Most

Ono to vlastně není vůbec originální, dvojice nesourodých parťáků ve stylu pohodář co na zákon sere vs naprostá asociální uctívačka pravidel je dost klišé, záporák, co je vždycky napřed, všechno má promyšlené do posledního detailu a přitom vlastně vraždí v zájmu společnosti je taky nutně okoukaný, vyšetřování, které vede k řadě jednoznačných podezřelých a přitom je jasné, že výsledný vrahoun bude někdo šokující, to je taky provařené. Už od začátku mi to připomínalo Sedm a konec mi pak dal úplně za pravdu....Ale Saga Noren je dokonalá postava a ta severská atmosféra to posunuje úplně na novou úroveň. (04.08.2013)

1. série: Pro milovníky "over-twisted" a sociálně uvědomělých severských detektivek něco jako obchod s luxusní čokoládou. Seriál sice rámcově následuje model amerického thrilleru o tematickém zločinu, ale samozřejmě ho překládá do severského hodnotového systému a vnímá ho v kontextu společenských fenoménů - tajemný zločinec pak do určité doby funguje jako Nolanův Joker, tedy inscenátor jevů, které odhalují zálibu poklidné společnosti v excesu. Některé jeho "zkoušky" jsou brilantní a jejich hraniční morálně-etická povaha překračuje rámce běžné politického korektnosti. To, že pak Most přeci jen směřuje ke "smířlivějšímu" motivování pachatele je něco jako očekávaná daň, která nijak nekazí rozkoš z chaosu, který "TT" páchá. Navíc na tuhle daň připadají závratné zisky - nádherně asymetrické ústřední duo s žoviálním Kimem Bodniou a mimozemskou Sofií Helin (její Saga mi konečně osvětlila, co je pro některé ženy na Cumberbatchově Sherlockovi tak sexy), metrosexuální light design i rámování záběrů, které je chladně krásné a chrání Most před úpadkem do sentimentu a žánrových klišé. Čistá rozkoš z vizuálu promyšleného do posledního nepodstatného záběru (i vycpávková scéna, v níž detektiv vystupuje z auta a jde domů je nasvícená tak, že člověk vidí, jak o ní někdo přemýšlel jako o nedílné významové součásti celku), studená a odtažitá atmosféra, zajímavá sonda do skandinávského svědomí a navzdory předvídatelnosti i silně emotivní finále... Pokud jenom trochu berete na jména jako Mankell, Nesbo či Larsson a občas fetišisticky slzíte u BBC verze Wallandera, tak tohle musí jít skrz krunýř do omrzlé krajiny srdeční. 2. série: Trochu víc oslích můstků a zvláštních nesouladů, opět opakování trochu účelové práce s vedlejšími liniemi (postavy a jejich osudy se objevují jen jako účelové "komplikace" zápletky), na druhou stranu se tvůrci tentokrát poučili a konstantně udržují napětí i "globální" perspektivu případu. Pokud první série šla kolem 7. dílu trochu dolů, tady je tempo konstantní a gradace se paradoxně dostavuje přesunem do intimní roviny postav. Závěr patří k nejlepším, co jsou v žánru k vidění, nechybí monstrózní cliffhanger hlavní zápletky, ale největší sílu do vyprávění vnáší opakování motivu pomsty z koncovky série první. Jens jako "dědictví" první série funguje po celou dobu skvěle a i když možná už dialogy a sociální "faux pas" Ságy a Martina nemají tu intenzitu, vyhublý přízrak "teroristy pravdy" posouvá jejich vztah dále až k hořkému finále. Moc se těším na pokračování, protože tvůrci ukazují schopnost držet kvalitu, neměnit koncept a přitom se posouvat dál. Saga na rozdíl od Sherlocka navíc nepodléhá pozici "asociální superstar" a čím více se otevírá, tím více je lidská, nedokonalá a tím i méně cool. Vlastně je svou umanutostí dost otravná a v některých aspektech začíná evokovat kolegyni Lundovou. (02.01.2013)

// Švédové dělají věci trochu jinak, a jakmile si na Sagu a její okolí zvyknete, vlastně už nebudete chtít sledovat nic jiného. A to i přesto, že nic v tom seriálu v podstatě není hezké, natož pak šťastné. Pálím mezi oblíbené a jdu se psychicky připravovat na čtvrtou a zatím poslední sérii. Edit: Konec, tohle už nikdo nikdy líp neudělá. (05.03.2018)

První série dobrá. Stojí to hlavně na skvělé dvojici detektivů. Vděčnější postava je mimoň Saga, ale veselý sympaťák Martin je výborný protipól a všechny jejich interakce mě fakt bavily. Samotný případ byl dost přitažený za vlasy, ale zaujalo mě to. Řemeslná úroveň si nezadá s americkou či britskou tvorbou a ve své šedivé chladnosti je i předčí. (10.03.2015)

Uznávaný dánský seriál Zločin, resp. jeho první dvě řady, mě minuly, protože jsem u nich jasně cítil překobinovanost a považoval jsem je za umělý konstrukt. Totéž se dá v podstatě říct o Mostu a přesto právě tento seriál mi nakonec přes počáteční rozpaky sednul na výbornou a s přibývajícími díly jsem si ho čím dál tím víc užíval. Ocenil jsem sociální a psychologický rozměr, stejně jako atraktivní postavy. Je to temné, nekompromisní, stále překvapující, celkově výborná práce o tom, jak jeden zahořklý člověk může svou nenávistí zničit široké okolí. Jeden z vrcholů současné televizní seriálové tvorby, který se přitom obejde bez extra velkého rozpočtu. Stačí jenom kvalitní scénáristická práce, šikovná režie a výborné herecké obsazení. Celkový dojem: 90 %. /// Právě jsem dokoukal druhou sérii a musím přiznat, že je stejně kvalitní jako ta první, uchovává si svůj osobitý styl a šikovně navazuje na předchozí vyprávění. Můžu na ni vztáhnout tudíž i stejnou výtku, že se jedná o umělý konstrukt, ale moc fajnově zpracovaný, napsaný i zrežírovaný. Prostě severská lahůdka. Po druhé sérii mám chuť dát 100 %. (31.12.2014)