sekvence pochodu přes Rudé moře je na svojí dobu naprosto úchvatná a ojedinělá (i dnes působí velmi sugestivně). Vizuální stránce opravdu nejde nic vytknout, ale i vzhledem k přemrštěné stopáži si tenhle epicky pojatý starozákonný „výlet“ podruhé už těžko zopakuji. ()
Veľkofilm s veľkým V. Občas tu síce pocítiť viac štúdio ako exteriéry, nieje to však vada. Obrovský rozpočet - vo svojej dobe najvyšší - zaručil filmu kvalitnú a nákladnú výpravu, kostýmy od výmyslu sveta a oscarové triky. Úžasný a hlavne nezabudnuteľný filmový zážitok. Taký je jeden z najväčších filmov v dejinách. ()
Galerie (230)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (44)
- Film získal Oscara za speciální efekty. (Chatterer)
- V roce 1999 byl film vybrán pro uchování v Národním filmovém registru USA v Library of Congress jako "kulturně, historicky a esteticky významný". (Chatterer)
- Během první části natáčení měl Yul Brynner ještě angažmá na Broadwayi v představení „Král a já“. Všechny jeho scény v Egyptě byly natočeny za jediný den, pak musel odletět zpět do New Yorku. (vesper001)
Související novinky
Spielberg a biblický velkofilm?
Už to trochu vypadá, že se studio Warner Bros. rozhodlo kompletně zfilmovat Bibli (a příběhy s ní souvisící). Nejdřív uvidíme epickou bitvu mezi archanděly v Alexem Proyasem režírovaném Paradise Lost… (více)
Reklama