PopStory
Režie:
Jakub SkalickýHrají:
Jiří Štědroň, Josef Laufer, Helena Vondráčková, Eva Pilarová, Karel Štědrý, Josef Zíma, Karel Gott, Jiří Černý, Vladimír Dvořák (a.z.), Waldemar Matuška (a.z.), Ljuba Hermanová (a.z.) (více)Série(2) / Epizody(10)
Obsahy(1)
Dokumentární cyklus, který se ve čtyřech dílech pouští do mapování historie české a dříve československé popmusic od 50. let 20. století do nultých let století současného. Nečiní tak ovšem obvyklým, encyklopedicky sumárním způsobem, ale nabízí neotřelou perspektivu pohledu na děje, osobnosti a události této kulturní oblasti tak, jak je vnímali řadoví posluchači – prostřednictvím rozhlasu, televize a také trhu s hudebními nosiči. V kontextu dobových reálií – ať již politických, společenských, kulturních či ekonomických – chce tento projekt osvětlit fenomén hudebních hvězd a hitů, jejich šíření éterem a na hudebním trhu a připomenout zásadní, či naopak kuriózní události historie českého popu. Autor námětu a režisér Jakub Skalický klade provokativní otázky poukazující na zdánlivě samozřejmé skutečnosti, jejichž geneze však byla mnohdy zajímavá a překvapující. Celý projekt, na němž se rovněž autorsky podíleli renomovaní hudební publicisté Aleš Opekar a Radek Diestler, kombinuje publicistické aspekty s divácky atraktivním formátem retrodokumentu, který přinese nejen fakta a informace, ale připomene také autentickou atmosféru jednotlivých kapitol československého popu. (Česká televize)
(více)Recenze (29)
Mám podobné pořady jednoduše rád a je mi jedno jestli se zabývají mnou oblíbenějšímu rocku nebo normalizačním „céčka, sbírá céčka“. Ač tuzemský pop jistých let je hodně laciným zbožím, stejnak si troufnu tvrdit, že by si zasloužil hlubší sondu…..neříkám hned nový Bigbít, ale prostě obdělávané pole je tak široké, že každá minuta navíc by byla rozhodně k dobru. Každopádně díky i za těchto 200 minut…..protože „Sny o tygří lady často se mi zdály, když jsem jako dítě uměl dlouho spát“. ()
První série velmi slušný, ale ta druhá, tam jsem hltal téměř každý díl. Je to celkem takový průměrný dokument, ale o čem je, to mi trhá žíly. Já byl v osmdesátkách/devadesátkách děcko a všechno, co jsem jako děcko znal, co se hrálo, co jsem poslouchal, z toto nejsou jen slzy v oku, z toho jsou i ty chcance v nohavicích. ()
10/10 Matičce veřejnoprávní se podařilo zaplácnout neuvěřitelných deset epizod naprosto nekoncepčním blafem. Namísto toho, aby se ČT "jen" nechala vést možnostmi svého bohatého archivu a rozhovory s pamětníky, což by úplně stačilo, vytvořila repetitivní guláš. Už v mnoha obdobných cyklech, které chtěly mapovat a zároveň popularizovat, bylo znát, že současná ČT má určitý názor. Z pamětníků zve jen někoho, z archivu si vybírá jen něco. Důležité je, aby se problematické osobnosti neměli problém za svou minulost omluvit, pokud neměli škraloup, tak aby aspoň pomluvili estetiku té doby, atmosféru atd. Doprovodný komentář je až dětinsky škodolibý, nepoučený a rádoby nad věcí. Ten paradox současné ČT, která je sice pyšná na svou historii jako média, ale zároveň nemá vyjasněný svůj vztah k minulosti či dnešku, je až bolestivě hmatatelný. Mohl to být skvělý počin, škoda. Ocenila bych alespoň systematické popisky k ukázkám, ale ani ty nebyly u každého dílu... ()
Komentář ředitelky rádia Wave Ivy Jonášové obsahuje pořádnou porci nadhledu, což ne každý hudební fanoušek skousne. Kriticky uvažovat a přehodnocovat své staré názory? Bože chraň! Někdo si prostě chce jen nostalgicky zavzpomínat - na písně, "jaké se už dnes nedělají". :) Já osobně vidím problém spíš v tom, že pořad neobsáhnul dostatečně všechno, co mohl. Navíc mi dost chyběl komentář, co by propojil půlstoletí moderního popu s dneškem. Ale snad je to teprve první vlaštovka a někdo jiný zase naváže. ______ EDIT: Po zhlédnutí 2. řady musím pochválit tvůrce, že pořádně rozebrali i témata, která byla v 1. řadě jen nakousnutá. Teď už jsou to 4 hvězdy zcela zaslouženě. ()
Vyborny dokument o bizarnosti cesko-slovenske pop music a o “ hvezdach “, ktere mely stesti, ze se narodily v nasi kotline, protoze za zapadnimi hranicemi by si sotva zahraly v zaplivanem baru. Srovnani nasich interpretu s temi svetovymi nakonec vyzniva asi jako okresni prebor versus Liga mistru. Pro cloveka, alespon s minimalnim hudebnim vkusem, to misty byla skutecna tortura. ()
Reklama