Viktorie

Tento seriál jsem si našla na základě jiného seriálu - The Crown, který mě totálně odrovnal. U Victorie se to rozhodně říct nedá. Přišlo mi to hodně "umělé" a přesto, že vím, že to není o zeleném plátně, přesto mám pocit, že plno věcí tam před zeleným plátnem je a proto to na mě nepůsobilo ani tak moc přesvědčivě. Nevím, zdali je to tím, že neměli třeba tak veliký rozpočet, ale prostě mi to přišlo takové nepřirozené. "Láska" Victorie a jejího muže Alberta mi přišla poněkud zvláštní a doteď jsem nepochopila jaký tedy byl, když se předtím- jak v seriálu aspoň znázornili - choval. Ve výsledku - vlastně mi tento seriál přišel poněkud zbytečný :D O to hůř, že bude druhá série :D (23.05.2017)

Jak jsem očekávala, Jeanna Coleman není zajímavou Victorií. Chápu, že celkem není nic moc co velebit, ale filmová postava by si zasloužila něco víc než jen prvoplánovou sebestřednost v jednotvárném provedení. Není tu ani stopy po melancholii, střídmosti, přísné sebekontrole, tvořivosti, introvertnosti i chronických problémech, jež utvářely Victoriin komplexní charakter, nejvíc mi tu pak vadí záměna patologické závislosti za nezajímavou nevyzrálost. Jako by Jeanna Coleman svůj charakter předem programově přizpůsobila harlekýnskému vyznění celého seriálu, což je jeho další minus. Šlo to jistě pojmout jinak, modelů se nabízí hned několik, například oslava mládí, jemuž se v časovém výňatku seriál věnuje, což je cesta, kterou se vydala například Sofia Coppola v Marii Antoinettě, tu jsme tu však také nedostali. A harlekýnů, kde si herci vyměňují pohledy a vzdechy, aniž by se k tomu odehrávalo cokoli lákavého na pozadí, je už všude zbytečně mnoho. Jeanně Coleman zdatně sekunduje setrvale zachmuřený Tom Hughes budící stálé obavy o mentální i fyzické zdraví. Nepovedené, povrchní, ploché. Jak jen proti této kostýmní romanci vynikají starší opusy plné příběhů a hloubky... (03.10.2016)

Kdo se těšila na romantiku v historickém hávu, ten bude rozhodně maximálně nadšen. Vzhledem k tomu, že se jedná o příběh skutečné a docela dost významné postavy britských dějin, čekala bych, že se děj zaměří podstatně víc na historii a politiku. Ale třeba se to trochu změní v dalším pokračování. Každopádně nemůžu tvůrcům upřít, že se jim ta romantika povedla, obzvláště ze strany Melbourna v podání Rufuse Sewella to jiskří nesmírně přesvědčivě a ta chemie mezi oběma postavami tam výborně funguje, láska mezi Victorií a Albertem už je spíš taková romantická. Krásná je i ústřední píseň. Co mi ale přijde naprosto mimo (stejně jako dalším komentujícím), je vedlejší linie o palácovém personálu. Příliš to připomíná Panství Downton, zatímco tam to dobře funguje, tady vůbec. Sem se malicherné hašteření a intriky služebnictva vůbec nehodí a je z toho jen taková naprosto zbytečná vata (navíc to působí, jako by chod královského paláce obstarávalo maximálně 6 lidí). Pokud chtěli autoři ještě nějaký vedlejší příběh, mohli se zaměřit třeba na dvorní dámy, nebo životy premiérů. (15.11.2016)

Oproti The Crown méně politické, více vztahové a celkové někdy až s nádechem romantického dramatu. To je škoda, protože u The Crown je to vyvážené vše, a proto to hodnotím výš. Jinak ale naprostá spokojenost. Victoria je nádherná, Lord Melbourne neskonale charismatický a Albert je ten správný "Němec", který disponuje kromě velmi specifického šarmu a gentlemanství pořádným drajvem. Už se těším na další série, kde se snad dočkám plného startu průmyslové revoluce a celkového rozkvětu Anglie vůbec. (29.11.2016)

Královnička je krásná, ta je vám tak krásná. A i přesto, že je mi navíc i sympatická a líbilo se mi, jak Jenna hrála, nějak to nestačilo. Chtěla bych víc politiky, víc pletichaření, víc všeho toho s čím se musela po nástupu na trůn potýkat, víc reálného života a méně zamilovaných pohledů. Vždyť prostřední díly nebyly o ničem jiném. V patnácti bych možná byla nadšená, ale teď mě to baví asi tak prvních 15 minut. Navíc mé hříšné myšlenky patřily lordu M. (03.11.2016)