Muž z oceli

Patlanice. Goyer vzal ústřední zápletku Lesterova druhého Supermana, zalil jí fantaskní omáčkou z pytlíku a doladil značně vyvanutou dramatickou vegetou, a tuhle míchanici předhodil Snyderovi, který se za kamerou chová jako Jirka Babica na tripu. Rychle, aby bylo uvařeno a hladový dav nenáročných strávníků dostal kotel žrádla, přičemž chuťový ocas, cit pro detail a vyváženost ingrediencí chybí. Je to místy hodně smutné pokoukání, protože na mnoha místech JE vidět zajímavý nápad či myšlenka. Jenže ani scenárista, ani režisér ji neumí vytěžit úplně na dřeň. Clark tak sice hledá sám sebe, jenže se to odbude scénami z trailerů (víc psychologie ve filmu NENÍ), naznačené téma dvou otců a matek se vždy jen tiše překročí, stejně jako naťuknutá politicko-mediální rovina, která působí neskutečně lokálně. Jako by existoval jenom Smallville a Metropolis, přičemž z ani jednoho neuvidíte víc než dvě tři ulice, které v druhé polovině lehnou popelem. A bohužel ne v bůhvíjak kulervoucím balení. Ano, je to velkolepé a digitální panďuláci létají ode zdi ke zdi a dávají si pořádnou čočku. Avšak Snyder příliš často opakuje viděné, stříhá často nesnesitelně rychle a i přes dynamiku záběrů postrádá jeho akce pořádnou gradaci, šťávu a jakýkoli emocionální dopad. Ono se ale není čemu divit, když se z Clarka stane Superman po jedné Jor-Elově brutálně tlačené expozici (těch je ve filmu několik a zaberou tak 25 minut, což je totální peklo) a žádné z postav se člověk nedostane pod kůži. Jak se máme bát o Perryho Whitea, jeho stážistku a redaktora, když za celý film řeknou 15 vět a jinak pouze statují? Jak se máme ztotožnit s mimozemšťanem, který je celý film pasivní a pak začne likvidovat budovy, ve kterých musí zákonitě zařvat stovky nevinných? Snyder na postavy tradičně dlabe a tlačí dvouapůlhodinový (a paradoxně velmi řídký) kolos k akčnímu závěru, aniž by na moment zvolnil, vychutnal si určitou scénu, anebo naservíroval ikonický záběr, jichž měli Donner se Singerem hned několik.Trpí tím nejen ústřední střet se Zodem, ale i vedlejší linka s tátou Kentem a silně podtaktovaná romance s Lois, ze kterých je místy cítit "amazing spider-manovský" syndrom parafrázovat jednou viděné s tím rozdílem, že nová verze působí značně stupidněji a vyžaduje skoro až nesnesitelně hloupé oslí můstky (severní pól a scéna s foťákem v tomhle směru vede). Můstky, které ani sympatický Cavill a hlavně brilantní Costner s Crowem nedokáží dostatečně zastřít. Posmutnělých 5/10 pro film, který chtěl být tak strašně supervážný, superrealistický a superinovativní, až je v konečném součtu nechtěně supersměšný a mnohdy i supernudný. P.S.: 3D vzhledem k četnému užití out-of-focus záběrů, zoomů a rychlých střihů často osina v zadnici. Prostorovost minimální. (13.06.2013)

Zatímco avengerácké bijáky cílily na nerdy a vážní Batmani oslovovali široké publikum, které na komiksárny jinak nechodí, "Muž z oceli" představuje superhrdinský film, který zkouší jít cestou pro žánr zcela netypickou. Nový Superman je totiž pojatý jako chick flick. Vedle očekávaných záběrů, kde se fešácký hrdina promenuje nahoře bez, to naznačuje především vyprávění zaměřující se výhradně na vztahové motivy (rodina a kořeny hrdiny, ochranitelství, zodpovědnost a obětování se i vztah s Lois Lane začínající na bázi vzájemného respektu a přetvářející se do lásky). Příznačně samotná Lois Lane byla pojatá jako opravdu profesionální reportérka, takže tentokrát nemá podobu křehoučké krasavice čekající na záchranu, nýbrž coby aktivní a citově zaangažovaná postava představuje ideální identifikační figuru pro dnešní divačky. Cílení na ženské publikum pak definitivně stvrzuje zdejší podoba obvyklých blockbusterových záběrů, které mají cílovému publiku utvrdit adekvátnost jeho reakce vůči zobrazovanému dění. Zatímco v "Transformers" takto máme klučinu, který bitku velkých robotů nadšeně okomentuje výkřikem "Wow", v "Muži z oceli" příznačně najdeme řadu záběrů, kde Lois Lane a především vojanda Carrie Farris zasněně hledí na Supermana či přímo komentují jeho přitažlivost. V zásadě také vyprávění řazené nikoli chronologicky nýbrž tematicky a Snyderova estetika luxusních reklam, která každý záběr stylizuje tak, aby měl maximální emocionální dopad na diváky a aktivoval všechny jejich smysly, odpovídají zacílení na ženy, neboť komiksový příběh transformují do impresivní podívané útočící v prvé řadě na city. (29.06.2013)

NODOPRDELE. Jak úžasný, že zrovna Snyder dostal na starost moji neoblíbenou komiksovou postavičku, tj. toho "největšího superhrdinu všech dob". Prcat recenze a procenta, ať co si kdo kde co chce říká, pro mě z toho vylezl naprosto dokonalý gradující těžkotonážní blockbuster - tak jednoduchý, přitom epický do té míry, že si pořád ještě přijdu bez dechu, s otevřenou hubou, přibitej do sedačky pod plátnem, zdrcen tou nelítostnou kombinací velikosti, nadlidské brutální síly a rychlosti, padajících mrakodrapů, zoomů, totální destrukce... Snyder byl vždycky audiovizuální génius, co uměl kápnout na tu správnou hloubku, a tentokrát naštěstí nedoplatil na plochou a úplně cheesy story. Dokázal si tu prosadit výborný obsazení (Shannon!), vzít všechen svůj dosavadní skill, prvky všech možných žánrů včetně komedie, romance a hororu, a dát dohromady toto: nejlepší (a opět "alternative") komiksový velkofilm od -ano- 4 roky starých WATCHMEN. Dojmů bych měl další tunu, stejně tak oblíbených kasovních trháků posledních let, co bych ve srovnání s tímhle roztrhal, ale nechci to dál natahovat. Top 2013, hetero Superman je na světě, here we go... (14.06.2013)

Od detstva sa mi tento praotec všetkých superhrdinov zakorenil v mysli ako galantný, nesmelý novinár v redakcii Daily Planet, ktorý sa pri náznaku akéhokoľvek nebezpečenstva prezlečie v telefónnej búdke za dve milisekundy v nesmrteľného a nebojácneho bojovníka za dobro v modro-červenom kostýme. Odvtedy prešlo pár rokov, prišiel ťažkopádny seriál, celkom dobrý pokus o reštart a ja som mal pocit, že je Superman kam sa pozrieš. Voči DC Comicsom dlhodobo ohlasovanému reštartu nielen Supermanovskej série, ale celej hrdinskej enkláve hrdinov, ktorí by mali byť odpoveďou na Marvelovských Avengers, som bol mierne skeptický. O to som radšej, že sa tento počin podarilo uskutočniť v tak dunivom prevedení. Superman ma dostal do kolien a to som mu dával košom, pretože som mal pocit, že ma nemôže niečím prekvapiť, či ohúriť. Snyder však odkazuje skeptikom ako ja, že je nielen audio-vizuálny mág, ale že dokáže z niekdajšej filmovej ikony spraviť ikonu novodobú a ešte žiarivejšiu, odpovedajúcu súčasným diváckym normám. Ak mám menovať, tak musím vyzdvihnúť najmä štýl uchopenia postavy Supermana, konečne film nejde tradičným konceptom prerodu od decka so zvláštnymi schopnosťami až po muža, čo zachraňuje svet. Skvelý scenár, flashbacky fajn, ale mohlo ich byť menej. Obsadenie na jednotku, občas zaškrípali dialógy, čo ale prekryla akcia, ktorá je v tomto filme samostatnou kapitolou, rovnako ako aj hudobný doprovod. Obával som sa romantických slaďákov, ktoré vždy boli kameňom úrazu, ale myslím, že aj to sa podarilo nejako zakamuflovať a to aj vďaka výberu hlavných predstaviteľov, ktorí konečne vyzerali reálne a nie ako bábiky pre malé deti. 90%. (02.07.2013)

Man of Steel nejde ve stopách Whedonových Avengers ani Nolanových Batmanů. Jde svou vlastní cestou, jeho tón je od ostatních výraznějších komiksovek poslední doby zcela jiný. Slovy neumím vyjádřit, jak moc mi to sedlo. Film má neuvěřitelné tempo, spektakulární akční scény, přesné herce a vlastně i docela zajímavě odvyprávěný příběh. Zamrzela mě jediná věc - že netrvá zhruba ještě o hodinu déle. Dějové skoky by pak nebyly tak nahuštěné, čímž by sice trochu polevilo intergalaktické tempo, ale byl by čas dostat se postavám víc pod kůži. Každopádně Man of Steel je zatím bezkonkurenčně nejlepším letošním blockbusterem (o čemž svědčí i všeobecně rozporuplné příjetí - u nejvýjimečnějších děl nikdy neustříkávají všichni), s přehledem si dává třetího Iron Mana i druhý Star Trek ... a jestliže bych ještě dnes odpoledne přesvědčeně tvrdil, že "největší" film roku bude Pacific Rim, teď o tom už pochybuju. Na měřítko téhle >super< akce vás nic nepřipraví. Zack Snyder má můj obdiv a tímto se stává pravděpodobně nejlepším žijícím akčním režisérem. 10/10 a už dlouho předlouho jsem z kina neodcházel takhle nadšený. PS: Hans Zimmer svým soundtrackem zase jednou boduje. (18.06.2013)